Loket - Svatošské skály - Horní Slavkov

Kam a jak jedeme?

Náš výlet krásnou krajinou CHKO Slavkovský les začal na místě, kam jsme se po 15-ti kilometrovém výšlapu zase vrátili, na náměstí v Horním Slavkově. Zde jsme ponechali auto a autobusem se dopravili do Lokte. Z tohoto bývalého královského města, kterému dominuje hrad ze 13. století, jsme se po modré turistické značce vydali kolem řeky Ohře ke Svatošským skalám. Pro zpestření jsme si asi v polovině tohoto úseku cesty ze značené trasy sešli a vystoupali jsme na Jeskynní vyhlídku, aby jsme se pokochali úžasným výhledem do údolí řeky Ohře. Po návratu zpět k řece jsme došli ke Svatošským skalám a odsud jsme po žluté turistické značce došli na rozcestí Bor hájenka. Zde se žlutá značka setkává se značkou zelenou, která nás dovedla kolem bývalého slavkovského popraviště nazpět do Horního Slavkova.

Za čím jedeme?

Loket- osídlení tohoto místa nad meandrující Ohří je archeologicky doloženo od 6. století slovanskými kmeny. První písemná zmínka je z roku 1234, kdy zde byla králem Václavem I. započata stavba mohutného románsko-gotického hradu. Ten byl v průběhu následujících staletí několikrát přestavován až do současné podoby. Samotné historické centrum města rozkládající se pod hradem získalo svůj nynější vzhled v 18. století, po celkové přestavbě po zničujícím požáru z roku 1725.
Jeskynní vyhlídka- cesta na ní začíná na turistickém rozcestí U Štoly. Odsud po naučné stezce ke smírčímu kříži a dále vpravo po neznačené, ale dost vyšlapané a znatelné cestě až k vyhlídce. Výhled ze skalního bloku, na kterém je umístěn kříž do údolí řeky Ohře je okouzlující.
Svatošské skály- bizardní skalní žulové útvary tyčící se nad řekou Ohří. Podle pověsti se jedná o svatební průvod Jana Svatoše, který za zasvěcení do černé magie dal vodní víle z Ohře slib, že se nikdy neožení. Jelikož své slovo nedodržel, nechala víla všechny svatebčany ve svatební den zkamenět.
Popraviště Horní Slavkov- kruhové popraviště na Šibeničním vrchu bylo pro výkon hrdelního práva využíváno v letech 1500 až 1751. Jedná se o jedno z nejzachovalejších popravišť u nás, se zachovalou spodní částí a všemi třemi pilíři. Ty bylo 6 metrů vysoké a sloužily jako opěra trámů, na nichž byl rozsudek vykonáván. Zajímavostí jistě je, že Horní Slavkov nikdy neměl svého kata a tak si ho musel půjčovat z Chebu nebo Jáchymova.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Možnost občerstvení se nabízí v Lokti, u Svatošských skal a nebo na konci cesty v Horním Slavkově.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nejvíce se nám líbilo na Jeskynní vyhlídce. Jelikož je to místo mimo značené cesty, tak jsme zde byli úplně sami a mohli si vychutnat krásný výhled do údolí řeky Ohře.

Ostatní informace

Všechna popisovaná místa jsou celoročně přístupná.