Malé Kyšice a rozhledna Vysoký vrch

Tipy na výlet • Vycházka - půldenní • Do přírody

Na vrcholu cestou k rozhledně

Konečně ji vidíme

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (21 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Den se chýlí ke konci a my máme před sebou poslední rozhlednu nejen dnešního dne, ale i celého našeho cestování.

Za čím jedeme?

Obec se rozkládá těsně vedle hlavní silnice z Kladna (12 km) do Berouna (15 km) na levém břehu potoka Loděnice.

První písemná zmínka o obci sice pochází z roku 1316, ale podle dalších informací pravděpodobně zanikla. Podle lidového vyprávění, které souhlasí s archivními zápisy, založení obce souvisí s kalamitou pravděpodobně r 1680, kdy vichřice zpustošila okolní bohaté a husté lesy křivoklátského panství. Na její likvidaci byli povoláni lidé ze vzdálenějších Sýkořic a Nezabudic, kteří založili u rybníčku (nyní již neexistujícího) osadu - v místech nynější malokyšické návsi. Byly zde malé chaloupky z otesaných kmenů, které byly slepeny hlínou a mechem. Pravděpodobně proto se dochovalo pojmenování Kyšické Chaloupky nebo Na Chaloupkách. Vytěžené dříví se nikam nevozilo, ale rovnou zpracovávalo. Pálilo se v milířích, získané dřevěné uhlí se využívalo pro hutnictví a slévárenství. Tuto činnost ukončil až rozvoj těžby černého uhlí a výroba koksu. Většina místních pak za prací docházela denně i 14 km. Na kole se začalo jezdit až později.

I když práce v té době byla namáhavá a náročná i na čas, založili si na začátku 20. století ochotnické divadlo a čtenářsko-hospodářskou besedu, kupovali si knihy i časopisy. Od r. 1919 zde fungoval i Sokol.

Když r. 1848 skončila robota, postavili si na návsi zděnou kapličku se zvoničkou, která nahradila starou trouchnivějící dřevěnou zvonici.

R. 1923 připadla k obci dříve osada Poteplí (1,2 km severozápadním směrem) se starobylým Proškovo mlýnem z r. 1423. Z této doby je obvodové zdivo. Tento dříve vrchnostenský mlýn byl od r. 1786 soukromým, ve vlastnictví rodiny Prošků byl od r. 1892 až do r. 1946. Tato technická památka patří k nejstarším mlýnům na Loděnickém potoce. Uvnitř se dochovala černá kuchyně s udírnou z 18. století a mlýnské zařízení, kde je vidět jeho vývoj od 17. století. Několikrát do roka je přístupný veřejnosti.

Zhruba 2,5 km na západ od obce, na západním okraji CHKO Křivoklátsko je skalnatý kopec Vysoký vrch (486 m). Již v 60. letech 20. století tady byl postaven nivelační triangl. R. 1994 ho skupinka místních nadšenců nahradila jednoduchou jehlanovou rozhlednou, která posloužila dokonce i jako kulisa ve filmu Báječná léta pod psa. Jenže po 10 letech začala chátrat a výstup na ni začal být nebezpečný. Tehdy vznikl Spolek pro obnovení rozhledny na Vysokém vrchu. Během letních prázdnin 2007 uspořádali finanční sbírku, dřevo jim darovaly Vojenské lesy a statky, které jim pila v Bratronicích zdarma nařezala na trámy. Během soboty 8. září 2007 odstranili zbytky staré vyhlídky a postavili novou a hned další sobotu ji oficiálně zpřístupnili veřejnosti. Dřevěná rozhledna ve tvaru jehlanu je volně přístupná, je 8 metrů vysoká, na vyhlídkovou plošinu ve výšce 5 metrů se stoupá po trochu se houpajícím žebříku se 17 poměrně vysokými stupni. Je z ní vidět Křivoklátská a Rakovnická pahorkatina, Brdy a České Středohoří.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

U rozhledny se nechá najíst pouze z vlastních zásob, v obci možnost občerstvení snad je. My jsme si na večeři zajeli do Nižboru, kde na vlakové zastávce má známý herec p. Hanák restauraci ve starém vagonu.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Rozhledna se nám líbila, ikdyž je to stavba poměrně jednoduchá, ale zajímavá. O něco horší k ní vede cesta. Značená cesta tam nevede, nikde však nejsou ani ukazatelé. Když jsme se dotazovali na obecním úřadě v Malých Kyšicích, odkud vede nahoru cesta a kde je vhodné nechat auto, ani neodpověděli. Bohužel ani na mapě v tabletu se tehdy nezobrazovaly všechny cestičky. Objevily se tam až později - v další verzi. Takže teď tam už jsou. Nám tablet pomohl jen v tom, že jsme věděli, zda se k rozhledně blížíme.

Jeli jsme od Chyňavy okreskou pod kopcem. Když vlevo odbočovala již druhá poměrně široká cesta, tak jsme tam odbočili a auto tam nechali. Na silnici se nám to nezdálo zrovna nejlepší, i když tady v CHKO to taky nebylo dobré. Ale riskli jsme to. Parkoviště tu nikde není. Zato cestiček je tu dost. My jsme se rozhodli hledat cestičku ze severní strany - našli jsme ji, ale hodně nenápadnou, kamenitou, prudkou, hodně těžko schůdnou. Naštěstí to nebylo daleko. Náhorní rovinka se nám moc líbila, nakonec jsme i tu rozhlednu našli. Nahoře jsme zjistili, že tam vede ještě jedna cesta – od jihu. Jak jsme při zpáteční cestě zjistili, trochu delší, ale výrazně pohodlnější. Díky tabletu jsme se i ve změti cestiček vyznali a k autu došli.

Ostatní informace

Na kopci turistické trasy nevedou, ale přes obec vede červená a modrá turistická značka. Červená vede od západu na východ, vede prakticky podle potoka Loděnice nebo v jeho blízkosti okolo převážně bývalých mlýnů. Modrá vede zhruba severojižním směrem. Přes obec a v jejím okolí vedou i cyklotrasy.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.058, 14.064)

Poslední aktualizace: 30.11.2018

Vyhledání vlakového spojení na výlet