K rozhledně na Tanvaldském Špičáku.

Kam a jak jedeme?

Tanvaldský Špičák ( 831 m.n.m.) se do zájmu prvních turistů dostal již v předminulém století. Původně vedlo na bezlesý vrchol jen několik pěšin z obcí pod horou. První vyhlídka byla vybudována na Fanterově skále již v roce 1889. Následné dva další pokusy o vybudování bud pokaždé ukončil požár. Úspěšnou se stala až stavba rozhledny, kterou uskutečnil Německý horský spolek a od 4. 7. 1909. Ta tehdy nesla jméno „ Jubilejní rozhledna císaře Františka Josefa I.“. Později rozhlednu obklopila stavba chaty a tak jak ji vidíme dnes ji její návštěvníci viděli již v roce 1930. Navíc jsme se dozvěděli, že je z rozhledny velmi hezký výhled na okolní hory.Poté již začalo hledání cesty na vrchol. Značené cesty ze Smržovky a z Tanvaldu se nám zdáli dosti strmé a tak volba padla na výše položené Albrechtice v Jizerských horách. Tam jsme z Tanvaldu dojeli skutečně kouzelnou silničkou a odtud jsme se k vrcholu vydali po svých.

Za čím jedeme?

Od rozcestí jsme šli po modré, která nás po několika desítkách metrů dovedla do lesa. Ten je v těchto místech převážně smrkový a s přibývající výškou se jeho skladba mění. Mezi listnáči převažují nádherné buky. Cesta je asfaltová, nevalné kvality a občas nově vyspravena asfaltem a tak je okolí obohaceno o jeho odér. Vítáme, že ze silnice odbočujeme na lesní pěšinu. Stoupání je o něco strmější, ale opět se dostáváme na asfalt. Došli jsme na rozcestí se zelenou, která vede z Tanvaldu a po ní se dostáváme na vrchol. K našemu překvapení jsou chata i rozhledna uzavřené, ačkoliv informace na internetu byly jiné. Vrcholí zde přípravy na jakési setkání nějakých funkcionářů o kácení stromů na této lokalitě. A to turista musí přece ustoupit. Přesto nám dělníci pracující v objektu dovolují vystoupit na rozhlednu.. Po vyšlápnutí 101 schodu jsme na plošině 14 metrů nad zemí. Vrchol rozhledny je o 4 metry výše a potom již jen modrá obloha.

Výhled k jihu je trochu zamlžený, ale Krkonoše a Jizerské hory máme jako na dlani. Celkem dobře je vidět Ještědský hřbet s jeho králem. Pod námijsou rozloženy obce Jiřetín pod Bukovou, Albrechtice v Jizerských horách a Josefův Důl. Přímo na východě rozeznáváme vrchol Hvězdy s rozhlednou Štěpánkou.. Kouzelný pohled, kterému není nakloněn velmi studený a silný vítr. Zbývá se porozhlédnout po vrcholu. O něco níže je druhá chata a kolem vrcholu tři větší skalní útvary. Na severní, Fanterově skále je vyhlídka, ke které vede železný žebřík. Je odtud hezký pohled do údolí a trasu sedačkové lanovky. Na druhém skalisku stojí pomníček připomínající 11. září 2001 a pod ním tři sloupy památníku, připomínající shromáždění dělníků 1. máje 1890. Zřejmě bronzovou desku pod sloupy někdo ukradl. Jsme přece v Česku. Opodál stojící mapa nabízí vycházkový okruh okolím Tanvaldu, ale my se vracíme na parkoviště.

Po slabé půlhodince jsme dole a bylo by škoda nerozhlédnout se po Albrechticích. Hezky upravená obec vyplňuje údolí mezi Tanvaldským Špičákem a Světlým vrchem ( 729 m.n.m.). Je hodně dlouhá a do jejího středu jsme šli skoro dvacet minut. Ves byla založenav roce 1670 a jméno dostala po tehdejším majiteli panství Albrechtu Desfours. Je tady hezký pozdně barokní kostel sv. Františka z Pauly. Byl postaven mezi roky 1779 až 1784 a při úpravě v roce 1898 přibyla ke svatyni věž. V roce dostavby kostela byl založen místní hřbitov. Na něm se nachází výstavné mauzoleum rodiny Schovanek. Bylo postavené v roce 1935. U hřbitova stojí socha Panny Marie a na druhé straně údolí je u silnice obnovený pomník obětemobou světových válek Ve vsi je hodně starých, velmi hezkých a opravených chalup. Ještě krátké posezení v jedné z místních hospůdek, kde náš výlet na Tanvaldský Špičák končí.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Stravovali jsme se a byli ubytováni v nedalekém Žďáru, v penzionu Akron. Vaří tu velmi dobře, není tu draho a tak můžeme jen doporučit. Žďár je místní částí Tanvaldu.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbil se nám rozhled z rozhledny, který za trochu námahy skutečně stojí. Nelíbilo se nám uzavření restaurace a rozhledny, když informace na internetu byli opačné. Anebyli jsme jediní, které to ten den naštvalo.

Ostatní informace

Cesta tam i zpět a procházky po Albrechticích se vejdou do 5 kilometrů. Když je vše normální, na rozhlednu se platí vstupné. V létě na vrchol jezdí od roku 2003 sedačková lanovka. Dolní stanice je v Albrechticích v Jizerských horách a její délka je 1178. A to ostatní necháme na fotografiích.