LIBAVÁ a MORAVSKÁ SIBIŘ-jizvy ztraceného času
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Celodenní výlet • Za kulturou • Do přírody • Na kole
Kam a jak jedeme?
Na prahu Oderských vrchů,v trojúhelníku měst Budišov,Domašov a Moravský Beroun nalezneme krajinu zjizvenou časem.Hledáním a pátraním po místech zaniklých obcí a pozoruhodných pamětihodností, můžeme zde v okolí městečka Libavá ,naleznout odpovědi na mnohé otázky této zapomenuté země přezdívané také "Moravská Sibiř".
Oblast je známa především vojenským prostorem Libavá.Ten zde dominuje na obrovském územÍ jihvýchodně až východně od města Libavá a zabírá praktický celé Oderské vrchy.Do nej se zřídka dostaneme,na některá místa jen o sobotách a nedělích a na některá místa, legálně vůbec.Menší část oblasti od Libavé na sever je již mimo vojenský prostor a je přístupná i turistickou stezkou.
K našemu putování je nejlěpší zvolit kolo a nebo auto.
Nejlepším výchozím bodem je Domašov nad Bystřicí.Silnicí navštívíme Heroltovice s pěknými rybníky a Město Libavá s menšímí památkami a především bránou do vojenského prostoru.V Libavé nás zaujmou památníky a především bývalý mlýn.Dnes je bohužel nepřístupný.O víkendu bychom se silnicí mohli podívat za hranice vojenského prostoru do oblasti pastvin ,kde stávala obec Smilov.Okolní krajina,především v zimě, nám silně připomíná ruskou Sibiř.Zima je zde nelítostná a drsná.Lesy jsou těžko přístupné.Oproti tomu můžeme mluvit o určité zachovalosti a jedinečnosti.
Obdobou jsou také lesy a Pastviny okolo Norberčan a Staré Libavé.Směrem na Budišov u obce Gundramovice si připomene dávné válečné časy prusko rakouské války,kdy se zde obě vojska střetla roku 1758.Na připomínku je tady vybudovaný památník.Pěšky po modré stojí zato navštívit památný strom Zlatá Lípa a Červený Vrch,jenž je sopečného původu.
Část oblasti je zpřístupněna cyklotrasou 6144 z Berouna a 6149 z Domašova a Budišova.
Nedaleko Domašova nad Bytřicí najdeme nad údolím řeky Bytřice, na modré značce, pozoruhodné přírodní památky-kamenné proudy a skalní útvar Malý Rabštejn.
Za čím jedeme?
V oblasti MORAVSKÉ SIBIŘE zaujímá největší území vojenský prostor.Vojenský výcvikový prostor Libavá se nachází asi 25 kilometrů severovýchodně od metropole Olomouce.
Celková rozloha vojenského újezdu je 32 ha (přesně 327,33 km2). Svou rozlohou je tedy druhým největším vojenským újezdem v České republice. Jeho současné platné hranice jsou stanoveny zákonem číslo 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. Pro vnitřní potřebu vojsk Armády České republiky a k zabezpečení hospodářských úkolů státního podniku Vojenské lesy a statky (VLS) je půdní fond vojenského újezdu zařazen do dvou kategorií a to pro vojenské využití(11 000ha) a hospodářské využití(okolo 2O ha).Vojenský újezd vznikl dne 1. října 1946 na základě rozhodnutí Gottwaldovy vlády ze dne 17. září 1946 o zřízení „vojenského výcvikového prostoru Libavá“. Jeho součástí se stala celá katastrální území 24 obcí (16 ze správního okresu Moravský Beroun, přičemž Nové Oldřůvky dnes už součástí Újezdu nejsou; 1 ze správního okresu Šternberk; 4 ze správního okresu Hranice; 3 ze správního okresu Olomouc).
Ve všech zdejších obcích do té doby žili téměř výhradně Němci, kteří byli v roce 1946 nuceně vysídleni, poté následovalo také vysídlení českých přistěhovalců a „zlatokopů“, kteří sem postupně přicházeli od r. 1945.V průběhu následujících let byly opuštěné vesnice postupně zdemolovány včetně historických památek, kterými byla řada kostelů, kaplí i polních křížů, vodních a větrných mlýnů i tradičních selských usedlostí. Výjimkou se stalo pouze Město Libavá a bývalé obce Heroltovice, Luboměř pod Strážnou, Kozlov a Slavkov, kde je dodnes sporé osídlení. Památkový úřad v Brně uplatňoval památkový zájem téměř u všech libavských obcí, především u sakrálních objektů a dále u 24 větrných mlýnů různých typů, které se zde vyskytovaly. Zachoval se však pouze poutní kostel ve Staré Vodě a větrný mlýn ve Městě Libavá. Na území vojenského újezdu je zakázáno soukromé vlastnictví, což se projevuje především na chátrání dosud zachovalých budov.Po okupaci sovětskou armádou v roce 1968 byl vojenský prostor Libavá společně s vojenskými prostory Milovice a Ralsko postoupen sovětské Střední skupině vojsk. Zatímco milovický a ralský prostor byly při odchodu sovětských vojsk v červnu 1991 zrušeny, libavský převzala opět československá, později česká armáda.
Vojenský prostor je na některých místech přístupný o víkendech.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Tak stímhle zde budeme mít skutečně problém.Jediná hospůdka je v Libavé(tam sice mají dobré pivo,ale jídelní lístek byste zde hledali marně.I když nabízí vynikájící utopence) a v Domašově.Tam by se dali pořídit hotovky(teda alespoň to donedávna šlo)-
Pokud se vydáte z Domašova na Libavou, tak nemineme odbočku k rekreačnímu středisku.Nabízí ubytování v chatkách a hlavní budově.
V Domašově je také známí letní dětský tábor a ozdravovna.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Jedinečná ,byť zjizvená tvář této KRAJINY je fakt velice poutavým poznatkem při našem cestování
Ostatní informace
Muzea a žádné atrakce zde nenajdete.Ale klid a pohodu rozhodně ano.
Na výlet vlakem
Vlakem je oblast nepřístupná.jediné řešení nabízí spojení z Olomouce směr Bruntál.Vystoupíme ve stanici Domašov n.B a nebo ve stanici Moravský Beroun.Tuhle cestu vlakem z olomouce určitě vychutnejte.Železnice vedoucí údolím řeky Bytřice,mezi Hlubočkami a Domašověm, patří k z nejkněkolika málo krásným žel. úsekům v naší republice!!