Mstěnice-unikátní středověká vesnice odkrytá archeology

Kam a jak jedeme?

Mstěnice – unikátní středověká vesnice odkrytá archeology.

Na území České republiky je mnoho zaniklých vesnic z nichž pouze asi na 11 byl proveden podrobnější archeologický průzkum. Většina z nich zanikla již ve středověku. Z těch známějších jmenujme např. Pfaffenschlag u Slavonic, Bystřec u Jedovnic a další. Mstěnice, které se nacházejí při soutoku Mlýnského potoka a říčky Mocly v katastru města Hrotovice na okrese Třebíč, však patří svým významem a zachovalostí mezi evropské unikáty.

Na znovuobjevení slovanského sídliště má největší zásluhu vedoucí archeologického výzkumu PhDr. Vladimír Nekuda, jeho syn Rostislav a mnoho dalších spolupracovníků i brigídníků, kteří pokračují ve výzkumu zahájenému již v roce 1960. Archeologický průzkum Mstěnic se pokouší zachytit vývoj slovanského osídlení a změny, které toto sídliště prodělalo během více než sedmi století. V průběhu výzkumných prací bylo zjištěno, že vesnice byla založena na zaniklém hradištním osídlení, a že toto místo bylo osídleno člověkem již v neolitu.

Za více než 40 let průzkumných prací byl odkryt hrádek, tvrz s předsunutým opevněním

ze 2. poloviny 13. století, hospodářský dvůr a další obytné a hospodářské budovy, stavby a zařízení jako chlév, kovárna, sušárna na obilí a stodoly. V areálu si můžeme prohlédnout torzo opevněné tvrze obehnané v minulosti vodním příkopem a dalších 17 usedlostí, které tvořily dohromady uzavřenou náves. Ta měla v nejužším místě šířku 3 m a podle množství spáleného dřeva se usuzuje, že v těchto místech stávala dřevěná věž uzavírající vstup na náves. Usedlost byla zpravidla tvořena trojdílným obytným stavením a přilehlými hospodářskými budovami. Z nálezů 1880 kusů kostí vyplynulo, že obyvatelstvo se zabývalo chovem dobytka zejména skotu, prasat, ovcí, koz, drůbeže, koní,(byly nalezeny i kosti psa, kočky a holuba) a pěstováním obilí, lnu a konopí. Do trojdílného obytného domu se vstupovalo ze dvora předsíní, z níž vedl po jedné straně vchod do jizby – v dnešním pojetí to byla obývací kuchyň o rozměrech asi 20 m² s hliněnou pecí a ohništěm, na druhé straně byl vchod do komory – dnešní spíže. Patrové špýchary neboli sýpky byly spojeny s obytnou budovou nebo stály samostatně ve dvoře a patří k nejstarším na našem území.

Jako na každé archeologické lokalitě tu bylo objeveno mnoho dokladů o řemeslné dovednosti dávných Slovanů. Střepy keramických nádob různě většinou jednoduše zdobených, poklice, misky, kahánky, naběračky, trojnožky, bezpočet železných, bronzových i měděných předmětů pro denní užívání jako nože, nůžky, petlice, zámky, klíče, zemědělské nářadí např. srpy, kosa, podkovy, stavební nářadí a prvky a mnoho dalších, které není možno z důvodů omezeného místa vyjmenovávat. Část těchto předmětů je vystavena v expozici, nacházející se na Městském úřadě v Hrotovicích, která je ale bohužel přístupná pouze ve všední dny.

O tom, že i poklidně hospodařící osadníci se museli bránit nájezdům lapků a vojenských hord svědčí nejen nálezy hrotů kopí, části meče, brnění a napínáku kuše ale i písemné doklady,

Citujme např. jeden pramen z archívu brněnského soudu z roku 1406, dle kterého paní Markéta obývající mstěnickou tvrz žalovala Jana Hovorku z Valče za to, že ji na obranné věži a dřevěném mostu způsobil škodu za 600 grošů, když k ní přišel žádat o zapůjčení jejích poddaných na robotu. Paní Markéta stála v té chvíli na mostě a v podstatě ho odmítla těmito vzletnými slovy: “Milý příteli, nyní sobě dělají, než když bude svátek, chci jim ráda přikázat a půjčiti jich at´ by učinili a pomohli což by mohli nejlepšího.“ Pan Hovorka však byl netrpěliv a na tvrzi provedl zřejmě nějaké vandalství. Soudu se však již nedočkal, neboť byl předtím zabit.

Bohužel, vesnice nepřežila nájezd uherských vojsk Matyáše Korvína, který táhl v roce 1468 na Třebíč. Po tomto rabovacím a vyhlazovacím nájezdu, při kterém byla ves vypálena, se našly v okolí v hlíně zašlapané šperky, které zřejmě útočníkům vypadly z přeplněných vozů.

Přijeďte se podívat na místo s pečetí historie, kterému i v nedávné době hrozilo zapomnění. Na základě byrokratického rozhodnutí měla být 40 let zkoumaná lokalita zavezena ornicí a měly se tu znovu začít pěstovat zemědělské plodiny. V současné době je tato hrozba již zažehnána a naopak od roku 2004 se dále pokračuje ve výzkumu pozůstatků středověkého mlýna.

O Mstěnicích byly vydány již čtyři rozsáhlé publikace. Z archeologických nálezů byla uspořádána výstava, která prošla šestnácti předními městy Evropy. Výsledky byly prezentovány např. i na mezinárodním kongresu o středověkém rolníkovi v Kremsu na Dunaji. Uvažovalo se i o znovuoživení této lokality zbudováním Skanzenu středověké vesnice Mstěnice a za tím účelem byl zřízen i Nadační fond. Archeologický výzkum významně sponzoruje i ČEZ a.s. Jaderná elektrárna Dukovany. Návštěvník je na místě podrobně informován na třech panelech o tom, co tu lze spatřit.

A jak se sem zájemce o historii dostane? Nejlepší spojení je vlastním autem buď z obce Rouchovan kolem zemědělského areálu Nové Dvory po polní cestě přes říčku Rouchovanku, nebo od jihu ze silnice spojující Rouchovany s Přešovicemi, kdy před Boříkovským dvorem zabočíme na polní cestu k okraji lesa kde necháme auto a žlebem s kopce sejdeme až do údolí Mlýnského potoka.

Lokalita se nachází na turistické mapě Třebíčsko KČT č. 80.

A kdo má možnost orientovat se dle GPS pak uvádíme přesné souřadnice

WGS 84 : X 49º 04´ 44,92“ , Y 16º 04´ 14,45“

Text : Ing. Rostislav Novák

Foto : Ing. Petr Novák

Za čím jedeme?

Mstěnická tvrz, zakonzervovaná torza zemědělských a hospodářských budov

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Hrotovice Hotel SPORT, možnost stravování i v restauraci v Rouchovanech

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbily se názorné informační panely o archeologickém průzkumu a nelíbilo se nám to, že se do výzkumu pletou amatérští "zlatokopové" s detektory

Ostatní informace

vstup na archeologickou lokalitu je zdarma

klíč od rozhledny rozhledny Babylon je nutno po telefonické domluvě na č. 568 645 317 vyzvednout u správce v Kramolíně nebo tam zajede vlastním dopravním prostředkem. Vstup na rozhlednu je zpoplatněn

Fotogalerie

Autor: rostano

Přidat do oblibených uživatelů

Výdělek příspěvku: 13,18 Kč

Další příspěvky autora: 47

Kvalita příspěvku:    

Hodnotit kvalitu příspěvku

Nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli