Kde přišel Žižka o oko?
Rabí – nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách – zdobí skalnatý vršek nad stejnojmennou vesničkou asi 120 km od Prahy. Dostat se sem můžete autem, busem, vlakem… a nebo taky na kole po značené cyklostezce, pěšky po turistické trase či na loďce po řece Otavě, která se vine zalesněným krajem a připomíná někdejší slávu místních zlatokopů. Historie hradu Rabí je dlouhá a spletitá a důležitou roli v ní sehrál vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. V jeho době patřila rozsáhlá pevnost pánům z Rýzmberka, kteří byli velkými odpůrci husitů. Kališníci Rabí dobývali dvakrát a nutno podotknout, že nakonec úspěšně. Nicméně Žižka si odsud odnesl nepříjemnou památku. Přišel zde o oko. Jak přesně k tomu došlo není známo. Jedna teorie tvrdí, že šíp zasáhl hrušeň nad Žižkovou hlavou a slavného vojevůdce oslepila tříska ze stromu. Podle jiné verze mu oko cíleně vystřelil jistý Přibík Kocovský. Tip: další informace o Rábí 32 fotografií na turistika.cz Ať už to bylo jakkoli, největšího věhlasu se hrad dočkal až koncem 15. století za Půty Švihovského. Tehdy bylo Rabí povýšeno na město a získalo mnohá důležitá práva. Jenže Půtovi synové už tak šikovní hospodáři nebyli a zadlužili se tak, že museli panství i s hradem rozprodat. Poté se zde vystřídalo několik majitelů. Za Lamberků, kteří Rabí získali na počátku 18. století, se pak již hrad pomalu měnil ve zříceninu. Napomohli tomu i samotní vesničané, kteří zdejší kamení rozebírali na své stavby. Kvůli stavebnímu materiálu prý padla také zdejší brána, na níž byl vymalován obraz, znázorňující, jak Žižka přišel o oko. Od roku 1954 je hrad Rabí v péči státu. Byl prohlášen za národní kulturní památku a zpřístupněn veřejnosti. Každoročně sem na prohlídku zavítají desetitisíce turistů. Poté jejich kroky směřují do přilehlé vesnice Rabí, v níž stojí za vidění třeba gotický kostel Nejsvětější Trojice či pseudogotická budova radnice na návsi. Abyste se utvrdili v tom, že se nacházíte v jižních Čechách, rozhlédněte se kolem. Jistě si všimnete nejednoho domku s typickým štítem, reprezentujícím takzvané selské baroko. text: Michaela „Mysha“ Košťálová (www.myshaweb.cz)