Hronsek - dřevěný artikulární evangelický kostel, hrad a zámek

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Za kulturou

Fotografie (9) • Foto: jircak

Kam a jak jedeme?

Byli jsme na dovolené na Slovensku. Jsme oba v důchodu, tak jsme si ji naplánovali na 5 - 6 týdnů. Chtěli jsme si udělat nějakou túru v horách, zastavit se v historicky zajímavých místech a prohlédnout si hrady, zámky i dřevěné kostelíky. Pomalu se vracíme a právě kousek od Banské Bystrice je jeden kostelík, který ještě musíme navštívit.

Za čím jedeme?

Obec se rozkládá na řece Hron, asi 10 km na jih od Bánské Bystrice. Tato oblast byla původně královským majetkem. První písemná zmínka o obci je z r. 1500, název obce se častokrát měnil, dnešní název Hronsek je až z r. 1946.

Nejvýznamnější památkou obce je dřevěný artikulární evangelický kostel. Byl postaven na základě šopronské artikuly. Podle této artikuly se mohlo vydat povolení ke stavbě protestantských kostelů, ale pouze v omezeném množství a za takových podmínek, kdy se nechalo předpokládat, že taková stavba dlouho nevydrží. Kostel v Hronseku směl být postaven pouze na určeném místě - bylo to v bažinaté oblasti nedaleko řeky Hron. Musel být tak velký, aby si všichni v kostele mohli sednout. Kostel musel být postaven do roka a nesmělo být použito nic jiného než dřevo, ani hřebíky. Jen podezdívka mohla být kamenná. Kostel nesměl mít ani věž. Stavba začala 23. října 1725 a skutečně do roka - na podzim 1726 byla dokončena. Kostel je z dubového a modřínového dřeva, má tvar kříže, ramena jsou dlouhá 23 a 18 m, kostel je vysoký 8 m. Střecha je šindelová s třemi kříži a kohoutem – to je symbol křesťanské bdělosti. Vnitřní klenba má tvar převrácené lodi. Předpokládá se, že na stavbě pracovali řemeslníci z Norska či Švédska, protože v interiéru jsou prvky ze skandinávské architektury - sloupořadí v chóru zdobené vyřezávaným ionským ornamentem a přístřešky při vstupu. V kostele je 1100 míst k sezení, vede tam 5 vchodů a po obvodu je 30 oken.

Specifikou kostela je šest vyměnitelných oltářních obrazů z roku 1771, které se mění podle aktuálních liturgických svátků. Nad oltářem jsou erby šlechtických rodin, které kostel podporovaly. Vzácné barokní varhany jsou z roku 1764.

Současně s kostelem a ve stejném stylu byla postavena i samostatně stojící zvonice. Při vysvěcení kostela byly na prostranství u kostela zasazeny 2 lípy, které jsou ozdobou kostela. Později přibyly ještě další dvě.

V roce 2008 byl zapsán s dalšími 7 slovenskými dřevěnými kostely do Seznamu světového dědictví UNESCO.

Nejstarší dochovanou stavbou obce je původně gotický vodní hrad z 15. století. R. 1576 byl renesančně přestavěn a opevněn. Měl obrannou zeď se čtyřmi věžemi a padacím mostem přes vodní příkop. Za stavovského povstání v letech 1703–1714 se zde prý razily mince. Ve 20. století byl hrad přestavěn. Prý je v soukromém vlastnictví. Když jsme šli okolo, probíhaly tam další stavební úpravy.

V obci je ještě barokní zámeček z roku 1775. Je obdélníkový s kruhovými nárožními baštami s rokokovou štukovou fasádou. V interiéru jsou původní pruské klenby. Zámeček dnes slouží pro potřebu základní a mateřské školy.

V zámecké zahradě je mohutný dub a více než 200 let stará lípa. Je 25 m vysoká, obvod kmene metr nad zemí je téměř 500 cm.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V obci jsme nejedli, ani nespali. Jen jsme se zajeli podívat na výše uvedené památky, tedy hlavně na dřevěný kostel. O dalším jsme se dozvěděli až na místě.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Kostel je nádherný, ale to jsem tvrdila o všech. Tento je stavebně naprosto odlišný. Paní, která nás kostelem prováděla, byla velice příjemná, pověděla nám toho skutečně hodně a i když jsme se zeptali na další stavby ve městě – hrad a zámek, tak nás neodbyla a podala další informace. Je to úžasné, že takoví lidé existují, protože takovéhle stavby si to zaslouží.