Jak jsem šel "1. ostravský nachmelený pochoďák", část I - úvod.

Kam a jak jedeme?

   Tentokrát jsem si nečekaně nevybral nejdelší trasu, ale jen tu druhou nejdelší :-)) – nechtělo se mi totiž brzy vstávat, abych jel vlakem do Studénky – inu opět rozhodla lenivost. Naštěstí rozdíl mezi délkou této trasy a „mé“ je jen pár kilometrů. Bral jsem to jako spíš odpočinkovou akci a záruku, že něco takového se prostě „musí“ jít, protože jsem očekával pořádnou „pr...“.

   Ani tak mi nešlo o ty kilometry, spíš jsem si říkal, jak to vlastně ujdeme. Dokonce jsem se opakovaně pokoušel v práci dělat „nábor“ i na skutečného pivního experta. Bylo to pod lstivou záminkou lákavého moku. Bohužel ani toto jeho veskrze sportovní nadšení se mi nepodařilo převést na skutečnost a tak jsem se na start postavil sám. Tedy přesněji ne s kolegou z práce. Zájem o „1. ostravský nachmelený pochoďák“ před rokem byl vyšší než letos.

   Malá skupina lidí organizující nejenom tuto akci, ale i takové lahůdky jako dálkové pochody i kolem 60 kilometrů („Švihák rožnovský“, „Slet Lysařů“, „Štramberský jasoň“, terénní běh Bělským lesem „Starobělské lurdy“ nebo „šílenost nejvyššího kalibru“ „4-denní pochod“ a další na které si teď třeba nevzpomenu), ale své trasy si vyberou i vyznavači krátkých pohodových procházek, kde nemusí zápasit se svými možnostmi a hlavně asi časem, který neúprosně utíká.

   Od "Prvního ostravského nachmeleného pochoďáku“ jsem čekal všechno, jen ne pochod jednotlivce, jak to nakonec skončilo. S odstupem času vím, že se vytvořily skupinky, které nakonec po cestě na chvíli „bivakovali“ v nějaké hospodě a do cíle opět u Starobělské koliby došli dokonce až po mě (a to i s mým závěrečným blouděním). Rýpálci by teď mohli tvrdit, že příčinou mého bloudění bylo přílišné ochutnávání tekutého chleba. To nebylo tou příčinou, protože na startu měl každý možnost si zvolit zda si pivo vezme s sebou a bude „postupně upíjet“ po cestě nebo až slavnostně jako vítěz v cíli. Já jsem zvolil pochopitelně druhou variantu. Buď by pivo zteplalo, což nelze připustit nebo bych ho musel vypít hned na začátku. Určitě by to nebyl problém, protože se jednalo jen o „lehčí formu“ - myslím, že o jedenáctku - na uhašení žízně. Množství piva pro chlapa nepatrné, ale jako závaží na zádech navíc již zřetelně znatelné.

   Možností jak tento „problém“ vyřešit je více a v tom jsem očekával záruku, že bude sranda… Že se ani tak nebude jednat o sportovní výkon na kilometry nebo rychlost, ale o „náhodných změnách vytyčené cesty“. :-))

    Jednalo se o první ročník naprosto nevšedního nápadu a tak je jasné, že s dalšími ročníky se budou nejrůznější drobnosti dolaďovat. Vcelku mě zklamala menší účast – čekal jsem, že především z důvodu zvědavosti se přihlásí mnohem více lidí. Třeba jsem si říkal, že by bylo vhodné vytvořit „občerstvovací stanice“, skutečnou záruku, že se bude něco dít (v druhém ročníku již občerstvovačky byly).

   Možná, že skupinky již na začátku trasy byly vhodně pivně naladěny, ale u mě se jednalo o ryzí pochod. Střízlivě jsem tedy mohl ohodnotit cestu, o které jsem si na začátku myslel, že bude jen lehkou procházku. V tom jsem se hluboce mýlil, ale vše popořadě. Možná neuvedu vše úplně nejpřesněji, už je to více než rok a má paměť není nejlepší.

   Podle prvních odstavečků to může vypadat tak, že jsem byl z akce zklamán, ale to v žádném případě není pravda. Jen jsem očekával něco jiného a že hlavní roli bude hrát ono pivo…

    Fráze „Každý, kdo dojde do cíle bude vítězem.“ by pak dostala zcela jinou hodnotu. Souboj s pivem, množstvím piva a ne s náročností cesty….

   Inu něco tak šíleného, že se toho nemohu nezúčastnit. Na startu jsem očekával setkání se skutečnými pivními znalci, ať už „objemovými“ - velmi těžká konkurence (zde bych opět lstivě využil schopností kolegy a já radši plnil onu lehčí část, tedy pochod) nebo znalců typů a značek, tedy mnohem hodnotnější kategorii skutečných degustátorů, oproti těm „jakobyznalcům“ z Jižní Moravy, v případě vína. Každý pivař totiž moc dobře ví, že pivo je MNOHEM, MNOHEM, MNOHEM VÝŠ než víno. Každý pivař ví, že výroba piva je mnohonásobně náročnější než výroba vína, u kterého se jedná prakticky jen o pouhopouhé „postupné filtrování“ - silně zjednodušeně řečeno (teď dostanu milióny záporných bodů od vinařů… :-) ).

   Skutečně mě překvapilo, že na startu bylo mnohem více zástupkyň „slabší“ poloviny lidstva než nás. Oproti letošku, kdy je všude z nějakého těžko pochopitelného důvodu mnohem méně zájemců v mnoha turistických akcích (nejenom u těchto organizátorů – pro čtenáře určitě nebude těžké zjistit jejich stránky – jedná se o akce velice slavné) [27] bylo na startu necelé tři stovky účastníku. Naštěstí je čas startu volnější a tedy nikdy zde takové množství v jeden okamžik není. Navíc jsou vytvořeny různé kategorie a celý pochod se rozumně „rozptýlí“ v průběhu celé trasy. Každý si může vybrat tu „svou pravou“. Od dlouhých, které jsou především sportovním výkonem, tak i těch krátkých, odpočinkových.

    V prvním ročníku si člověk mohl vybrat devět tras od 5 až do 26 km [19]. A to malý nebo velký okruh Bělským lesem, zajímavé oblasti přírodní rezervace Rezavka [21] - [26], jejíž některé části mohou být skutečně velice neprostupné a ryzím soubojem člověka s divočinou, kdy i velice odolní jedinci se mnohdy rozhodnou otočit a označit území za „neprostupné“. Přírodovědně bude tedy toto území nesmírně cenné a těžko budu v Ostravě hledat místa drsnější – zejména část blízko jeho nejsevernějšího cípu. Tato oblast je ovšem „lahůdkou“ jen pro ty nejdrsnější, kteří jsou ochotni přijmout nemalé riziko napadení klíšťaty a zaručenou dávku škrábanců od nejrůznějšího porostu. Pro srovnání mě jako podobně nepřístupné místo napadá například národní přírodní památka „Odkryv v Kravařích“ [20], kde i dnes lze s trochu větší dávkou štěstí najít pazourky (vzhledem k tomu, že se jedná o maloplošné chráněné území, tak jejich sběr, jako i jakýchkoliv jiných „minerálů“ není možný).

   Další trasy vedou přes Proskovice, Černý les, Polanecký les, „Krmelíňák“ (zajímavé místo pro radioamatérské vysílání), ze Studénky do Ostravy nebo mnou zvolená trasa přes „Polaneckou nivu“.

   Vzhledem k tomu, že od akce „1. ostravský nachmelený pochoďák“ již uběhla spousta turistických, jeskyňářských i „tatranských“ dobrodružství, tak bude nemalý problém si na vše přesně vzpomenout. Snad se podaří alespoň na něco. Nejzajímavější částí pochodu je nepochybně mé občasné ztrácení se na trati. Když už je víkend nebo nějaká zajímavá akce, tak si ji určitě nechci kazit ovlivňováním se technikou. Během celého pracovního týdne se věnuji technice, ale o víkendu chci mít od ní klid. A představa něčeho, co by mě diktovalo kam mám jít, považuji za kažení té správné dobrodružné akce. Krásou delších pochodů a zejména těch dálkových je to, že nikdy si nemohu být jistý jak skončí. A to, že si sem tam zajdu, kam bych nemusel a prodloužím si cestu, k tomu dobrodružství určitě patří. Nevidím problém brát papírové mapy, buzolu, ale především zdravý rozum. Někdo považuje za prohru, když se musí jiného zeptat na cestu, já v tom žádný problém nevidím. Pro mě je problém a prohra se na cestu podívat do GPSky a úplně největším extrémem, že by mě navigace diktovala, kde mám odbočit. Cítil bych se jako stroj, to se tedy mnohem radši SVOBODNĚ ztratím… Tato svoboda je základem dobrodružství a volnosti. Mnohdy tak objevím místa, kam bych jindy vůbec nezavítal. Tyto objevy pochopitelně přišly i při „1. ostravském nachmeleném pochoďáku“.

   Článek, který měl vyjít jen na pár stránek nějak nabobtnal a tak budu muset pokračovat v dalším díle, kde se snad již konečně dostanu k popisu samotné cesty…. :-)

 

DOPORUČENÁ A POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE:

[1] https://www.vrcholovka.cz/tomas-nejedly/vylety/20496-prvni-ostravsky-nachmeleny-pochodak-v-roce-2022/ … zde je záznam mé trasy, kde jsem se v závěru, jak jinak než klasicky ve městě, trochu ztratil… :-)

[2] https://www.kudyznudy.cz/akce/1-ostravsky-nachmeleny-pochodak-turisticky-pochod

[3] https://www.rajce.idnes.cz/davidek79/album/2-ostravsky-nachmeleny-pochodak … zde se již jedná o druhý ročník této akce a těším se na příští rok...

[4] https://valeas.cz/cestovani/570-nachmeleny-pochodak-aneb-turistika-pro-opravdove-chlapy

[5] https://www.denik.cz/regiony/vsechny-cesty-vedou-do-belskeho-lesa-v-ostrave-chystaji-pivni-turisticky-pochod.html

[6] https://www.picuki.com/tag/bokolobka

[7] https://www.pochody.cz/

[8] https://hruzyvenkova.wbs.cz/

[9] https://ovajih.ostrava.cz/cs/o-jihu/jizni-listy/rocnik-2022 … měsíčník městského obvodu Ostrava – Jih. Zajímavý články jsou v těchto číslech:

[10] https://ovajih.ostrava.cz/cs/o-jihu/jizni-listy/rocnik-2022/rocnik-2022/Jinlistyerven2022web.pdf … krátký článek na straně 19

[11] https://ovajih.ostrava.cz/cs/o-jihu/jizni-listy/rocnik-2022/rocnik-2022/copy_of_Jinlistyz2022web.pdf … zde na stránce 21 něco málo o orientačním běhu. Další oblast o které vím je nedaleko „Sádráku“ v Opavě … http://www.obopava.cz/

[12] https://ovajih.ostrava.cz/cs/o-jihu/jizni-listy/rocnik-2022/rocnik-2022/copy_of_Jinlistyprosinec2022web.pdf … krátký článek o Starobělských lurdech je na straně 10.

[13] https://ovajih.ostrava.cz/cs/o-jihu/jizni-listy/rocnik-2023/rocnik-2023/copy_of_Jinlistyz2023web.pdf … něco o historii Bělského lesa na stránkách 20 – 21.

[14] https://ovajih.ostrava.cz/cs/o-jihu/jizni-listy/rocnik-2021/rocnik-2021/Jinlistynor2021web.pdf … veledůležité místo (zejména pro vzdálenější účastníky) nedaleko startu (pokud by nebyla otevřena koliba) je na straně 4 a nachází se v prostoru tramvajové smyčky.

[15] https://ovajih.ostrava.cz/cs/o-jihu/jizni-listy/rocnik-2021/rocnik-2021/Jinlistyprosinec2021web.pdf … Starobělské lurdy na straně 13.

[16] https://www.patriotmagazin.cz/podcast-po-cuni-v-covidu-jsme-zleniveli-rika-organizator-pochodu … rozhovor s hlavním organizátorem pochodů a jejich tvůrcem.

[17] https://www.zzsmsk.cz/Default.aspx?clanek=58721 … „Ostravská záchranka“ a akce „A migej!“

[18] https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/bezecky-zavod-starobelske-lurdy-2.html

… Teď si mnoho lidí řekne proč stále uvádím odkazy o Bělském lese, když tam pochod více méně jen začíná a končí? Právě když už všechno po těch kilometrech bolí, tak si každý o to více všimne drobných detailů „zvlněné cílové rovinky“ se jménem Bělský les. Místo do kterého se kdysik báli chodit i policajti, je dnes úplně jiné. Jen pokud někdo najde odvahu si zde sám v noci po tmě zajít, tak pozná jak je běh užitečný a zvláštní. Nebudu jediný, kdo u Lurdské kaple pociťuje i v hluboké noci klid daný jemně plápolajícími svíčkami, ale cesta po tmě zpět do Výškovic nebo Hrabůvky je trochu (možná trochu více) strašidelná a alespoň já jsem rád, když doběhnu tam, kde už je světlo. To na jedné cestě v dálce září jako pomyslné „světlo na konci tunelu“. I při tom utíkání v noci je mnohem dál než to na první pohled vypadá. V těchto okamžicích si člověk velmi rychle vzpomene na zkazky předávané ostatními, že to byl kdysi „les vrahů“. Stále „to“ tam je a vyžaduje nemalou odvahu se zde v noci a sám vydat… I když ve skutečnosti asi není žádný důvod ke strachu. Můžete si být ale zcela jistí, že prasknutí větvičky nebo dopad listu na zem budete jasně slyšet… TAJEMNÝ BĚLSKÝ LES.

[18-b] https://www.turistika.cz/mista/mirne-strasidelny-nocni-belsky-les/detail

[19] https://www.kudyznudy.cz/akce/1-ostravsky-nachmeleny-pochodak-turisticky-pochod

[20] http://lokality.geology.cz/d.pl?item=7&id=640&Okres=OP&vyb=1&text=Lokality%20v%20okresu

[21] https://poodri.nature.cz/-/ns-rezavka

[22] https://www.naucne-stezky.cz/naucna-stezka-rezavka/

[23] https://www.turistika.cz/mista/rezavka/detail

[24] https://poodri.nature.cz/-/vychazka-do-pr-rezavka

[25] https://drusop.nature.cz/portal/ … zde je hlavní stránka „Rezervační knihy AOPK“, tedy informační zdroj pro každého s přístupem k právním dokumentům, například jednotlivým vyhlašovacím dokumentacím a hlavně zdroj, kde je uvedeno co se ve kterém konkrétním maloplošném zvláště chráněném území smí nebo nesmí. Mohou být třeba rozdíly oproti zavedeným pravidlům a některé přírodní památky mohou být chráněny mnohem přísněji než třeba „nadřazené“ přírodní rezervace. Příkladem je nesmírně geologicky i přírodovědné zajímavé území PP Skalí (u Velkých Karlovic) https://nature.hyperlink.cz/vsetinsko/Skali.htm nebo naopak přírodní rezervace „Ropice“, připomínka obrovského skalního řícení v Beskydech, skutečně velice úchvatné území, kde je vidět jak je člověk malilinký a i kdyby se do pohybu dostal jen jediný balvan, tak v tomto prostředí nemá člověk moc šancí utéct. Oblast o které se dokonce říká, že byla postižena něčím co by se dalo nazvat kamennou lavinou, tedy něčím co není v našich místech až tak běžné https://nature.hyperlink.cz/Beskydy/Ropice.htm. (Něco málo i v mém článku [25-b] https://www.turistika.cz/mista/tajemne-misto-u-vrcholu-ropice/detail a [25-c] https://www.turistika.cz/vylety/obtizny-vylet-k-vysutemu-vodopadu-kolem-ropice-az-pred-babi-vrch-a-do-bocanovic-jako-velky-test-vlastniho-odhodlani-a-odolnosti-aneb-jak-jsem-pred-mnoha-lety-neumrznul/detail ). V tomto území je ale světe div se přístup s přivřením všech očí ochranářů mnohem vstřícnější než například ve výše zmíněné přírodní památce. Některé „ochranářky“ jsou v tomto ohledu „příliš radikální“ a na některých územích si „vymýšlí“ své zákazy a právě proto je dobré znát „vyhlašovací vyhlášky“ a další právní ustanovení, které jsou právě uvedeny v místě lidově nazývaném „REZERVAČNÍ KNIHA“. Bohužel zákazy, pokuty a podobně by byly na mnoho příspěvků zde na TURISTIKA.CZ. Nic není černobílé. A tam, kde je již třeba profesionalita v přístupu (ne vždy dobrovolní ochranáři mají dobrou náladu, sílu a schopnosti nebo zkušenosti vyřešit situaci úplně vzorově – jednat dneska s lidmi není ani trochu jednoduché a tak jim to až tak nevyčítám) tak tam byla a já jako provinilec jsem mohl skončit mnohem hůř, s pokutou, která by byla velice nepříjemná. Přitom se mnou bylo jednáno skoro jako s kolegou a na úrovni. Mě byla dána solidní lekce, abych podobné ptákoviny již příště nedělal (co jiného než lezení do jeskyní, kam se nesmí… :-) ), i když pokuta byla jen symbolická a já jsem pochopil, že mi svým způsobem byl dán dáreček od CHKO. Velice výchovná lekce, kterou jsem si vzal k srdci. Myslím, že to bylo dáno i tím, že jsem k tomuto nemalému problému přistupoval „jako chlap“ :-) Chápu, že mé provinění prakticky nemohlo přírodě uškodit, na druhou stranu chápu, že zejména v dnešní době narostlo neskutečně mnoho drzounů, kteří se v klidných místech chovají úplně jinak než by měli a jejich vliv je mnohem zásadnější – motoristé a prý hlavně „čtyřkolkáři“, „motorkáři“, elektrocyklisti“ a další… Když jsou slyšel přes půl lesa, tak je to asi špatně a ač někdy můžete v mých článcích cítit, že mám k některým věcem své připomínky, tak v tomto ohledu jsem silně na straně ochranářů. Protože s takovým náporem na vzácná místa bychom si je asi skutečně hned zničili. Naprosto výjimečný přístup jednotlivce do míst, kde by se nemělo a s dostatečnými znalosti přírody i chráněného území v rozumný čas (v rámci poznání přírody) určitě neuškodí, ale davové „nájezdy“ nebo přístupy někoho, kdo má výkon – tedy „motorizovaní“ jsou jednoznačně špatně.

[25-b] https://www.turistika.cz/mista/tajemne-misto-u-vrcholu-ropice/detail

[25-c] https://www.turistika.cz/vylety/obtizny-vylet-k-vysutemu-vodopadu-kolem-ropice-az-pred-babi-vrch-a-do-bocanovic-jako-velky-test-vlastniho-odhodlani-a-odolnosti-aneb-jak-jsem-pred-mnoha-lety-neumrznul/detail

A prvním krokem k opatrnému poznání přírody je právě zjištění si nějakých ověřených informací předem… třeba právě zde:

https://drusop.nature.cz/portal/

[26] https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/chrob_find/index.php?h_zchru=1&CIS=&NAZEV=Rezavka&h_organ_oochp=&KRAJ=&OKRES=&ORP_ICOB=&OBEC=&KU=&__=+Vyhledat+&frame=1&EDIT_ID= … zde je konkrétní odkaz na PR Rezavka.

[27] https://www.youtube.com/watch?v=90v_jrtFWoE

 

Za čím jedeme?

Velmi nevšední sportovně (kulturní) akce... :-)

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Na trase je spousta "záchytných bodů" a někdo si může jako "poslední záchranu" vzít pivo jednoho ostravského minipivovaru z Proskovic s sebou...

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Akce zajímavá, ale možná mohl být větší důraz na to pivo. Inu pro chlapa je určitě možné volit větší "množství tekutin" (a pro mnohé zástupkyně "slabší" poloviny lidstva asi také...). Byla by to především skvěla reklama pro samotný pivovar. Bylo by zajímavé kdyby měla akce takovou "pivní podporu" ( i kdyby si měl dotyčný ty piva nad limit (jaký je ten správný limit vzhledem k náročnosti trasy?) koupit) a také oproti druhému ročníku i trochu více "občerstvovaček". Pokud by byla jen jedna, jako tento rok, tak aby měla dostatečnou rezervu na potřebné UHAŠENÍ ŽÍZNĚ, tak by to bylo super. Určitě bych řekl za sebe, že dvojnásobné až trojnásobné množství by bylo asi rozumné optimum. Je to ovšem relativní a nejpřesnější výsledky bude mít určitě sám organizátor. 

   Akce skvělá a s každým rokem se zlepšuje, takže zbývá doladit "jen" detaily. To ještě neuvádím, že jednou z nejzajímavějších změn nebo skvělých nápadů druhého ročníku byla i možnost zcela nestandardní medaile. (Medaili dostane každý, i kdyby ho do cíle dotáhli třeba kamarádi... :-))   )

Ostatní informace

Startovné je vcelku standardní - ani ne malé (aby člověka motivovalo se zůčastnit, i když se mu třeba vůbec nechce, pod záminkou "přece jen jsem si to zaplatil, tak to zkusím") ani ne extrémně velké (náročnost trasy je větší než toto startovné). Kdo má zájem a provede platbu včas, tak má možnost si přikoupit i triko nebo další věci vztahující se k akci...