Na Bukovku

Kam a jak jedeme?

Cílem je katastr obce Rapotín, ale k hlavnímu bodu zájmu musíme částečně po svých. Ale zmíněná obec se jeví jako nejbližší výchozí bod. Vzhledem k tomu, že leží na dvojsilnici 1. třídy 11/44 je dobře dostupný pro silniční vozidla. Včetně autobusů, kdo chce vlakem dorazí i tím po soukromé železnici Desná.

Za čím jedeme?

Po téměř ročním snažení (planýrování vrcholu kopce probíhalo již loni v listopadu) byla konečně 26. listopadu 2016 slavnostně otevřena rozhledna na Předním Bukovém kopci, což zejména mezi obyvatelstvem blízkého okolí vzbudil zasloužený ohlas.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Občerstvení ve formě čaje (i s troškou rumu), chlebem se sádlem, bylo v den slavnosti pro včasné výletníky dostupné přímo na místě. Jinak si musí turisté vystačit s vlastními zásobami. Jinak nejbližší hospoda je tak zhruba stejně, severně v Rejcharticích, východně přímo v Rapotíně (např. U Skláren, u kostela je hospoda Na obuvi aj.), severně už trošku dál jsou lázeňské Velké Losiny a tam je provozoven víc než dost.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Rozhledna na Předním Bukovém kopci je plánovaná od nepaměti, nebo zřejmě od té doby, co přírodní vyhlídka zarostla. To je asi silné tvrzení, ale trošku pravdy na tom je. Kdo si pamatuje vrchol kopce tak před 20 (a více) léty ví, že vyhlídka tehdy nebyla marná. Ovšem omezení bylo, že vrchol byl vždy pokrytý lesem, a ta vyhlídka byla tvořena vykáceným průhledem víceméně severními směry. To znamenalo panorama Hrubého Jeseníku tak zhruba od Červené hory na západě někam k sedlu Skřítek na východě, tedy ty velké vrcholy. Dál už toho moc k vidění nebylo, vše se skrývalo za okolními stromy a vůbec nebyla viditelná jižní část obzoru (tedy na Šumpersko).

Při pohledu do mapy se dá zjistit, že Přední Bukový kopec jakoby vybočuje z řady kopců, které se zvedají na levé straně řeky Desné, která tvoří takovou osu jižního podhůří Hrubého Jeseníku. I díky tomu se kopec na výstavbu rozhledny přímo nabízel, jakožto taková předsunutá základna. Navíc v Rapotíně zřejmě hledali způsob, jak přinutit houf návštěvníků sousedních Velkých Losin, aby se i zde zastavili a něco tak káplo místním obchodníkům a hostinským.

V souvislosti s výstavbou rozhledny byly vyznačeny i některé nové turistické trasy, hlavně žlutá TZ od rapotínského kulturáku, která pod vrcholem navazuje na modrou TZ, která na Bukový kopec od pradávna vedla právě z Losin. Tím rovnou známe možné východiště. Při výstupu na vrchol je třeba překonat poměrně slušné převýšení (necelých 300 m), vzdálenost od KKC (kulturní dům) je cca 3,5, asi kilometr po rovině, pak od bývalého lomu Skalní krčma svižně vzhůru.

Bohužel v den otevření panovalo typické listopadové počasí, tedy mlha. Návštěvníci akce si tak spíš jen ošahali bytelnou konstrukci asi 21 m vysoké stavby. Kombinovaná konstrukce dřeva a železa působí střízlivě až jednoduše. Projektanti kupodivu šetřili fantazii a než stavět futuristicky, rozhodli raději bytelně. Vždyť ač výška vrcholu 624 m není nijak dramatická, tady pod horama může být leckdy pěkně hnusně. Výhledy toho dne byly tedy v podstatě žalostné. Nicméně počasí se občas umoudří, a protože to do Rapotína máme kousek, není problém využít nejbližší volný termín.

Jak už jsem naznačil, výhled z Bukového mi není neznámý, nicméně když člověk stoupá po schodech (rozhledna má výhledové plošiny již na schodišti) postupně se odhalují jednotlivé průhledy, až je nakonec odměněn velkolepou parádou z výhledové plošiny (18 m). Rozhledna má ještě bytelný základ a rapotínští poněkud vyčistili okolní les (léta byla poznávacím znamením dvojice stromů buk a modřín, ty padly). Samozřejmě asi nejvíce bude pozorovatele zajímat pohoří Hrubého Jeseníku, je vidět téměř vše, co se tady z jihu vidět dá, již zmíněná Červená hora, zřejmě i Keprník, Mravenečník, Dlouhé Stráně, hřebenovka od Vysoké hole až po Ztracené kameny, vlastně není vidět Praděd, ale – je vidět skoro celá rozhledna, takže si můžeme myslet, že je na kopci před samotným Pradědem. Na východě je to dostatečný výhled na Hraběšickou hornatinu, dominuje Kamenný vrch, k jižním směrům se mění pohoří na Bradelskou vrchovinu či Úsovskou pahorkatinu, Blízké kopce na západě patří Kopřivenské vrchovině, což je součást Hanušovické vysočiny, dá se zahlédnou sjezdovka pod Paprskem (tj. Rychlebské hory), mezi kopečky leze Podbělka (Králický Sněžník), dál k jihu je popsáno Bradlo (konkrétně Bukovohorská hornatina – ta nemá s kopcem nic společného, to jsou Orlické hory), na jihu tvoří nerozeznatelný pás obzoru Zábřežská vrchovina, kde by se měl dát najít Lázek. Poblíž pak naše šumperské kopce (Městské skály, Háj). Samozřejmě ten jižní pohled kazí nízké zimní slunce, ale je to od nás kousek, takže si určitě ještě výhledů v budoucnu užijeme.

Neznalý by při pohledu do údolí usoudil, že rozhledna patří Velký Losinám, díky jižní poloze je totiž lázeňská obec krásně rozprostřená jako na dlani, rapotínští se musí spokojit, že se jejich obec táhne podél východního úpatí, ale na té straně je skoro všude. Vždyť objektivně vzato, táhne se od zmíněných Losin k jihu až skoro do Šumperka...  

Ostatní informace

https://www.turistika.cz/mista/predni-bukovy-rozhledna-bukovka

https://www.turistika.cz/mista/predni-bukovy-kopec-624-m

Na závěr to nejpodstatnější. Rozhledna má vstup volný, snad jen za zhoršených podmínek (povětrnostních) může být uzavřena. Nezbývá tedy než si popřát s mistrem Munzarem „Jasná jitra!“

Video vzniklo díky projektu Jesenickénávraty.cz.