Island - plavba po ledovcové laguně Jökulsárlón v národním parku Vatnajökull

Jsme s cestovkou na dovolené na Islandu a tento zážitek si prý nesmíme nechat ujít. I pro Island je to něco naprosto ojedinělého.

Národní park Vatnajökull se rozprostírá na jihovýchodě ostrova prakticky u hlavní silnice č. 1. Do města Höfn je to 75 km na severovýchod, do Skaftafell 60 km na západ. Je to  jeden ze tří národních parků Islandu, druhý největší v Evropě – po ruském parku Yugyd Va. Vznikl r. 2008 sloučením národních parků Skaftafell a Jökulsárgljúfur, později byl ještě rozšířen. V současné době zabírá plochu o rozloze přes 14141 km2, což je přibližně 14% z rozlohy celého Islandu. Dne 5. 7. 2019 byl zapsán do seznamu světového dědictví UNESCO. Jeho krajina byla a vlastně stále je formována řekami, ledovci, ale i vulkanickou činností.

Víc než polovinu území parku (cca 8000 km2) zaujímá největší evropský ledovec Vatnajökull. Je tam 400 – 600 metrů ledu, na nejvyšším místě až 950 metrů. Jsou tam hory, údolí i náhorní plošiny, ale také aktivní sopky. Největší je Bárðarbunga (2009 m) a nejaktivnější je Grimsvotn (1725 m). Její poslední erupce byla r. 2011.

Součástí parku na jeho jihovýchodním okraji je velké ledovcové jezero Jökulsárlón, v překladu Ledová řeka laguna, známé také jako procesí svítících modrých ledovců.

První obyvatelé na toto území přišli kolem r. 870. V té době byl okraj ledovce asi o 20 km dále na sever, tedy vlastně ve vnitrozemí. Během malé doby ledové mezi lety 1600 - 1900 se ledovec zvětšoval a přiblížil se až k moři. Když se začalo v letech 1920 - 1965 oteplovat, ledovec opět rychle ustupoval. Tekoucí voda s ledovými kry vytvářela hluboké soutěsky, které se rozšiřovaly.
V té době - snad kolem r. 1934 - 1935 vznikla laguna Jökulsárlón. Ta se neustále zvětšuje. Od r. 1970 se její rozloha zvětšila skoro čtyřnásobně - je to jeden z přírodních divů Islandu. Podle údajů z r. 2009 měří přibližně 18 km2 a je hluboká 248 metrů. Patří tak k nejhlubším jezerům Islandu. Okolo laguny jsou ledovcové morény, ze severozápadu se vlévá řeka Vedurá, která vytéká z ledovce o kousek severněji. Okolní ledovce dosahují výšky skoro 1000 metrů. Od břehu Atlantského oceánu ji na jihovýchodě dělí zhruba 1,5 km pevniny, kudy vede hlavní okružní silnice Islandu. Ta vede přes koryto, kterým je laguna spojena s mořem.

Obrovské ledové bloky se na severu laguny z ledovce neustále ulamují. Často na chvíli dosednou i na dno laguny, která ani během zimy nezamrzá. Neustále se pohybující voda je omílá, ty se zmenšují, rozpadají a pomalu jsou unášeny k moři. Představují však hrozbu pro most, po kterém silnice vede. Proto jsou mostní pilíře chráněny řadou kamenných obřích balvanů, které zabraňují jejich poničení.

Jednotlivé kousky ledovců se dostanou i na mořskou pláž s černým pískem, které se zde říká Diamond Beach. Některé tyto kousky jsou zcela průsvitné a při určitém lomu slunečního světla skutečně vypadají jak diamanty, ale obrovské.

Laguna je plná mořských ryb, které se sem dostávají s přílivem. Ve velkém množství tu žijí tuleni i mořští ptáci.

R. 1985 byla premiéra filmu Vyhlídka na vraždu s J. Bondem, která se zde točila. To byl začátek komerčních výletů na lodi po jezeře. Po dobu dvou let se používaly dvě malé lodě. R. 1988 firma pořídila první obojživelné vozidlo. V současné době používá již čtyři tyto obojživelníky.

Plavbu na nich jsme si vyzkoušeli i my. Svým způsobem jsme měli smůlu, protože plavba v objednaném termínu nám nevyšla. Byl takový vichr, že obojživelné čluny na lagunu z bezpečnostních důvodů nevyjížděly. Měli jsme tak čas projít se po břehu laguny i po černých mořských plážích. Vichr na břeh naplavil obrovské množství ledovcových úlomků různých tvarů, některé byly skutečně průsvitné a nádherné. Mezi kusy ledovce jsme zahlédli i plovoucí tuleně. Už toto vše byl fantastický zážitek.

Naštěstí byla možnost o dva dny později se k laguně vrátit a jako jedna z prvních výprav toho dne jsme na lagunu vyjeli, samozřejmě řádně oblečení. K tomu jsme ještě vyfasovali oranžové vesty. Vypadáme legračně. Na cestu po pevnině k vodě si musíme všichni sednout. Možnost volného pohybu na člunu máme až na vodě.

Po dvoudenní vichřici a horku předcházejícího dne moc menších ledovcových ker na břehu už nezbylo. Tentokrát nám to nevadilo. Břeh nás tak moc nezajímal. Proplouvali jsme mezi obrovskými kusy ledu, některé mohou být větší než domy. Podle množství vzduchu zachyceného v ledu, mají tyto úlomky ledovce barvu mléčně bílou až jasně modrou, různých odstínů. Viděli jsme i hejna tuleňů.

Trochu nás mrzelo, že po celou dobu jsme se neplavili. Kus od břehu laguny obojživelník zastavil. Tam jsme si vyslechli něco povídání o historii, o laguně a zde plovoucích ledovcích. Mezitím nám přivezli kus úplně průsvitného ledovce, údajně 10000 let starého. Abychom měli štěstí, museli jsme si na něj aspoň sáhnout, ještě lépe si ho podržet. Také jsme se dozvěděli, proč je tak průsvitný a od čeho má tak nerovný povrch. Údajně z dešťových kapek a sněhových vloček, které  ​klesly na zem před tisíci lety, kdy byla země mnohem chladnější.

Na závěr ho náš vodní průvodce rozsekal na kousky. Zdejší tradicí je, že se musí ochutnat. Skoro ani zmrzlinu nejím, ale kousek ledovce jsem poctivě vycucala. Tradice se nesmí porušovat. Bylo to zajímavé, hezké, jen se nám ta plavba zdála krátká. Mysleli jsme, že poplujeme dál. Měli jsme však štěstí, vítr se uklidnil, svítilo sluníčko, bylo dokonce i docela teplo. Prostě paráda.

V místě je možnost občerstvení, jsou tu zdarma veřejné toalety, ale možnost ubytování tady není. My jsme spali v kempu Skaftafell, který je 60 km západním směrem.

Skutečně krásný byl pohled na modře zbarvené plovoucí ledovce různých velikostí a zajímavých tvarů. Tady si však člověk musí uvědomit, jak se ty ledovce zmenšují, jak ubývají. Vždy jsem si myslela, že jen postupně odtávají, ne však že se obrovské kusy odlamují. Tento jev je pro Island prý poměrně vzácný. Běžně se však vyskytují v Grónsku. Pěkné bylo i pozorovat hejna tuleňů. Jen stále nechápu, jak mohou vznikat ty nádherné tvary různě velikých průsvitných ledovců z dešťových kapek.

Po laguně se prý nechá plout i na kajaku. Určitě je to dobrodružnější. Jen nevím, zda je tam také půjčují. Rozhodně na břehu vidět nebyly.

Island - plavba po ledovcové laguně Jökulsárlón v národním parku Vatnajökull na mapě