Loading...
Křížem krážem po Chřibech
Krásnými bukovými lesy pokrytá, členitá vrchovina – Chřiby, leží téměř uprostřed Moravy, přičemž od sebe odděluje dva jiné zeměpisné celky – Hornomoravský a Dolnomoravský úval s jejich přirozenou osou, tvořenou řekou Moravou. Geomorfologicky jsou Chřiby tvořeny zvrásněnými paleogenními pískovci, jílovci a slepenci magurského flyše, jen tu a tam vystupujícími v podobě osamělých skalních útvarů na Budačině, Komínkách, Holém kopci či Buchlovském kameni. Mírné podnebí a rozsáhlé lesy, hojnost zvěře a úrodné půdy i dostatek povrchových toků lákaly odedávna člověka k usídlení v celé této oblasti. První se zde objevily tlupy paleolitických lovců, zanechávajících po sobě nálezy četných pazourkových nástrojů na lokalitách Nová Dědina, Bělov, Žlutava, Boršice a jinde. Intenzivně začala být krajina osídlována v neolitu, v době prvních zemědělců. Po nich i po následujících dalších pravěkých kulturách zůstalo mnoho nalezišť, sídlišť i pohřebišť archeology soustavně zkoumaných po obou stranách Chřibů. Člověk se však pohyboval i v jejich lesních masivech, v nichž často nalézal ochranu, jak o tom svědčí systematická výstavba hradišť lidu lužických popelnicových polí v lokalitách Brdo, Holý kopec či Jestřabice. Chřiby jsou tedy jistě historicky zajímavou oblastí, ovšem i místem pro uskutečnění mnoha nádherných výšlapů. Na jaře lákají čerstvě zazelenalými bukovými lesy a nádherně kvetoucími Loukami, na podzim zase vymaluje přírody chřibské lesy všemi barvami. Po Chřibech se dá nachodit spoustu kilometrů, vede tu mnoho turistických značek se spoustou tras, z nichž bych chtěl popsat alespoň některé. Jedním z výchozích míst pro výlety je turistické středisko s chatou Bunč, nacházející se v hlubokých lesích na hřebeni Chřibů, dostupné po silnici Staré Město – Zdounky. Z Bunče se tedy vydáme společně s červenou značkou a zelenou naučnou stezkou východním směrem po hřebeni k rozcestníku do sedla pod Komínky, odkud už pokračujeme mírným sestupem zelenou nauč. stezkou do Kudlovické doliny. Cesta vede kolem rekreačního střediska, kde je možno se občerstvit a dále pak již opět vzhůru lesem k rozcestníku pod Budačinou. Prohlídka tohoto malého labyrintu pískovcových skal, v němž se podle pověsti zdržovali zbojníci, známí slezští hrdinové Ondráš a Juráš, uspokojí milovníka přírodních krás. Skalní útvary jsou protkány i mnoha horolezeckými cestami různých stupňů obtížnosti. Po prohlídce se pak vydáváme po modré značce přes Kudlovickou dolinu nahoru do kopců, až k rozcestníku pod Kozincem, kde přejdeme na červenou značku a přes nádherné Louky s výhledem na jihozápadní část Chřibů s hradem Buchlov pokračujeme lesem přes Kroměřížský kopec až k pískovcovému bloku Komínky, vystupujícímu z hlavního hřebene ve výšce 521 m.n.m, a tvořícímu největší skalní útvar Chřibů. Vytesané schůdky v pískovcovém bloku nás zavedou na příjemné odpočívadlo na jeho vršku. Cesta zpět na Bunč vede opět společně s červenou a zelenou nauč. stezkou, tento okruh měří asi 15 kilometrů. Na jinou, neméně zajímavou túru lze vyrazit od kostela v Koryčanech ze severní části Chřibů, po zelené značce stoupáním na náhorní planinu Vršava s dalekým výhledem po okolních kopcích. Odtud pak mírně sestupujeme kolem potůčku a opět nahoru kolem bývalého lomu až k mohutné zřícenině hradu Cimburk, postaveného roku 1330 na vyčnívajícím pískovcovém ostrohu k ochraně obchodních cest. Po zelené značce pak odtud pokračujeme ještě chvíli až k rozcestníku se studánkou U mísy, jejíž chladná pramenitá voda vytékající ze skály stojí za ochutnání a doplnění zásoby. Dále ještě stoupáme po červené značce asi kilometr k pískovcovému skalisku Kazatelna s vytesanými schůdky a výhledem na severní část Chřibů s vodní nádrží na pitnou vodu Koryčany. Opět sestupujeme dolů ke studánce a po červené značce pokračujeme k dalšímu pískovcovému útvaru, skalnatému bloku zvanému Kozel, sloužícímu jako horolezecký terén. Stále po červené pak opouštíme skály a procházíme rezervací Moravanské Louky, která je tvořena komplexem lesních luk a drobných lesních enkláv s výskytem chráněných druhů rostlin. Je třeba se držet značené cesty, jednak proto, že procházíme rezervací, a také proto že se jedná místy o podmáčené Louky s možností zapadnutí. Po dalších dvou kilometrech narazíme u chatové osady Zavadilka na rozcestník a pak už sestupujeme po žluté značce pomalu dolů z chřibských vrchů zpět do Koryčan; tato trasa měří asi 16 kilometrů. Východiskem jiného, velice pěkného výšlapu je parkoviště pod hradem Buchlov, u silnice od Buchlovic, z něhož se vydáme po silnici nahoru a po chvíli narazíme na červenou turistickou značku. Po ní pak vystoupáme jihozápadním směrem až ke hradu Buchlov. Hrad byl založen v pol. 13. století a byl sídlem pánů ze Zástřizel, Petřvaldských a hrabat Berchtoldů, po nichž zůstaly na hradě četné sbírky přírodnin a starožitností. Hrad nebyl nikdy dobyt a na kopci nádherně vévodí chřibským lesům. Jeho prohlídku si ponecháme až na závěr dnešního výšlapu; mezitím pokračujeme po červené značce do lesa, kolem starého vrchnostenského dvora Zikmundov z poloviny 19. století vystoupáme pozvolna k osamělému pískovcovému skalisku Buchlovský kámen, před nímž však už přecházíme na žlutou tur.značku a hlubokými chřibskými lesy vandrujeme asi 7 kilometrů, než vyjdeme z lesa u chatové osady Chabaně. Při pravé straně cesty si není možno nepovšimnout zdejší rarity, rostoucího sekvojce o obvodu kmene 5 metrů a stáří asi 200 let, pocházejícího ze Severní Ameriky. U rozcestníku přecházíme na červenou značku a vylézáme ke skalnímu útvaru Břestecká skalka, s hezkými výhledy na jih, až k Uherskému Hradišti. Poté sestoupíme ke Zlechovskému potoku, v jehož blízkosti vyvěrá pramen sirnaté kyselky, aby nás pak čekalo prudké stoupání zeleně značenou pěšinou přes Čertovo sedlo ke kapli sv. Barbory, jejíž počátky se váží ke 14. století, přičemž dnešní podoba je z roku 1673. V kapli se nachází hrobka majitelů Buchlova. Ke hradu nás odtud po kilometru chůze přivede zelená značka, a než sestoupíme dolů k parkovišti, je čas na zajímavou prohlídku tohoto hradu. Tato trasa měří asi 19 kilometrů a není rozhodně poslední, na kterou si lze v nádherné přírodě Chřibů vyšlápnout. Míst, která stojí za shlédnutí, je zde ještě mnoho. Doporučená mapa : KČT č. 90 Slovácko, Chřiby a Jižní Haná 1 : 50 000 Převzato z časopisu Outdoor
Poslední aktualizace: 12.12.2001
Křížem krážem po Chřibech na mapě
Byl jsem zde!
Zapamatovat