Hřebenem Šumavy – Pancířský hřbet.

Kam a jak jedeme?

Šumava nabízí hned několik krásných hřebenových túr. Velká většina z nich kopíruje statní hranici s Německem, ale pozvánka na dnešní výlet patří jedné dosti frekventované. Především v její první třetině. Cesta vede z Pancíře ( 1213 m.n.m.) na Habr ( 1203 m.n.m.) a Můstek (1235 m.n.m.). Zde dosahuje nejvyššího bodu a dále pozvolna klesá k vrcholu Na sjezdovce (1143 m.n.m.). Prochází svahem Velkého Prenetu ( 1071 m.n.m.) a pod Malý Prenet ( 1006 m.n.m.), který je nejsevernější tisícovkou Šumavy. Z rozcestí pod ním je několik možností kam sejít. Tou nejlepší variantou je zřejmě Zelená Lhota, kterou projíždí vlak a dá se odtud vrátit na výchozí místo, kterým je pro tento výlet nádraží Špičák. Většina turistů ukončuje tuto hřebenovku na Můstku, ze kterého lze sejít do Hojsovy Stráže nebo na Brčálník.

Za čím jedeme?

Z nádraží na Špičáku jdeme po červené do Špičáckého sedla a pokračujeme na vrchol Pancíře. Samozřejmostí je pokaždé vylézt na rozhlednu a zkusit štěstí, že uvidíme Alpy. Je to tak 1 : 50. Z Pancíře pokračujeme na rozcestí u Tomandlova křížku a pod vrchol Habru, který zůstává po pravé straně a lze jej snadno dosáhnout. Z rozcestí při špatném počasí lze odtud sejít po žluté na Brčálník, kde je vlaková zastávka. My ale stoupáme na Můstek, jehož vrchol je několik metrů od cesty vpravo. Les v posledních letech z jeho jižního svahu zcela zmizel a otevřely se odtud výhledy do všech světových stran. Kdysi zde stávala i chata, která vyhořela. Začíná klesání hodně prořídlým lesem, ve kterém se stále bezohledně těží. Od vrcholu Na sjezdovce je sestup strmější a pod Velkým Prenetem se jde již skoro po rovině. Jeho vrchol je od cesty vlevo. Lesy v těchto místech nejsou tak zničené a je to znát i na zdejší flóře. Z lesa vycházíme u chaty pod Malým Prenetem. Kromě ní je zde další budova s občerstvením a kaple sv. Kunhuty. Z následujícího rozcestí se dáváme po zelené, na nádraží v Zelené Lhotě.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

K k jídlu a pití se zde nabízí více možností. Lze využít restauraci na Špičáckém sedle, chatu na Pancíři nebo pod Malým Prenetem. Lze se také najíst v hospodě u nádraží v Zelené Lhotě. Ubytování v této oblasti je doslova na každém kroku.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Po celé cestě jsou, jak na filmovém pásku, stále se měnící výhledy. Je odtud vidět značná část Šumavy, ale občas i pohledy do vnitrozemí. Smutný je pohled na zdejší lesy. I o víkendech se tady kácí a těžké stroje okolí doslova devastují. Kůrovec zřejmě nebude na prvním místě ničitelů Šumavy. Zajímavá je kaple sv. Kunhuty pod Malým Prenetem.

Ostatní informace

Na vrchol Pancíře je také možné vyjet lanovkou ze Špičáku. Vstupné na pancířskou rozhlednu je 20,- Kč. Celá cesta je dlouhá přibližně 16 km a je na mapě KČT č. 64 Šumava – Železnorudsko. Pokud se jede vlakem jedná se o trať č. 183 Plzeň – Železná Ruda – Alžbětín.