Křtiny – zámek a poutní kostel Panny Marie

Z rozhledny v Babicích nad Svitavou míříme k rozhledně v Drnovicích. Bereme to však přes Křtiny, kde je nádherný kostel od Santiniho.

Křtiny jsou vstupní branou do střední části Moravského krasu - leží na okresní silnici z Brna do Jedovnic. Do Brna je to přibližně 16 km na jihozápad. V této poměrně nenápadné obci je však ukryto jedno z nejstarších a nejpamátnějších poutních míst na Moravě. Nedaleko se prý nacházelo Údolí křtu, kde byli křtěni pohané po příchodu křesťanství na Moravu, dokonce zde prý křtili i samotní svatí Cyril a Metoděj a jejich žáci.

První písemná zmínka je z r. 1237 je v listině papeže Řehoře IX., kde jsou Křtiny uvedeny jako majetek premonstrátského kláštera v Zábrdovicích. Podle archeologických nálezů byla oblast obývána již před více než 100 000 léty, kdy zde lidé žili v jeskyních. Další život je zdokumentován až v 8. století - z té doby zde byla objevena železářská pracoviště.

Trvalejší osídlení začalo až zhruba v prvé pol. 13. století a souvisí s příchodem premonstrátů do Zábrdovic (nynější části Brna), kteří tam svůj klášter založili krátce před r. 1209.

Podle listiny z Moravského diplomatáře již na konci 13. století se ve Křtinách nacházel kostel. Dokonce se předpokládá, že v obci byly dva kostely. Menší, tehdy poutní kostel stál na místě dnešního barokního chrámu. Větší stával v místech dnešní kaple sv. Anny, klidně mohl být kostelem, který mohl patřit ženskému klášteru premonstrátek. Existují totiž, zatím však nepotvrzené domněnky, že v Křtinách již od r. 1210 býval klášter premonstrátek, které hrdinně zemřely za husitských bouří r. 1423. Klášter byl rozbořen a poničen byl i kostel.

Pro výstavbu nového poutního místa se rozhodl počátkem 18. století tehdejší opat Hugo Bartlicius. Pro tuto práci získal Jana Blažeje Santiniho-Aichela, který r. 1718 začal s výstavbou kaple sv. Anny na zbytcích starého velkého kostela. Po jejím dokončeni r. 1733 sem byla přenesena socha Panny Marie ze starého poutního kostela, okolo kterého již r. 1728 začala stavba nového velkého barokního chrámu Panny Marie podle Santiniho plánů. Sám se stavby již nedožil. I když plány byly v některých případech pozměněny, stavba je Santinimu připisována. K dokončení stavby barokního chrámu došlo ař r. 1750, kdy sem byla přenesena i nejstarší socha Panny Marie. Dalších 20 let probíhala výzdoba interiéru. Slavnostní vysvěcení se uskutečnilo 21. dubna 1771. Bohužel své slávy si moc dlouho neužil, protože i tento klášter byl zrušen císařem Josefem II. a klášterní majetek prodán. Jen kostel dál sloužil církvi.

V letech 1864 – 1865 bylo proboštství přestavěno na novorenesanční zámek (v části byla ponechána fara). Jan II. z Lichtenštejna ho chtěl po r. 1894 opravit a darovat obci, která v něm mohla zřídit školu nebo nemocnici. Ta se však bála vysokých nákladů, dar nepřijala a v zámku byla pouze ordinace. Po r. 1923 ho vlastnila Vysoká škola zemědělská v Brně, během 2. světové války tu bydlela německá armáda. V 2. polovině 20. století až prakticky do r. 2009 byl areál rekonstruován. Od r. 2008 je poutní areál zapsán mezi národní kulturní památky České republiky.
Nyní zámek slouží jako hotel s restaurací, v kostele Panny Marie se konají bohoslužby, je však také zdarma denně otevřen veřejnosti (od 07:00 do setmění, od června do srpna do 20:00). Kostel má půdorys řeckého kříže a dominantní 30 metrů vysokou centrální kupoli. V podzemí byla na počátku 90. let objevena rozsáhlá kostnice, kde je mimo jiné několik lebek vyzdobených záhadnými ornamenty. Jejich význam se zatím nepodařilo objasnit. Kostnice je přístupná po domluvě s farním úřadem.

Na východní straně ke kostelu navazuje ambitové nádvoří s věžovou kaplí sv. Anny. V ambitech jsou jedny z největších funkčních zvonoher ve střední Evropě. Je tam celkem 33 zvonů a hraje pravidelně 2x týdně. Kostel je řadou odborníky zařazen mezi nejkrásnější barokní stavby u nás.

V lese Hora na jih od obce je další zajímavost Radostná cesta – asi 2 km dlouhá vycházková trasa s 7 kapličkami a zajímavými výhledy na kostel a centrum obce. Kapličky jsou z umělého pískovce s elipsovým výklenkem a sedlovou stříškou. Jsou vysoké 250 cm, široké 80 cm a hluboké 60 cm.

My jsme se ve Křtinách dlouho nezdrželi, ale určitě je možnost zajít do zámecké restaurace, příp. se tam i ubytovat.

Kostel je nádherný už zvenku, když jsme ho však viděli uvnitř, tak to se ta nádhera popsat nedá. Je to učiněný skvost.

Křtiny mají i zajímavé okolí. Na sever od Křtin v údolí vedle hlavní silnice je arboretum Školního lesního podniku MZLU. Bylo založeno r. 1928 profesorem Augustem Bayerem. Na 23 ha je sbírka dřevin z celého světa. Vstup je zpoplatněn.

Na západ od obce je hluboké krasové Josefovské údolí, kde je velké množství jeskyní. Snad nejznámější je jeskyně Býčí skála a od r. 2008 zpřístupněný komplex podzemních prostor jeskyně Výpustek s kostrami pravěké zvířeny a pohnutou vojenskou minulostí. V 60. letech byl v jedné chodbě vybudován podzemní protiatomový kryt a přísně tajné velitelské stanoviště. R. 2001 armáda tyto prostory definitivně opustila. Úkryt je zachován v původním stavu a je součástí prohlídkové trasy, během které si prohlídnete i řadu dalších jeskyní, které byly obývány pravěkými lidmi. V létě se zde pořádají i koncerty živé hudby.
K této jeskyni, která je na trase ze Křtin do Adamova, se nechá dojet autem. Když se pojede autem ještě kus dál, dostane se do míst, kde se k silnici připojuje modrá turistická značka. Bohužel parkoviště tam není, ale zaparkovat by se tam snad nechalo. Po modré značce se pak nechá projít okolo jeskyní, Křtinského potoka a dalších zajímavostí až do Adamova, odkud se pak k autu nechá vrátit přes vyhlídky a zříceninu Hrádku po červené, modré a žluté. Nebo přes Alexandrovu rozhlednu po červené, zelené, žluté modré a žluté. Je to vždy okruh do 15 km.

Další cyklotrasy a turistické trasy vedou i na druhou stranu, je tam např. i 4,5 km dlouhá jednosměrná naučná Sluneční stezka. Na dvanácti zastaveních se seznámíte s informacemi o Slunci, Merkuru, Venuši, Zemi, Měsíci, Marsu, Ceresu, Jupiteru, Halley, Saturnu, Uranu a Neptunu. Tam uvidíte i makety planet v měřítku 1:1 miliardě.