Hoslovice - rozhledna a vodní mlýn

Už nám ten výlet na Šumavu skutečně končí. Ještě však máme pře sebou poslední zastávku. Kvůli rozhledně jsme sem měli namířeno. Současně jsme však zjistili, že je tu i historický vodní mlýn.

Obec leží v Jihočeském kraji v hezké krajině šumavského předhůří. O jejím vzniku se toho moc neví. První písemná zmínka je r. 1352 v listině křížovnického řádu.

Nejvíce obyvatel zde žilo na přelomu 19. a 20. století. Živili se především zemědělstvím, muži často jezdili pracovat do Plzně, ale také do cihelen v severních Čechách nebo do Saska a Porýní, kde pracovali jako stavební dělníci.

Od 1.pol. 19. století se tady začalo i s výukou dětí, zpočátku v soukromých domech, od r. 1892 v nové jednotřídce. Dětí však přibývalo. Od 1. září 1926 děti chodily do nové dvoutřídní školy. Ve školním roce 1967/1968 byla výuka v obci ukončena. Dnes je v budově obecní úřad. R. 1921 byl před školou odhalen pomník padlým během 1. světové války.

Auto jsme nechali na parkovišti na severním okraji obce. Nejdřív jsme zašli k rozhledně, která stojí na zalesněném kopci západně od obce. Nevede k ní značená cesta, ale šipky nás myslím nasměrovaly. Na křižovatce se odbočí vpravo a jen kousek za křižovatkou vede vlevo do kopečka polní cesta k lesíku, kde je už po chvilce rozhledna vidět. Je to k ní snad něco jen přes 0,5 km. Není to tedy ani moc daleko, ani moc do kopce, ale v tom horku a dusnu, které toho dne panovalo, nám to dalo docela zabrat. Rozhledna je klasický typizovaný telekomunikační stožár, který byl postaven r. 2005. Jedinou výhodou je, že je celoročně volně přístupná a je z ní daleko vidět. Celý stožár je vysoký 50 m, na vyhlídkovou plošinu ve výšce 29 m vede hrozných 152 točitých schodů. Ne že by jejich stav byl špatný, bylo však hrozné tu výšku v tom vedru vystoupat. Výhled je kruhový a daleký. Je vidět Strakonicko a Horažďovicko, samozřejmě skoro celou Šumavu - Bobík a Boubín, Žďánov s hradem Kašperk.

U mlýna je vyznačené parkoviště, už jsme si naplánovali, jak tam zajedeme. Je to sice jen něco přes kilometr, ale v tom horku by to bylo příjemné. Jenže autem se přes obec nesmí. Sice nás to trochu mrzelo, ale budu upřímná, chápala jsem to. V obci by si lidi moc klidu neužili.

Proto jsme se k autu už ani nevraceli a rovnou jsme po zelené pokračovali tentokrát z kopečka. Aspoň jsme si obec hezky prohlédli. Stojí to za to.

Když jsme dorazili ke skutečně hezkému stavení s označením Hospoda U Starýho kance, na chvíli jsme zajásali. Docela rádi bychom chvilku poseděli ve stínu někde u piva. Jenže to je ranč a penzion a pro veřejnost to není otevřené asi ani o prázdninách. Ranč zde – v areálu bývalého JZD vznikl r. 1994 s snaží se chovat skot a koně. Mají zde i velkou venkovní jízdárnu – další na https://farmahoslovice.cz/ranc/. Tak jsme se aspoň pokochali.

Cesta vede okolo kaple, která byla postavena r. 1902 a je zasvěcena sv. Janu Nepomuckému. Od kdy je zasvěcena sv. Václavu, se nikde nepíše, ale r. 1930 se zde konala první pouť a slaví se václavské posvícení.

To už se blížíme k mlýnu. Již r. 1352 zde na Hoslovickém potoku stával mlýn. Ten současný, nejstarší dochovaný a funkční vodní mlýn v Čechách a snad i ve střední Evropě, s původní technologií pochází ze 16. století. Podle dendrologického průzkumu pochází stromy, které byly použity na krovu sýpky, z let 1568 – 1569. Poslední detailní popis mlýna je z r. 1884 – od té doby se toho ve mlýně moc nezměnilo.

Poslední majitel – rodina Harantova ho vlastnila a bydlela zde v letech 1829 – 2004. Jenže život po válce zde nebyl vůbec jednoduchý. V té době zde žili dva bratři se sestrou a mlýn patřil k nejbohatším statkům na vsi. Samozřejmě byl trnem v oku nastupujícího režimu. Sourozenci se uzavřeli celému světu, byli téměř soběstační, na výzvy ke vstupu do JZD nereagovali. Život měli těžký, dokonce byli prohlášeni za nesvéprávné. Až do 70. let byl mlýn funkční, sami si opravili i trouchnivějící hřídel mlýnského kola. Když se začala naklánět průčelní zeď, mlýnské kolo se nadobro zastavilo. S tím si již poradit neuměli. Během r. 1982 a 1983 zemřel starší bratr a sestra. Mladší zde zůstal sám, ale opravy již nezvládal. Mlýn začal chátrat. R. 1989 byl mlýn zapsán mezi nemovité kulturní památky, r. 2001 se objevil na Seznamu nejohroženějších a nevyužívaných nemovitých památek u nás. Poslední z bratrů zde zemřel r. 2004.

Po skončení dědického řízení ho koupil Jihočeský kraj a dal ho do správy Muzeu středního Pootaví Strakonice. Mlýn byl v té době již zchátralý. Tři roky probíhala náročná rekonstrukce. Od dubna 2008, kdy byl celý areál prohlášen za národní kulturní památku, je přístupný veřejnosti. V té době se budovala obě parkoviště – u mlýna i na okraji obce. Protože se zde koná i řada kulturních akcí, byly r. 2012 otevřeny nové budovy informačního a kulturního centra, kde je i zázemí pro účinkující, občerstvení pro návštěvníky a sociální zázemí. Součástí je i stálá etnografická expozice Ze života šumavského Podlesí. To vše vzniklo v rámci programu přeshraniční spolupráce – také za pomoci skanzenu v nedalekém bavorském Finsterau, kde současně byla otevřena také stálá výstava o hosloviském mlýnu.

Je zde vidět nejen původní mlýnice, která je spojená s obytnou částí, kde se zachovala černá kuchyně, ale i stáj s roubeným chlévem a stodolu s přístavkem. Vše má doškovou střechu a dobové vybavení. Zachovala se celodřevěná násypka a mlecí zařízení s dřevěnými převody, které jsou spojovány dřevěnými kolíky. Dochovaly se i původní doplňky (rukávce, síta či celodřevěný fukar). V zadní části areálu je možno zajít k rybníčku, kde je přibližně 150 metrů dlouhý vodní náhon. Otevírací dobu a jejich akce najdete na https://www.muzeum-st.cz/cs/mlyn-hoslovice/.

Občerstvení je možné u mlýna, dokonce je přístupné všem, tedy ještě přes zaplacením vstupného. Nabízí zde něco k snědku, nealkoholické nápoje, ale i vychlazené lahvové pivo – mají několik druhů, dokonce i zdejší strakonické – našeho oblíbeného Klostermanna.

Rozhledny máme rádi, i když tahle mne zaujala jen výhledy. Mlýn je však nádherný. Návštěvu mohu jen doporučit. Dokonce je to i s výkladem, i když asi buď jen pro objednané skupiny. Přišli jsme sami, jedna taková skupina byla těsně před námi, tak jsme se připojili. Jinak bychom asi výklad neměli. Pán tam však postával a byl ochoten zodpovědět i všechny naše otázky.

Když budete pokračovat po zelené dál od obce, dojdete do Čestic, kde je řada zajímavostí – zámek, zřícenina tvrze, rozhledna a křížová cesta. To jsme tentokrát z nedostatku času vynechali, ale určitě se tam někdy zastavíme.

Hoslovice - rozhledna a vodní mlýn na mapě