Hnědouhelná

Kam a jak jedeme?

Jakmile někdo řekne hnědouhelná, tak většina z nás přidá dvě další slova, a to mostecká pánev. A právě do této oblasti jsme se vypravili na výlet.

Nejdříve jsme navštívili Podkrušnohorské technické muzeum v Mostě. Zde jsme se v areálu bývalého hnědouhelného hlubinného dolu Julius III. dozvěděli mnoho zajímavého o dobývání a zpracování hnědého uhlí v Podkrušnohoří.

Následně naše cesta vedla do obce Strupčice. Z centra obce jsme se vydali na krátkou pěší procházku k rozhledně Maják, která byla vystavěna na samém okraji hnědouhelného povrchového velkodolu Vršany.

Poslední zastávkou při našem poznávání kraje pod Krušnými horami  bylo místo, kde se v minulosti také těžilo. Nebylo to však hnědé uhlí. Byl to Kamenec a síra. Díky těžbě těchto nerostů tak můžeme u Chomutova navštívit Kamencové jezero. 

Mezi všemi třemi popisovanými místy jsme přejížděli autem. Takže výlet fyzicky nenáročný, o to více poučný.

Za čím jedeme?

Podkrušnohorské technické muzeum vzniklo v místní části Most Kopisty v roce 2003 v areálu bývalého hlubinného dolu Julius III. Prohlídka začíná shlédnutím dokumentárního filmu o tomto dole a o historii dobývání hnědého uhlí na Mostecku. Dalším zastavením jsou šatny a místa, kde horníci trávili poslední chvíle před fáráním do hlubiny. Následuje prohlídka zdejší chlouby. Tou je původní parní těžní stroj z roku 1891, který pracoval na dole celým 101 let, až do ukončení těžby v roce 1992. Následná prohlídka ukázkové uhelné štoly je asi nejzajímavější. Zde si člověk udělá dokonalou představu o práci horníků pod zemí. Štola, která představuje oba dva způsoby dobývání hnědého uhlí, tzn. čelní ražbu a stěnové dobývání je vybavena velkém množstvím techniky. Některé exponáty jsou funkční. Vidět např. zpuštěný uhelný kombajn na čelní ražbu, tak to je tedy zážitek. Předposlední část expozice je věnována neméně důležité práci baňských záchranářů a historii těžby uhlí v zdejším kraji. Poslední částí nesmírně zajímavého muzea je venkovní expozice představující stroje a zařízení, která se používají při povrchové těžbě uhlí.

Rozhledna Maják u obce Strupčice byla postavena na samém okraji dolu Vršany v roce 2012. Z vyhlídkové plošina ve výšce necelých 5-ti metrů je pěkně vidět do samotného dolu Vršany. Daleko hezčí pohled se ale naskytne když návštěvník zvedne svůj zrak a může se kochat panoramaty Krušných hor a krásnými tvary kopečků Českého Středohoří. Z centra obce je rozhledna vzdálena asi 1 kilometr a zavedou nás k ní místní ukazatele.

Kamencové jezero u Chomutova vzniklo zatopením dolu kamencových břidlic na konci 18. století.  Chemické složení vody ovlivněné přítomností Kamence, síranů, chloridů železa a hliníku zabraňuje výskytu řas a sinic a tak je úplně ideálním místem ke koupání a odpočinku. V jeho blízkosti byly v minulosti vystavěny i lázně, jejichž objekty jsou dnes součástí chomutovské zoologické zahrady.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Možnost občerstvení je ve Strupčicích v místní sportovním areálu, u kterého se nachází i parkoviště, kde je možné nechat auto před procházkou k rozhledně.
Občerstvit se lze i u některého z mnoha stánků u Kamencového jezera.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Největší zážitek bylo Podkrušnohorské technické muzeum a to hlavně díky vynikající paní průvodkyni.

Ostatní informace

Podkrušnohorské technické muzeum je otevřeno od 1. března do 31. října od 9-17 hodin denně mimo pondělků a státních svátků. Vstupné na nejdelší okruh, na kterém jsme strávili něco přes 2 hodiny činí 100,- Kč, zlevněné vstupné 50,- Kč.

Rozhledna Maják ve Strupčicích je celoročně volně přístupná.

Koupaliště a pláže u Kamencového jezera začínají sezónu 1. května a ukončují ji k 1. říjnu. Areál je v tomto období přístupný od 9 do 19 hodin a za vstup do něj zaplatíte  40,- Kč.