Hartmanice, byly keltskou Gabretou?

Kam a jak jedeme?

Počátky tohoto starobylého místa jsou v dobách, kdy šumavské hvozdy začali osídlovat Keltové. Dnes si jen těžko dokážeme představit, jak krajina vypadala, ale je skoro jisté, že tito dávní obyvatelé dali místu jméno Gabreta. I když první písemná zpráva je až z roku 1219, kdy zde žil jistý Petr z Artmanic, skutečnost, že tudy procházela stezka z Bavorska do Čech, odbočka Zlaté stezky, posunuje založení možná o celá staletí. V roce 1331 zde byla zřízena celnice a další vzestup začal s těžbou zlata na hoře Hamižné. To se psal rok 1340. Bylo zde otevřeno několik dolů, jejichž pozůstatky tu zůstaly do dnešních dnů. Od 16. století byly již Hartmanice městečkem. S třicetiletou válkou přišla naprostá zkáza a město zůstalo po mnoho let pusté. Obrat nastal s příchodem německého obyvatelstva a poté to šlo nahoru a dolů. Odsunem po druhé světové válce lepší období celé oblasti vzalo za své a černou tečkou bylo zabrání značné části oblasti armádou.

Za čím jedeme?

Sobotní ráno nás zastihlo na zcela pustém náměstí městečka. Pomalu utichl i hluk odjíždějícího autobusu, kterým jsme přijeli ze Sušice. I když sluníčko má odslouženo z dnešního dne několik hodin, město stále ještě spí. Nebudeme rušit a vydáme se po zelené využít dnešní dobrou viditelnost a potěšit se šumavskými vrcholy. A nejen to. Hned za městečkem je po levé straně hřbitov s pěknou kaplí a o něco dál velká lípa, pod kterou se choulí kaplička. Na severu se objevuje Nuzerovská Stráž ( 802 m.n.m.) se svými sousedkami. Procházíme kolem Hořejšího Krušce, kde nás zastavuje nádherný, silně zdobený kamenný kříž. A znovu s kopce kolem zurčícího potůčku a zase nahoru a to již jsme na rozcestí pod štíhlým topolem. Rozhodnutí patří cestě vpravo ke Skalnímu jezírku a zámku v Dolejším Krušci. Před tím ale ještě vychutnáme nádherný výhled k jihu a JV. Nejblíže máme Hamižnou ( 853 m.n.m.), trochu k východu Křemelnou (1125 m.n.m.), dále Huťskou horu ( 1187 m.n.m.) a mnoho dalších. Prostě nádhera. Dorážíme k naší dnešní konečné, k zámečku v Dolejším Krušci. Jsme tu znovu po několika letech a nestačíme se divit. Krásná věžička s cibulovitou bání se mezitím zřítila, chátrání a konec budovy jsou asi nevyhnutelné. Vracíme se zpět a zkoušíme najít Skalní jezírko na Ptačím vrchu ( 693 m.n.m.). Narážíme na neproniknutelnou houštinu a tak to odkládáme na zimu. Do Hartmanic se vracíme stejnou cestou. Městečko mezitím ožilo a tak využíváme již hodně hlučné hospůdky k oddechu. Náš výlet končíme procházkou po městě. A je se skutečně na co dívat a tak ve zkratce. Horská synagoga byla postavena v roce 1883. Byla zachráněna díky revoluci v roce 1989, měla být totiž zbořena. Zajímavý je původně gotický Kostel sv. Kateřiny s 15. století, který v 18. století prošel barokní úpravou. Najdeme zde i dvě kašny a sochu sv. Jana Nepomuského z roku 1731 a v neposlední řadě mnoho zajímavých domů. Na menším náměstí je infocentrum . Výlet končí a autobus nás odváží údolím Pstružného potoka zpátky do Sušice.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ve městě je několik hospod. My jsme zašli do té na náměstí, kde staví autobusy a byli jsme spokojeni. S ubytováním by tu také neměl být problém. Mají zde k dispozici 175 lůžek, stačí si vybrat.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Samotné městečko je zajímavé. Opravená synagoga je špičkovou stavbou. Při cestě do Dolejšího Krušce se postupně objevuje mnoho vynikajících výhledů, hlavně k jihu a východu. Zajímavý je pohled na Hrad Kašperk. Nelíbil se nám stav zámečku v Dolejším Krušci, ale zákony v této zemi jsou v tomto směru hodně bezzubé.

Ostatní informace

Synagoga je přístupná mimo pondělí od 9 do 18 hodin. Vstupné je 40,- Kč, snížené 20,- Kč. Náš výlet byl v délce 5 až 6 km. Vše je na mapě KČT č.64 Šumava – Železnorudsko. Bohužel nebylo otevřené infocentrum. Autobus ze Sušice do Železné Rudy jezdí i o víkendech.