Na kopcích kolem Mor. Třebové

Fotografie (1)

Město Moravská Třebová sice leží v protáhlém úvalu horního toku Třebůvky, blízké okolí se však vyznačuje malebnou modelací v krajině na Pomezí Podorlické pahorkatiny, Česká Tabule a Zábřežské vrchoviny. Přímo ve městě se zvedá nevelké, ale pozoruhodné návrší Křížový vrch (404 m), jehož svahy již poněkud načechraly umělé odkryvy. Stěna někdejšího kamenolomu a zejména zářez nového obchvatu silnice č. 35 odkryly poměrně vzácnou horninu – fylitovou brekcii prvohorního stáří. Mnohem výraznější je vrch Dubina (553 m) dominující severovýchodnímu okolí města. Přes zalesněný kopec zvýrazněný telekomunikační věží přechází zeleně značená cesta. Od kraje Moravské Třebové zprvu stoupá příkrým svahem, z něhož nahoře vybíhá značená odbočka na jižní výběžek, zvaný Třebovské hradisko (550 m). Na jeho úzkém hřbítku se totiž zachovaly valy a příkopy po hradišti ze 13. Století. Přilehlé partie s Bukovým lesem, několika jedinci vzácného tisu a hodnotným podrostem na suťovém svahu byly před deseti lety vyhlášeny za přírodní památku Hradisko. Pozoruhodný je i opačný, severní svah Dubiny sklánějící se k osadě Bílá Studně, kde při sírném prameni kdysi stávaly malé lázně. Zeleně značená cesta odtud pokračuje do nedalekého Starého Města při silnici z Moravské Třebové do Lanškrouna. Spoustu působivých zákoutí skrývá i táhlý hřbet Kamenné, vybíhající několik kilometrů od Moravské Třebové jižním směrem. Vrcholovou částí se vine červeně značená cesta, východním svahem s Čertovou roklí a studánkou v Pekle jde i zelené značení. Červené značky stoupají za býv. Vojenským gymnáziem zprvu na návrší Pastvisko (516 m), zvané také Nad Boršovem, za kterým směřuje odbočka k již zmíněné studánce V Pekle. V následné části hřbetu se střídají širší úseky s úzkými hřbítky (zvláště strmá je tady opuková Skalní stěna), cesta postupně přejde nejvyšší zdejší kótu Dvorská (594 m), Slídový neboli Kamenný vrch (577 m), vyhne se Arnoštovskému vrchu a sejde do Křenova s opraveným kostelem tvořícím výraznou dominantu. zajímavostí západního svahu hřbetu Kamenné jsou botanicky hodnotné louky u Dlouhé Loučky, chráněné jako přírodní památka. Historicky významné je i hradiště u obce Útěchov nedaleko silnice spojující Moravskou Třebovou s Jevíčkem. Západní obzor Moravskotřebovské kotliny pak uzavírá strmá a protáhlá terénní „závora“ Hřebečovského hřbetu. Z Moravské Třebové k ní směřuje silnice, včetně frekventovaného tahu (č. 35) z Olomouce do Čech. Tato silnice kdysi zdolávala příkrý svah soustavou zatáček, nyní cestu usnadňuje nedávno dokončený tunel a viadukt u Hřebče. Od parkoviště při restauraci U tety se můžeme z Hřebče vydat po červeně značené „hřebenovce“ do severní či jižní části Hřebečovského hřbetu. Směrem k severu směřuje cesta zprvu na návrší Hřebečov (623 m) s telekomunikační věží. Východní svah hřbetu spadá k zatáčkám dřívější silnice strmými opukovými srázy Stěny smrti. Její ponurý název souvisí s pověstí o zabitých vojácích švédské jízdy, kteří tu za třicetileté války popadali ze skalní stěny při pronásledování císařským oddílem. I dnes tady výstražné tabulky varují před vstupem do okrajových partií hřbetu. V nitru svahu se totiž donedávna těžily žáruvzdorné jíly (opuky) a na poddolovaném území se vytvořily hluboké rozsedliny a jiné svahové deformace. Červené značky se jim samozřejmě vyhýbají a pokračují přes vrch Hřebcov (632 m) a kolem Strážního vrchu k silnici z Dětřichova do Nové Vsi. Na přilehlém návrší Červená hora stojí za pozornost bohatý porost tisu, chráněný jako přírodní památka „Pod skálou“, zvaná též Mladějovské tisy. Z Hřebče se po červené značce můžeme vydat také do jižní části Hřebečovského hřbetu. Projdeme nad horním okrajem obce kamenná Horka s televizním vysílačem a za návrším Horka nás žlutě značená odbočka zavede na zalesněný vrch Roh (660 m), nejvyšší bod Hřebečovského hřbetu. Pojmenování mu dal ostře vymezený severní hřbítek nad údolím Stříbrného potoka, podle vrchu Roh se zase jmenuje zdejší nedávno vyhlášená Přírodní rezervace Rohová. Červeně značená cesta prochází převážně lesním terénem nad horní hranou svahu k silnici, spojující Křenov s obcí Pohledy, sklánějící se již na svitavskou stranu Hřebečovského hřbetu. Převzato z časopisu Turistika a Hory číslo 7-8/2000