Hrad Kašperk

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Za kulturou

Fotografie (9) • Foto: Tanathos

Kam a jak jedeme?

Naše společná cesta začíná na Husovo náměstí v Sušici. Odtud směřujeme na Divišov, Dlouhou Ves, Annín a Kašperské Hory. V Kašperských Horách směřujeme na Vimperk, ale za Kašperskáma Horama odbočíme doleva, dle značení na Hrad Kašperk. po necelých 3 kilometrech je placené parkoviště. Dále nás čeká 1,5 kilometrů pěší pochod na hrad.

Za čím jedeme?

Foto: Tanathos

Hrad Kašperk byl vybudován na severozápadním výběžku hory Ždánova, na půdorysu 300 m dlouhého protáhlého oválu. Z hlediska obrany byla pravděpodobně největší předností hradu jeho poloha, neboť terén spadá na obou delších stranách velmi strmě dolů. Hrad Kašperk nechal v roce 1356 založit český král a římský císař Karel IV. Důvody k založení tohoto strážního hradu byly hned tři. Prvořadou nutností byla potřeba zajistit ostrahu zemské hranice se sousedním Bavorskem. Druhým důvodem byla panovníkova snaha o ochranu zlatonosné oblasti Kašperských Hor. V neposlední řadě Karel IV. považoval za nutné zajištění bezpečnosti na nově zřízené obchodní komunikaci zvané Zlatá stezka. Ta spojovala Čechy s Bavorskem a dále s vyspělými oblastmi západní Evropy. Jedna z jejích větví vedla přes Kašperské Hory. Architektonická dispozice hradního jádra představuje obdélný palác, srostlý do jednoho celku s obytnými věžemi.Takto vzniklé hradní jádro se nedotýkalo obvodového opevnění vnitřního hradu. Čelní stěny obou 30 metrů vysokých věží, které by mohlo ohrozit případné ostřelování z tehdejších vrhacích či metacích zbraní, neměly žádný otvor. I když měl Kašperk statut hradu královského, nespravovala jej přímo královská komora. Král jej pronajímal takzvaným zástavním držitelům, většinou významným královým věřitelům, samozřejmě i s celým kašperským panstvím. Hrad se stal sídlem popravy, což znamenalo, že každému pánu na Kašperku příslušelo právo a povinnost pečovat o veřejný pořádek a bezpečnost, stejně tak jako stíhat provinilce v Prácheňském kraji. Držitel hradu tedy nesl titul poprávce, protože dohlížel, aby se všude dělo po právu. Prvním zástavním držitelem hradu byl druhý pražský arcibiskup a první český kardinál Jan Očko z Vlašimi. Například v letech 1411 až 1454 přešel hrad do držení rodu Zmrzlíků ze Svojšína a Orlíka. Otec Petr, královský mincmistr, i jeho stejnojmenný syn patřili k stoupencům kalicha, proto se Kašperku vyhnula hrozba pustošivých husitských útoků. Naopak, mladší Petr Zmrzlík z hradu podnikal loupeživé nájezdy na území sousedních katolických Bavor. Ostatně ani ve své další historii nebyl tento šumavský hrad nikdy dobyt. Ve druhé polovině 15. století přešel hrad Kašperk do držení významného rodu Šternberků ze Šternberka. Když Zdeněk ze Šternberka zorganizoval v roce 1465 odbojné seskupení usilující o sesazení Jiřího z Poděbrad z českého trůnu, byl do tohoto odboje "zapleten" i Kašperk. Posádka proto se proto připravovala na obléhání královským vojskem. V této době byla pravděpodobně spěšně vystavena pevnůstka Pustý hrádek, stojící 400 m východně na výše položeném místě. Dnes zbylo z tohoto předsunutého opevnění jen torzo. Mezi významné držitele hradu Kašperk se zapsal i místokancléř a tajemník krále a císaře Ferdinanda I. Jiří z Lokšan. Tento slezský rytíř hrad držel před polovinou 16. Století a svým rozhodným zákrokem zde v jihozápadních Čechách přispěl k hladkému potlačení pokusu o stavovské povstání v roce 1547. S blížícím se koncem 16. století hrad postupně ztrácel svůj původní význam, na jeho pravidelnou údržbu se již prostředků nedostávalo, hrad chátral. Královská komora začala rozprodávat kašperské panství. Nakonec v roce 1616 odkoupilo již zpustlý hrad Kašperk nedaleké Město Kašperské Hory, které je vlastníkem i provozovatelem hradu Kašperk i dnes.

http://www.kasperk.cz/kasperk-historie-hradu-kasperk