K rozvalinám hradu Křikava

Kam a jak jedeme?

Vesnička Střívsko a nad ním v lese ukrytá zřícenina hradu Křikava jsou cílem naší dnešní cesty. Způsobů jak se sem dostat je několik, nejschůdnější z nich je ale cesta autem, na kole nebo pěšky po zelené turistické značce, která sem míří ze Škvořetic nebo Bělčic. Samotná odbočka na zříceninu je značena žlutě. Pokud můžeme radit, doporučili bychom sem vyrazit v pozdním jaru, kdy i tady všechno rozkvétá a malebně zvlněná krajina tone v zeleni, zatímco všude vládne to báječné, dnes už bohužel vzácné ticho, rušené pouze šuměním větru a štěbětáním ptactva. Připočtěte si k tomu vůni lesa a okolních luk a znovu pochopíte slova naší hymny,.....zemský ráj to na pohled.

Za čím jedeme?

Představme si nyní cíl naší cesty - nenápadnou, přesto zajímavou zříceninu hradu Křikava. Nádherný, takřka již letní den pomalu končí a zatímco slunce pomalu zapadá za obzor, my stojíme nad malou vesničkou Černívsko, vzdálenou jen pár kilometrů od Blatné. Ze vsi pod našimi nohami doléhá muzika ze svatební oslavy, ale jinak takřka nic neruší nádheru romantického večera. Stojíme na místě, kde se před několika staletími tyčila hradní silueta. Dnes však už jen zbytky kamenných zdí připomínají historii zdejšího panského sídla. Poprvé byl tento objekt obdélníkového půdorysu připomínán v letech 1345 a 1367, jako majetek pánů z Dornštejna a dnes slouží jako ukázka sídla nižší šlechty ve 14. století. Jeho historie však není příliš bohatá. Po pánech z Dorštejna se historické kroniky zmiňují již jen o Jindřichu Kolmanovi z Křikavy a koncem 15. století hrad zmiňují již jako pustý. Za malé zpestření jinak chudé historie lze snad považovat zmínku o přepadení a vyplenění Křikavy zbojníkem Dobešíkem z Boru. Právoplatný majitel hradu zde však žil i poté, až do svého upálení husity. O co chudší je historie sídla, o to zajímavější je pohled na Křikavu z hlediska hradního stavitelství. Její poloha na prudkém zalesněném ostrohu i blízkost rybníka nebyly samoúčelné. Oba aspekty byly využity při obraně hradu, Přesto dominantní roli sehrávala hradba, obepínající celý hradní komplex. Přestože se tu při výzkumu našly základy obytného paláce, dominantou celého objektu byla hranolová obytná věž (donjon), známá i z jiných jihočeských hradů. Obranný systém jednodílného hradu vhodně doplňovaly příkopy na severní a východní straně, zatímco strmý svah znesnadňoval přístup ze severovýchodní, jižní a západní strany. Malou záhadou je fakt, proč byl původní severovýchodní vstup do hradu zazděn a přemístěn na stranu jižní. To se už však jen těžko podaří zjistit.

Pojďme se teď podívat v jakém stavu se nachází hrádek dnes. Z dominantní hranolové věže se dodnes dochovaly už jen asi 3 metry vysoké základy, zčásti hradební zdivo a zbytky několika dalších objektů. Dosud patrná je i část hradního příkopu. Na volně přístupnou zříceninu se dnes dostanete z malebné vesničky Střívsko, přesněji řečeno z hráze zdejšího rybníka. Cesta je značena a místo samotné označeno jako vyhlídkový bod. Nicméně okolní les je již značně vzrostlý a tak z vyhlídky se tu příliš nepotěšíme. Ale i samotný pobyt v pomalu usínajícím lese, prozářeném posledními slunečními paprsky v kulise dávné historie, stojí za to.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Vzhledem k tomu, že jsme měli při pobytu zajištěno jídlo z vlastních zdrojů, nemůžeme doporučit žádné vhodné restaurační zařízení jak v Černívsku samotném, tak v jeho blízkém okolí. Nicméně jsme přesvědčeni, že v některé z okolních obcí, nedaleké Blatné či Mirovicích naleznete nějaké stravovací zařízení s ochotnou obsluhou a nabídkou chutné krmě.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Budeme se opakovat, ale ponecháme-li stranou samotný objekt hradu, o kterém jsme se již zmiňovali, určitě nás nadchla ta nádherná atmosféra klidu a pohody. Tu vůni sluncem prozářených kluk a Jarní svěžestí provoněných lesů cítíme ještě teď. A přičteme-li k tomu modrou oblohu, vstřícnost a ochotu zdejších lidí, určitě získáme další místo, kam se stojí za to znovu vracet.

Ostatní informace

Kromě eventuální útraty v některé ze zdejších restaurací (pokud nemáte své zásoby) nám už vychází jen útrata za pohonné hmoty do našeho "Fedi", který nás sem spolehlivě dovezl a zase odvezl. Jinak v okolí se nabízí spousta kraásných a zajímavých míst, které stojí za to navštívit. Zmiňme třeba Blatnou, Mirovice,.....

Na výlet vlakem

Cesta do zmiňovaných míst vlakem je sice komplikovaná, nicméně možná. Vezmeme-li za výchozí místo Prahu, vychází nám z toho cesta přes Beroun, Zdice, Březnici a po místní lokálce až do Blatné, odkud je k cestě na Křikavu nutno použít nějaký jiný dopravní prostředek - nejlépe kolo, nebo vlastní nohy.