Kroměříž
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Celodenní výlet • Za kulturou
Kam a jak jedeme?
Kam? Něsti Kroměříž na Zlínku - Kroměřížský zámek a jeho zahrady
Jak? Nejraději autem a nebo výborné spoje naleznete na www.idos.cz
Za čím jedeme?
Arcibiskupský zámek v Kroměříži je dominantou historického Města Kroměříže a hlavním magnetem návštěvníků památkové rezervace. Jeho vznik a vývoj je spjat s historii olomouckého biskupství a arcibiskupství a poddanské obce olomouckých biskupů, která byla ve 13.století povýšena na město. Původní hrad a pozdější zámek byly rezidencí olomouckých biskupů a sídlem jejich manské organizace. Na místě původního velkomoravského hradiska vznikl gotický hrad, později přestavěný na renesanční. V třicetileté válce r.1643 a 1645 byl hrad zničen švédskými vojsky a na jeho místě do konce 17.století byl postaven rozhodnutím biskupa Karla II. z Lichtensteina-Kastelkorna honosný raně barokní palác. Italské pojetí dali zámku architekti vídeňského císařského dvora Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla, kteří se podíleli i na dalších stavbách obnovovaného města. Z původního hradu zůstala spodní část bergfriedu, přestavěného v honosnou 84 m vysokou věž. Na půdorys původního hradu byla vystavěna třípodlažní budova, obklopující nádvoří s arkádami, s venkovními fasádami, členěnými řadami oken,pilastry, lesény a nárožními rizality. Požár v r.1752 vedl k úpravám druhého poschodí, odbourání bastionů na rozích budovy, snesení atikové balustrády a k novému krovu a zakončení věže. Původní vchod do zámku z Podzámecké zahrady tvořily sály sala terreny , v 19.století byl zasypán i příkop před zámkem, oddělující budovu od náměstí. Interiéry zámku sloužily třem funkcím - hospodářské správě biskupství (statky, lesy, továrny, manský systém), reprezentačním účelům ( místnosti piana nobile v I. a v II.patře galerie a knihovna) a umístění, příp. prezentaci uměleckohistorických sbírek. Monumentální schodiště přivádí návštěvníka do sálů 1.poschodí. Lovecký sál s předsíní s instalovanou výzdobou z 19.století ukazuje v předsíni první výrobky hutního průmyslu východní Moravy na odlitcích historických zbraní. Lovecký sál plnil funkci herny a kuřárny. Zbraně, upomínající na vojenskou historii zámku, města a biskupství (husité, Švédi, Turci), jsou doplněny trofejemi jelenů a srnců z lovecké činnosti, typické pro šlechtu Evropy. Stylové jsou i obrazy (kopie Rubensova Lovu na lvy a zátiší malíře A.Coosemanse) Růžový salon byl přijímacím pokojem pro soukromé a vzácné hosty. Bílý rokokový nábytek, benátské zrcadlo a kříšťálový lustr doplňují obrazy malíře Jacopa Bassana ( Svatba v Káni Galilejské a replika originálu z galerie Stavba archy Noemovy z cyklu o Potopě). Koncem 19.století byl interiér doplněn o žardiniéry na růže, fajánsová kamna, portiéru, koberec a erb arcib.Theodora Kohna nad vstupem do Zimního bytu. Soukromé místnosti - pracovna a ložnice, nejsou součástí prohlídkové trasy. Byly zařízeny v 19.století ze sbírek zámku (obrazy J.B. Lampiho: Arcibiskup Rudolf Jan, Josefa Hickela: Císař Leopold II., kopie portrétů Marie Terezie a Frant.Lotrinského,kopie obrazu P.P.Rubense: Svatá rodina se sv. Janem a sv. Alžbětou) a doplněny mobiliářem, zvl.zařízením pseudorenesanční ložnice benátského stylu a plastikou biblické Rút z kararského mramoru od římského sochaře Ciniselliho. Přijímací funkci měl i další pokoj - Carský pokoj, ve kterém i když jen několik dnů, přijímal své hosty ruský car Alexandr III. v srpnu r.1885. Poradní sál získal své jméno také v 19. století, kdy sloužil k poradám poslanců říšského sněmu, zasedajícího v zámku (1848-1849). Sál měl funkci galerie portrétů nejvýznamnějších olomouckých biskupů a arcibiskupů. Koncem 19. století byly provedeny poslední drobné úpravy Trůnního sálu, který sloužil k oficiálnímu přijetí významných skupin hostů a návštěvníků zámku. Stěny byly v 18.století upraveny na panelovou galerii, ve které byly textilní tapety nahrazeny dřevěným ostěním s rámy a obrazy. Ve stejné době a stejným způsobem byla upravena i Malá jídelna, doplněná stylovým nábytkem v 19. století. Sousední sál patří k nejkrásnějším interiérům v zámku, ale i v naší republice. Po požáru zámku v roce 1752 shořelo druhé poschodí a střecha severozápadního křídla zámku, kde se propadly i podlahy. Do vzniklé prostory byla vestavěna reprezentační místnost Velké jídelny, dnes známé pod názvem Sněmovní sál. Dnešní název získal v roce 1848, kdy byl místem konání rakouského Říšského sněmu. Autorem úpravy byl inženýr architekt Jan Antonín Grünenberg, který zvolil rokokový sál (40 x 20 x 17 ) se štukovou výzdobou Karla Kellera, 22 lustry a nástropním obrazem (400 m²). V roce 1900 a v letech 1970-75 byl sál restaurován. V předsálí Sněmovního sálu byly původně umístěny skříně se stolním náčiním pro 600 stolujících v jídelně. V letech 1998-1999 byla odkryta výzdoba stěn předsálí z 18.století (al secco). Druhé soukromé apartmá,zvané Letní byt vznikl ve stejném období jako sál i ve stejném slohu. Komplex čtyř místností sloužil k ubytování arcibiskupů v letním období. Ve druhém patře byla ve stejné době obnovena zámecká Kaple sv.Šebestiána. Původní kaple na rohu bývalého hradu byla při obnově zámku v 17.století zrušena a kaple přemístěna do 2.poschodí do rohového rizalitu, kde získala dnešní podobu na konci 19.století. Poslední úpravy byly provedeny po roce 1960, kdy byl do kaple vrácen původní dřevěný oltář. Druhou nejznámější místností zámku je Manský sál ve 2.patře, upravený po požárů reprezentativním způsobem. Stěny z umělého mramoru a zlacená štuková výzdoba je i s krbem dílem italských štukatérů. Honosnou fresku vytvořil Fr.Ant.Maulbertsch na námět oslavy historie manského systému olomouckých biskupů. Kromě opravy nástropní fresky nebyla místnost od 18.století upravována. Vedlejší sál bývalé manské registratury byl začátkem 20.století změněn na Novou knihovnu. Původní skříně byly na začátku sedmdesátých let 20.století opatřeny kovovými mřížemi. Tři sály patří tzv. Staré knihovně. Předsíň, předsálí a velký sál jsou vybaveny bohatě zlacenými barokními dřevěnými skříněmi z 18.století (s kováním a mřížemi z 19.století). Inventář je doplněn o vyřezávanou balustrádu a 4 historické glóby a v předsálí o velký stůl k uložení sbírek kresby a grafiky. Stropy předsíně a velkého sálu zdobí fresky brněnského malíře Josefa Sterna. Fresky byly v letech sedmdesátých 20.století restaurovány pro poškození vodou po hašení zámecké věže v r.1945. Zahradní křídlo 2.poschodí slouží k umístění sálů zámecké obrazárny. Z původních 4 sálů v době přelomu 19. a 20.století se rozšířila expozice obrazové sbírky na 9 sálů v sedmdesátých letech 20.století. Instalace byla přebudována a obrazárna zpřístupněna znovu v roce 1999.
Arcibiskupský zámek v Kroměříži je dominantou historického Města Kroměříže a hlavním magnetem návštěvníků památkové rezervace. Jeho vznik a vývoj je spjat s historii olomouckého biskupství a arcibiskupství a poddanské obce olomouckých biskupů, která byla ve 13.století povýšena na město. Původní hrad a pozdější zámek byly rezidencí olomouckých biskupů a sídlem jejich manské organizace. Na místě původního velkomoravského hradiska vznikl gotický hrad, později přestavěný na renesanční. V třicetileté válce r.1643 a 1645 byl hrad zničen švédskými vojsky a na jeho místě do konce 17.století byl postaven rozhodnutím biskupa Karla II. z Lichtensteina-Kastelkorna honosný raně barokní palác. Italské pojetí dali zámku architekti vídeňského císařského dvora Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla, kteří se podíleli i na dalších stavbách obnovovaného města. Z původního hradu zůstala spodní část bergfriedu, přestavěného v honosnou 84 m vysokou věž. Na půdorys původního hradu byla vystavěna třípodlažní budova, obklopující nádvoří s arkádami, s venkovními fasádami, členěnými řadami oken,pilastry, lesény a nárožními rizality. Požár v r.1752 vedl k úpravám druhého poschodí, odbourání bastionů na rozích budovy, snesení atikové balustrády a k novému krovu a zakončení věže. Původní vchod do zámku z Podzámecké zahrady tvořily sály sala terreny , v 19.století byl zasypán i příkop před zámkem, oddělující budovu od náměstí. Interiéry zámku sloužily třem funkcím - hospodářské správě biskupství (statky, lesy, továrny, manský systém), reprezentačním účelům ( místnosti piana nobile v I. a v II.patře galerie a knihovna) a umístění, příp. prezentaci uměleckohistorických sbírek. Monumentální schodiště přivádí návštěvníka do sálů 1.poschodí. Lovecký sál s předsíní s instalovanou výzdobou z 19.století ukazuje v předsíni první výrobky hutního průmyslu východní Moravy na odlitcích historických zbraní. Lovecký sál plnil funkci herny a kuřárny. Zbraně, upomínající na vojenskou historii zámku, města a biskupství (husité, Švédi, Turci), jsou doplněny trofejemi jelenů a srnců z lovecké činnosti, typické pro šlechtu Evropy. Stylové jsou i obrazy (kopie Rubensova Lovu na lvy a zátiší malíře A.Coosemanse) Růžový salon byl přijímacím pokojem pro soukromé a vzácné hosty. Bílý rokokový nábytek, benátské zrcadlo a kříšťálový lustr doplňují obrazy malíře Jacopa Bassana ( Svatba v Káni Galilejské a replika originálu z galerie Stavba archy Noemovy z cyklu o Potopě). Koncem 19.století byl interiér doplněn o žardiniéry na růže, fajánsová kamna, portiéru, koberec a erb arcib.Theodora Kohna nad vstupem do Zimního bytu. Soukromé místnosti - pracovna a ložnice, nejsou součástí prohlídkové trasy. Byly zařízeny v 19.století ze sbírek zámku (obrazy J.B. Lampiho: Arcibiskup Rudolf Jan, Josefa Hickela: Císař Leopold II., kopie portrétů Marie Terezie a Frant.Lotrinského,kopie obrazu P.P.Rubense: Svatá rodina se sv. Janem a sv. Alžbětou) a doplněny mobiliářem, zvl.zařízením pseudorenesanční ložnice benátského stylu a plastikou biblické Rút z kararského mramoru od římského sochaře Ciniselliho. Přijímací funkci měl i další pokoj - Carský pokoj, ve kterém i když jen několik dnů, přijímal své hosty ruský car Alexandr III. v srpnu r.1885. Poradní sál získal své jméno také v 19. století, kdy sloužil k poradám poslanců říšského sněmu, zasedajícího v zámku (1848-1849). Sál měl funkci galerie portrétů nejvýznamnějších olomouckých biskupů a arcibiskupů. Koncem 19. století byly provedeny poslední drobné úpravy Trůnního sálu, který sloužil k oficiálnímu přijetí významných skupin hostů a návštěvníků zámku. Stěny byly v 18.století upraveny na panelovou galerii, ve které byly textilní tapety nahrazeny dřevěným ostěním s rámy a obrazy. Ve stejné době a stejným způsobem byla upravena i Malá jídelna, doplněná stylovým nábytkem v 19. století. Sousední sál patří k nejkrásnějším interiérům v zámku, ale i v naší republice. Po požáru zámku v roce 1752 shořelo druhé poschodí a střecha severozápadního křídla zámku, kde se propadly i podlahy. Do vzniklé prostory byla vestavěna reprezentační místnost Velké jídelny, dnes známé pod názvem Sněmovní sál. Dnešní název získal v roce 1848, kdy byl místem konání rakouského Říšského sněmu. Autorem úpravy byl inženýr architekt Jan Antonín Grünenberg, který zvolil rokokový sál (40 x 20 x 17 ) se štukovou výzdobou Karla Kellera, 22 lustry a nástropním obrazem (400 m²). V roce 1900 a v letech 1970-75 byl sál restaurován. V předsálí Sněmovního sálu byly původně umístěny skříně se stolním náčiním pro 600 stolujících v jídelně. V letech 1998-1999 byla odkryta výzdoba stěn předsálí z 18.století (al secco). Druhé soukromé apartmá,zvané Letní byt vznikl ve stejném období jako sál i ve stejném slohu. Komplex čtyř místností sloužil k ubytování arcibiskupů v letním období. Ve druhém patře byla ve stejné době obnovena zámecká Kaple sv.Šebestiána. Původní kaple na rohu bývalého hradu byla při obnově zámku v 17.století zrušena a kaple přemístěna do 2.poschodí do rohového rizalitu, kde získala dnešní podobu na konci 19.století. Poslední úpravy byly provedeny po roce 1960, kdy byl do kaple vrácen původní dřevěný oltář. Druhou nejznámější místností zámku je Manský sál ve 2.patře, upravený po požárů reprezentativním způsobem. Stěny z umělého mramoru a zlacená štuková výzdoba je i s krbem dílem italských štukatérů. Honosnou fresku vytvořil Fr.Ant.Maulbertsch na námět oslavy historie manského systému olomouckých biskupů. Kromě opravy nástropní fresky nebyla místnost od 18.století upravována. Vedlejší sál bývalé manské registratury byl začátkem 20.století změněn na Novou knihovnu. Původní skříně byly na začátku sedmdesátých let 20.století opatřeny kovovými mřížemi. Tři sály patří tzv. Staré knihovně. Předsíň, předsálí a velký sál jsou vybaveny bohatě zlacenými barokními dřevěnými skříněmi z 18.století (s kováním a mřížemi z 19.století). Inventář je doplněn o vyřezávanou balustrádu a 4 historické glóby a v předsálí o velký stůl k uložení sbírek kresby a grafiky. Stropy předsíně a velkého sálu zdobí fresky brněnského malíře Josefa Sterna. Fresky byly v letech sedmdesátých 20.století restaurovány pro poškození vodou po hašení zámecké věže v r.1945. Zahradní křídlo 2.poschodí slouží k umístění sálů zámecké obrazárny. Z původních 4 sálů v době přelomu 19. a 20.století se rozšířila expozice obrazové sbírky na 9 sálů v sedmdesátých letech 20.století. Instalace byla přebudována a obrazárna zpřístupněna znovu v roce 1999.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Najedli jsme se v místní restauraci a jídlo bylo opravdu výborné :-)
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Nejvíce se nám líbily místní zámecké zahrady, opravdu skvostné!
Ostatní informace
Služby návštěvníkům
Prodej propagačních materiálů a suvenýrů v prodejně na nádvoří zámku a na vrátnici Květné zahrady, v Biskupské mincovně. Prodej drobného občerstvení v prodejně na nádvoří, v Podzámecké zahradě a v Květné zahradě. Pronájem místností zámku pro účely fotografování svateb, společenské a podnikové porady atp. Pronájem místností zámku a objektů zahrad pro koncerty, natáčení video a filmů, společenskopolitické akce, konference a pod.
Prohlídkové trasy:
Arcibiskupský zámek:
Pro návštěvníky otevřen v sezónu duben-říjen mimo pondělí a dnu po svátku. duben,říjen - pouze víkendy (9-16 hodin) + ohlášené skupiny
květen, červen, září - 9-17 hodin
červenec, srpen - 9-18 hodin
Historické sály:
Prohlídka s průvodcem dle programu, vyvěšeného na vrátnici (prohlídka trvá asi 90 minut - nástup na poslední prohlídku 1,5 hodiny před koncem otevírací doby) Vstupné: plné 120,- Kč
snížené I senioři od 65 let 100,- Kč
snížené II děti od 6 do 15 let, studenti,
učni, osoby ZTP a ZTP/P 80,- Kč
snížené III organizované skupiny
předškolních dětí do 6 let, MŠ 20,- Kč
rodinné (2 dospělí + až 3 děti do 15 let) 350,- Kč
Zámecká obrazárna:
Prohlídka samostatná nebo s průvodcem podle programu, vyvěšeného na vrátnici (prohlídka trvá asi 60 minut - nástup na poslední prohlídku hodinu před koncem otevírací doby) Vstupné: plné 80,- Kč
snížené I senioři od 65 let 70,- Kč
snížené II děti od 6 do 15 let, studenti,
učni, osoby ZTP a ZTP/P 60,- Kč
snížené III organizované skupiny
předškolních dětí do 6 let, MŠ 20,- Kč
Kam a jak jedeme?
Doporučuji vám návštěvu jednoho z nejkrásnějšícj měst v České republice Kroměříže. Jeho památky patří do chráněných památek Unesco. Jedná se o zámek a pak Podzámeckou a Květnou zahradu. Do Kroměříže se dá dojet jak autem tak autobusem i vlakem. Město Kroměříž má krásné náměstí a hned v rohu náměstí se nachází již zmiňovaný zámek s přilehlou Podzámeckou zahradou. Květná zahrada se nachází nedaleko odtud. Dá se z náměstí dojít pěšky. K zámku patří i zámecká věž, která je vysoká 84m. Doporučuji vystoupat na tuto věž, protože se naskytné překrásný pohled na náměstí a i na město. Vstupné je 50Kč. Nejkrásnější dominantou Kroměříže je právě zmiňovaný zámek, který je opravdu nádherný. Sestává se z mnoha sálů loveckého, manského, sněmovního, trůního, poradního, loveckého. Dále je k vidění hudební archiv, galerie obrazů, malou jídelnu, carský pokoj, zimní byt, růžový salon a také obrovskou knihovnu, která čítá na 90000 knih. Pár desítekmetrů od zámku je také mincovna. Vstup na zámek je 120kč a prohlídka trvá asi 1,5hod. Po prohlídce zámku se musí rozhodně vidět Podzámeckou zahradu, která patří k nejkrásnějším v České republice. Je zde obrovské množství překrásných stromů z celého světa. Je zde k vidění Pompejská kolonáda, Paví dvůr, Rybářský pavilon, Colloredova kolonáda, Podzámecká zahrada se rozkládá na ploše 64ha. A také je dobré shlédnout již zmiňovanou Květnou zahradu, která má rozměry 300x485m. Je zde opravdu mnoho krásných věcí. Hlavní vchod přechází do neobvykle dlouhé, monumentální galerie, zv. kolonáda. Jejích 244 m délky z ní činí neobyčejně dominantní architektonický prvek. Půdorys Libosadu byl protkán složitým vodovodním systémem, který napájel rybníčky, kašny, jezírko u voliéry, vodotrysky a složitou mašinerii tzv.vodních žertův interiéru ústřední rotundy.Osa Libosadu prochází od hlavního vchodu přes rotundu ke kuželně, opatřené rovněž vodními šprýmy. Po bocích hlavní osy byly labyrintya pravoúhlé rybníčky s násadou kaprů a pstruhů.Pak vede hlavní osa mezi dvěma PAHORKY,zv. Jahodovými kopečky, které se staly v té době oblíbeným prvkem kompozice. Vstupné do Květné zahrady je 20Kč. Kromě těchto památek je zde ještě plno památek k vidění jako část městkých hradeb s Mlýnskou bránou, renesanční radnici, desítky renesančních a barokních domů či chrám svátého Mořice. Na náměstí v rodném domě (č. 38) malíře a grafika M. Švabinského je zřízen památník. Barokní kašna uprostřed náměstí pochází z r. 1655, mariánský sloup byl vztyčen po morové epidemii r. 1680. Na protáhlém Riegrově náměstí uvidíme kašnu z r. 1686 a sloupNejsvětějšíTrojice, dílo sochaře J. V. Sturmera z r. 1725. Na východní straně náměstí stojí barokní kostel Nanebevzeti P. Marie, postavený architektem I. Ciranim z Bolleshausu v I. 1724-36 na místě staršího gotického kostela, ze kterého se zachovala věž (42 m) a některé oltáře. Při vyústění Jánské ulice stojí jedna z nejkrásnějších barokních staveb na Moravě - piaristický kostel sv. Jana Křtitele, který v I. 1737-68 postavil I. Cirani. Nejstarší církevní stavbou je kostel sv. Mořice. Ve městě je také areál psychiatrické léčebny, skládající se z 38 secesních budov. Je zde velké množství restaurací kde se dá pobědvat a občerstvit se. Přímo na náměstí je také turistické a informační centrum.
Za čím jedeme?
Jedeme za kuturními památkami, kterých je v Kroměříži opravdu dost a dost.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
V Kroměříži je obrovské množství restaurací k najezení a občerstvení. Jen na samém náměstí je několik restaurací kde se dá dobře najíst.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Ve městě je k vidění velké množství památek. Nejvíce se mě zde líbí zámek s Podzámeckou a Květnou zahradou. Město patří k nějkrásnějším co je v České republice k vidění.
Ostatní informace
Na zámku je vstupné 120Kč. Dále je vstup na zámeckou věž za 50Kč a také do JKvětné zahrady je vstupné 20Kč. Do Podzámecké zahrady je vstup volný.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Svět
Půjčovna aut