KOSTEL SV. JANA NEPOMUCKÉHO VE ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU

Kam a jak jedeme?

KOSTEL SV. JANA NEPOMUCKÉHO VE ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU je to kostelík který se tyčí nad Žďárem nad Sázavou.Do tohoto malebného kostelíka se dostanete když dojedete do Žďáru nad Sázavou. A už když budete přijíždět do Žďáru nad Sázavou tak už z dálky uvidíte malebný kostelík ve tvaru pěticípé hvězdy který se bude tyčit nad Žďárem nad Sázavou.

Za čím jedeme?

Symbol legendárního světce a dílo geniálního stavitele

Přeměnou gotických prvků do barokní podoby vznikl spíše v Itálii a přes Rakousko se k nám přesunul na počátku 18. století stavební sloh, označovaný jako barokní gotika, který nemá v Evropě obdobu. V tomto slohu byl v letech 1719 až 1722 vystavěn kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáře nad Sázavou.

Poutní kostel na Zelené Hoře je unikátním uměleckým dílem a nepochybně nejosobitějším počinem geniálního českého architekta s italskými předky Jana Blažeje Santiniho-Aichla ve stylu barokní gotiky. Stavba se vymyká běžným dobovým uměleckým normám a představám. Vzájemný průnik složitých prostorových útvarů, dynamičnost stavební hmoty, popírající veškerou tíži zdiva, to vše svědčí o výjimečnosti této architektury.

Založení kostela souviselo s připravovaným blahořečením a svatořečením Jana Nepomuckého, poté, co byl v jeho hrobě v pražské katedrále sv. Víta nalezen jeho domnělý zázračně neporušený jazyk. Stavba byla zahájena v roce 1719 rozhodnutím opata žďárského cisterciáckého kláštera Václava Vejmluvy a vysvěcena pouhé dva roky poté.

Legenda a pravda

Jan Nepomucký, původně Jan z Pomuku, žil v době českého a římského krále Václava IV., syna Karla IV. Díky svému vzdělání a píli to dotáhl až na generálního vikáře. Vleklé spory mezi králem a arcibiskupem Janem z Jenštejna krutě zasáhly do Janova osudu. Když Jenštejn překazil Václavovy plány na vytvoření nového biskupství v západních Čechách, král se rozhodl neposlušné provinilce krutě ztrestat. Arcibiskup před královým hněvem uprchl, Jan z Pomuku a někteří další skončili na mučidlech. Jan mučení nepřežil – když jej katovi pomocníci svrhli z Karlova mostu do Vltavy, byl již mrtvý. Odkud se tedy vzala legenda o mučedníku Janovi? Rok po Janově smrti nastalo mimořádné sucho, což lidé považovali za boží trest. Navíc některé církevní kruhy ve snaze krále ještě více očernit začaly šířit zvěsti o Janově statečnosti. Prý jako zpovědník královny nevyzradil její zpovědní tajemství, a proto musel zemřít. Víra v nadpřirozené Janovy schopnosti byla dovršena nálezem domnělého světcova jazyka při otevření jeho hrobu po třech staletích, když z lebky vypadl kus načervenalé tkáně. Záhadu rozřešili vědci v roce 1973. Dokázali, že načervenalá tkáň není jazyk, nýbrž část mozku se sraženou krví.

Symbolická pětka

Mystické aspekty dispozice stavby poutního kostela byly zmiňovány již v období jejího vzniku. Základem je kompozice pěticípé hvězdy (pěticípý půdorys, pět vchodů, pět oltářních výklenků, dvakrát pět kaplí kolem centrálního prostoru, pět hvězd a pět andělů na hlavním oltáři), symbol nejen pěti ran Kristových, ale také pěti písmen v latinské slově „tacui“ (mlčel jsem) a především pěti hvězd ve svatozáři mučedníka sv. Jana Nepomuckého, které se podle legendy objevily ve Vltavě po jeho utonutí.

V samém centru stavby, ve vrcholu kupole, se nalézá jazyk jako symbol Jana – mučedníka zpovědního tajemství. Objevuje se i ve tvaru lomených oken. Jejich zakomponování u lucernových kaplí nad vstupními vestibuly připomíná meč zasazený v pochvě. Podle legendy Jan nevyzradil zpovědní tajemství, jeho jazyk zůstal skryt v ústech právě jako meč v pochvě.

Hlavní oltář na východní straně je umístěn do vysoké arkády sahající až ke galerii druhého patra. Plastiky pěti andělů na hlavním oltáři a čtyři evangelisté jsou prací chrudimského sochaře Jana Pavla Čechpauera. Tři z andělů nesou zeměkouli ozdobenou pěti hvězdami (pěti tehdy známými kontinenty, na kterých bylo šířeno křesťanství). Na kouli stojí postava sv. Jana Nepomuckého od Řehoře Thenyho. Celá svatyně působí přes značnou mohutnost stěn dojmem lehkosti. Není zde třeba ornamentální výzdoby či velkolepých barokních fresek, idea je vyjádřena pouhým působením světla v prostoru.

Kostel je obklopen ambity ve tvaru deseticípé hvězdy, skýtajícími poutníkům ochranu před nepřízní počasí. Vztah deseticípé hvězdy (odkaz na desetibokou mariánskou studnici ve žďárském klášteře) a pěticípé hvězdy (symbol P. Marie) symbolizuje žďárskou cisterciáckou studnici, v jejíž hladině se odráží mariánská hvězda skrze sv. Jana Nepomuckého, který ctil P. Marii stejně jako opat Vejmluva, který nechal kostel vybudovat.

Areál poutního kostela sv. Jana Nepomuckého byl pro svou jedinečnost zařazen roku 1994 mezi památky zapsané do prestižního Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

DALŠÍ PAMÁTKY:

Radnice čp. 294 Jednopatrová budova v severozápadní části náměstí. Postavená zřejmě na konci 16. nebo začátkem 17. století. Při úpravě ve druhé polovině 18. století dostala budova vzhled, který si zachovala v podstatě dodnes. Uvnitř se zachovaly z této doby klenby v bývalém průjezdu a přilehlém prostoru. Fasáda nese klasicistní znaky těchto posledních úprav. Obvyklá součást městských radnic, věžka a hodinami, byla zničena požárem roku 1864 a po něm už nebyla obnovena. V roce 1839 byla k radnici přistavěna věznice s bytem profousa (správce věznice). Dnes je tato část novodobě přestavěna. Stará budova radnice slouží k reprezentačním účelům a přízemí jako výstavní síň.
	Tvrz čp. 276 Stojí nedaleko farního kostela nad řekou Sázavou a je jednou z nejstarších budov ve městě. Byla postavena kolem roku 1300 hamerníkem Kuncmanem, který vystavěl i hamry a mlýn, tzv. Hamrmýl (dnes Novamyl). Zachovala se v pozdně gotické přestavbě s barokní střechou a je v ní dnes umístěno Regionální muzeum.
kůň v hamrech  •  Foto: Andrejka	Farní Kostel sv. Prokopa Stojí nedaleko náměstí. Prvá zmínka o kostele ve městě je z roku 1391. V letech 1521 - 1560 byl téměř úplně přestavěn v pozdně gotickém slohu a 28.7.1560 byl posvěcen "ke cti Boží a sv. Prokopa". Ze staršího vnitřního zařízení se zachovala pozdně gotická plastika Madony s dítětem z druhé poloviny 15. století a barokní obraz sv. Prokopa s prokopskou legendou, který býval na starém hlavním barokním oltáři. Obraz maloval roku 1778 kutnohorský malíř K.Kautsch. Za celkových oprav kostela v sedmdesátých letech v něm byla umístěna nová křížová cesta. Cínové reliéfy jsou replikou křížové cesty od sochaře K.Stádníka v kostele sv. Václava v Olomouci.
	Kaple sv. Barbory Stojí jen několik metrů východně od farního kostela. Jednoduchá barokní kaple byla postavena roku 1729 zásluhou žďárského faráře cisterciáka Ferdinanda Kristla. Dvě barokní sochy biskupů v kapli jsou přisuzovány klášterní sochařské dílně, kterou v té době vedl Řehoř Theny. Nejsou vlastní prací Thenyho a vykazují spíše rysy díla pražského sochaře I.F.Platzera.
další socha nad hamrama  •  Foto: Andrejka	Plastiky ve městě Na náměstí Republiky stojí Barokní morový sloup z roku 1706 od Jakuba Steinhubla, sochaře usazeného ve městě. Jeho prací je i sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého ze začátku 18. století v blízkosti barokního mostu v Žďáře nad Sázavou. Dalšími už novodobými plastikami jsou práce žďárského rodáka sochaře Jana Růžičky (1898 - 1965). Jsou to pomník padlým v první světové válce ve Žďáře nad Sázavou, deska k dvacátému výročí Zborova umístěná roku 1937 na 1. ZŠ na náměstí Republiky, náhrobní pomník lesnického spisovatele a redaktora Jana Doležala z roku 1934 a pomník obětem druhé světové války z roku 1947 v parku u Nádražní ulice. Řada plastik je od sochaře Julia Pelikána (1887 - 1969), rodáka z nedalekého Nového Veselí. V poslením období jsou ve městě umisťovány díla vytvořené na pravidelném sympóziu Dřevěná plastika.
	Bývalý cisterciácký klášter Klášter ve Žďáře nad Sázavou je dnes v podstatě dochován v barokní podobě, kterou získal za opata Václava Vejmluvy (opatem 1705 - 1738). Za jeho správy byly provedeny rozsáhlé přestavby i novostavby jak v areálu kláštera, tak i na klášterním panství. Přestavby byly prováděny v duchu "barokní gotiky" předním architektem českého baroka Giovanni Santinim. V klášteře byl v letech 1706 - 1722 přestavěn konventní (dnes farní) Kostel Nanebevzetí P.Marie. Nově byly zbudovány kolem roku 1720 konírny šlechtické akademie a tehdy též začala stavba prelatury. Nedaleko kláštera byl postaven před rokem 1734 hospodářský dvůr, tzv. Lyra (též Nový dvůr).
	Dolní hřbitov Nedaleko kláštera byl roku 1709 postaven hřbitov se třemi eliptickými kaplemi. Trojúhelníkový půdorys měl symbolizovat Nejsvětější Trojici. Za opata Henneta byla tato symbolika porušena přístavbou čtvrté vstupní kaple. Uprostřed hřbitova je socha Anděla Posledního soudu od Řehoře Thenyho. Na hřbitov byla umístěna až asi v letech 1729 - 1733. V kaplích bývaly dřevěné plastiky. Hřbitov je považován za nejstarší známý doklad spolupráce Santiniho s opatem Vejmluvou.
	Barokní most Most na silnici od Žďáru nad Sázavou byl postaven za opata Bernarda Henneta. Chronogramy na osmi sochách světců určují dobu vzniku. Na sedmi vychází letopočet 1761 a na jedné (sv. Metoděj) 1766. Není znám autor těchto plastik. Na jedné straně mostu jsou sochy sv. Benedikta, sv. Mikuláše, sv. Jana a sv. Cyrila, na druhé pak sv. Bernarda, sv. Vojtěcha, sv. Pavla a sv. Metoděje.
	Bývalý hotel Veliš čp. 64 Jednopatrová budova v západní části náměstí. Budova má secesní fasádu z roku 1906. Na štukové výzdobě je zobrazen Hus na hranici a medailony s Chelčickým a Komenským, portrét K.Havlíčka Borovského a na atice socha českého lva s roztrženými okovy. Výzdoba fasády je prací sochaře V.Amorta.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

VE ŽĎÁŘE NAD SÁZAVOU V HOTELU A NEBO V OKOLNÍCH VESNICÍCH... například v hotelu Devět skal na milovech. zde jsou všude eny jídla a ubytování výhodné a levné. I když jak kde. jsme v uplném centru Žďárských vrchů.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Na vysočině je krásně líbylo se nám tu vše. Kostelík i ostatní památky ve Žďáře nad Sázavou jsou krásné když třeba zavítáte do Hamrů nad Sázavou na krásné sochy nebudete litoval jedna je na začátku Hamrů Druhá v centru a třetí je u Rozštípené skály. však koukněte na fotky......

Ostatní informace

Otevírací doba:
květen - září	denně mimo pondělí, 9.00 - 17.00
duben a říjen	pouze v sobotu, neděli a svátky 9.00 - 17.00 (v ostatní dny pouze pro předem objednané výpravy – min. 10 osob.)
Poslední prohlídka vždy v 16:30.

Vstupné:
dospělí	70,- Kč
děti 6 - 15 let, studenti do 26 let, senioři od 65 let	40,- Kč
děti do 6 let	zdarma
cizojazyčný výklad	+ 100 % k plnému vstupnému
prohlídka mimo provozní dobu	+ 100 % k plnému vstupnému
prohlídka mimo sezonu	+ 200 % k plnému vstupnému

Na výlet vlakem

vlakem přímo do žďáru nad Sázavou