Jelení Vrchy - tunel Švarcenberského kanálu

Kam a jak jedeme?

Tunel Švarcenberského kanálu je všeobecně známou technickou památkou, kterou však většina turistů zná z letního období. My jsme se jej rozhodli navštívit v době, kdy se tunel i jeho okolí pokryje sněhovou vrstvou. Za výchozí bod jsme zvolili turisty oblíbené nádraží Černý Kříž. Hlavním důvodem bylo samozřejmě to, že Jelení vrchy jsou odtud nejsnáze dostupné, pokud tedy ovšem k Dopravě nezvolíte motorové vozidlo. Pak je samozřejmě nejjednodušší variantou výjezd z Nové Pece po silničce přímo na Jelení vrchy. Pokud však zvolíte pěší variantu z Černého Kříže, budete odměnění nádhernou, uklidňující procházkou hlubokými šumavskými hvozdy. Nijak prudké, zato vytrvalé stoupání Vám procvičí plíce, ale když zdoláte téměř šesti kilometrovou trasu, rozhodně nebudete zklamáni. My jsme pro zimní cestu na Jelení vrchy zvolili běžky a poněkud pohodlnější cestu po silnici, která nebyla zapadaná tak silnou vrstvou čerstvého sněhu, jak lyžařská cesta po Medvědí stezce. Lesní silnička Vás přivede přímo k hornímu portálu Švarcenberského kanálu a věřte že pohled na tunel, i kanál samotný, takřka utopené v záplavě čerstvého prašanu, je nezapomenutelný.

Za čím jedeme?

Švarcenberský plavební tunel na Jeleních Vrších bylo proražen během zimy 1821 - 1822. Prochází hřbetem Plešivce v délce 419 m a šířkou koryta 1,43m a hloubkou 0,79 umožňoval bezproblémové plavení palivového dřeva. Tunel samotný dosahuje šířky 2,70m a jeho výška se pohybuje kolem 2,5m, neboť podél kanálu vede v celé délce tunelu chodník pro obsluhu kanálu. Zásluha na zbudování tohoto díla se se připisuje stejnou měrou inženýrům Josef Faltovi a Jan Krausovi i tehdejšímu majiteli panství Arnoštu Mayerovi. Toho k ražbě tunelu přivedla obava, že zdejší potoky nebudou schopny dostatečně napájet nově vzniklý kanál od Třístoličníku. Proto vzniklo unikátní dílo, za jehož spodní portálem kanál prudce klesá vodním smykem o pár desítek metrů níže a pokračuje dále k Želnavskému smyku.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Stravování je v této oblasti, zvláště v zimě, je trochu problematické. První možnost občerstvení poskytuje hospůdka na nádraží v Černém Kříži, která však bývá v době příjezdu ranních "turistických" vlaků zavřená. Proto s ní počítejte spíše při návratu, kdy Vám poskytne nejen teplo u kamen, ale i základní občerstvení v podobě párků, čaje, piva, či samženého sýra. S další možností občerstvení můžete kalkulovat až v osadě Jelení Vrchy, kde občerstvení v zimě nabízí jediný objekt přímo pod parkovištěm. Myslím, že nenáročného turistu uspokojí svou česnečkou, bramboračkou i dalšími jednoduchými jídly (párek, tlačenka, hermelín, smažený řízek, smažený sýr,........). Ceny nelze považovat za přemrštěné, ale jste na horách, takže stovku na kompletní oběd si připravte určitě. Posezení je spíše skromnější, ale u kamen s plápolajícími poleny se sedí dobře.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Cílem našeho výletu byl pochopitelně tunel, takž největší dojmy v nás zanechal samozřejmě on. Ale příjemně nás naladil celý výlet. Putování na běžkách zasněženou zimní krajinou je záležitostí, která Vám dá zapomenout na všední starosti. Snad jediné, co se nám nelíbilo, byl fakt, že tunel není v zimním období přístupný a za celou dobu pobytu zde se nám nepodařilo najít kontakt na někoho, kdo by nám mohl prohlídku tunelu zajistit.

Ostatní informace

Dorazili jsme sem na běžkách, takže jedinou investicí, byla koupě jízdenky na vlak pro naše přiblížení do Černého Kříže. Cena samozřejmě závisí na počtu osob a ujeté vzdálenosti, ale náš rozpočet žádným výrazným způsobem nenarušila.

Na výlet vlakem

Pro přiblížení od Strakonic nebo Prachatic použít spoje do Volar a dále motoráčkem do žst. Černý Kříž. Ve směru od Č. Budějovic použít motoráček přes Černou v Pošumaví a vystoupit rovněž na Černém Kříži.