Na Nový Hrad aneb půvaby podzimní zříceniny (Lužná – Nový Hrad – Bohdíkov)

Kam a jak jedeme?

Na Nový Hrad u Hanušovic se můžeme vypravit pěšky, autem, na kole i s dopomocí autobusu nebo železného oře. Ve všech případech nám ve finále stejně nezbude nic jiného než zapojit vlastní dolní končetiny. A hned na počátku tohoto tipu na výlet bych měl přiznat, že zříceniny hradů románských, gotických i těch renesančně přestavěných mám velice rád. Ten, který se nachází nad Hanušovicemi, pak mimořádně … a také trošku jinak. Seznámil jsem se s ním totiž až v době, kdy jsem byl již jinochem značně odrostlým, ale o to častěji ho od té doby navštěvuji. Vždycky mám strach, jestli z něj vůbec ještě něco zbylo a on mě vždy překvapí svou zachovalou rozlehlostí. Většinou tak mám pocit, že jsem zde opět objevil ještě něco doposud neviděného. Vzhledem k tomu, že se jedná o zříceninu největšího severomoravského strážního hradu své doby, by to nebylo zase nic až tak zvláštního.

Nový Hrad totiž není klasickou romantickou zříceninou z Ladových obrázků. Tady – uprostřed listnatého lesa a kopců Hanušovické hornatiny – musíte jednotlivé části sbírat a navlékat na šňůrku jako poztrácené perly. A že se jich tu rozsypalo, vždyť hrad byl postupně vybudován hned ve čtyřech stavebních etapách. A protože jsem tady tentokrát nebyl s žádnou ženou opačného pohlaví - jak říká gestápácká příručka v geniálním britském seriálu Haló haló – měl jsem možnost se k hradu drápat z opačné strany než obvykle a mohl jsem v klidu fotiti i dlouhodobě se kochati. Přece jenom si zde návštěvník této památky užije nejvíce v době, kdy listí opadá. Tehdy se nejen Nový Hrad, ale i Furchtenberg (tedy Hrozivý), Gabelsberg nebo Neuhaus vyloupnou v celé své kráse. Netěšte se ovšem na soustavu hradů, to jsem jen použil snad všechna známá jména této kamenné pevnosti. A protože se dá na internetu objevil o této památce informací dost a dost, omezím se na úplné minimum. Skutečné nadšence pak odkážu na odkaz: www.novyhrad.cz.

Za čím jedeme?

Rozlehlý Nový Hrad byl založen zřejmě již v I. čtvrtině 14. století a jeho hlavním úkolem bylo chránit důležitou obchodní stezku z Moravy do Slezska. Původní drobný strážní hrádek s mohutným bergfritem (průměr 12 m) a skromným palácem získal na počátku II. poloviny 14. století moravský markrabě Jan Jindřich a v následujícím období z něj vybudoval významný opěrný bod, který během 15 let získal opevnění, které nemělo v českých zemích obdoby. Za vše hovoří šest velkých hranolových polootevřených bašt (flankovacích věží), takže hrad připomínal spíše město. Později hrad ještě rozšířil Beneš z Valdštejna. Pak přišlo období chudší; Bernart z Cimburka hrad využíval zejména jako „ubytovnu“, ze které vyrážel na válečné i loupeživé výpravy. Toho pak vystřídali Tunklové z Brníčka a ti přinesli hradu definitivní zkázu. V bojích o českou korunu mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem se totiž Jiří Tunkl postavil na stranu českého krále. Proto také – pravděpodobně v roce 1471 – byly uherskými vojsky dobyty a vydrancovány všechny tunklovské hrady, tedy i Brníčko, Bludov (to měl být „starý“ hrad) a Rabštejn. Novému hradu se ovšem dostalo zvláštní „cti“ - celé úseky jeho hradeb i hlavní věž byly roztrhány tehdy velmi drahým střelným prachem, aby tato pozoruhodná pevnost nemohla být obnovena. Když pak v roce 1504 získali hrad Žerotínové, byl již uváděn jako zbořený a pustý.

Odlehlá poloha – alespoň z dnešního pohledu - rozlehlému hradu (v podstatě trojúhelník o ploše asi 1,5 ha) nad údolím řeky Moravy (nadmořská výška okolo 550 m) ve finále pomohla, protože nebyl rozebrán obyvateli okolních vesnic na stavbu obydlí. Dodnes tak zde najdete zbytky šesti vysokých hranolových bašt, propojených zbytky hradeb s místy zachovalým cimbuřím, a dvě dochované brány. Nad terén vystupují také zdi hradního paláce a bergfritu. Zkrátka vrcholná ukázka středověké bergfritové fortifikace … a ve finále i skvělého turistického značení.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Pokud se k hradu vydáte stejnou trasou jako já, vyjedete ze Šumperka na Lužnou a odsud půjdete po modré TZ. Projdete kolem chalupářské osady a díky stromům bez listí vás zaujme i koryto potůčku, kolem kterého půjdete, a které místy připomíná miniaturu regulérního skalního kaňonu. Po necelých 2 kilometrech dorazíte k rozcestníku, od kterého už vás čeká jen pár desítek metrů (ke třetí bráně asi 300) ke hradu. Já to vzal ale terénem a přes hradby. Zpátky jsem pokračoval po zelené TZ a po 5 kilometrech jsem byl u vlakové stanice v Bohdíkově. Třetí přístupovou možností je nejkratší - ale nejprudší - stoupání po žluté TZ od vlakové zastávky v Raškově. Tím jsme si prozradili nejen možnosti přístupu k této pozoruhodné hradní zřícenině, ale také možnosti, které nám při dosažení výchozího bodu nabízí Doprava železniční. Auto a autobus vám k tomu přidá první uvedenou možnost, tedy sejít po modré z Lužné (autobusová zastávka Kopřivná – Lužná).

Tím jsou také dány nejlepší lokality pro případnou zastávku na nějakou tu chutnou krmi a něco k zahnání žízně. V Bohdíkově se nabízí restaurace U Seppla, v Raškově pak Obora, kde si můžete užít také pohledu na stáda vysoké. A téměř vždy v obou podnicích chutná báječně ...

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

A když budete mít štěstí, narazíte zde i na krásnou pannu Ofku. Tedy na ducha pyšné „paní domu“, která zatoužila po svém panošovi Petrovi. Otrávila jeho milovanou komornou, Petra nechala zemřít v žaláři, a poté sama skočila z hradeb na nádvoří. Její duch prý stále bloudí hradem a čeká na vysvobození. A někteří ji prý už potkali, požádali … a byli odmítnuti. Zřejmě se však jedná o strašidlo pracovité. Různé trámy a kmeny, podpírající hradbu u třetí brány, zmizely, takže stavba zřejmě dostala nějaké „látky na zpevnění kostí“. Jednu dobu to zde totiž opravdu vypadalo, že každá návštěva Nového hradu může být tou poslední ….

Mimochodem, já to štěstí neměl a potkal jsem se zde tak maximálně s bývalým horolezcem a současným prodejcem vína a destilátů, který do Šumperka kdysi přicestoval coby jinoch ostravsko-maďarského původu. Ale asi se s ním zase povídá lépe než se zmíněným ženským strašidlem.

Ostatní informace

Ti, kteří zde budou také kolmo, mohou pokračovat – stejně jako já – přes Bohdíkov, Rudu n.M. a Bartoňov do Šumperka. Díky tomu mě čekal ještě oblíbený opuštěný lom, kostel nebo známá rodinka z lesa Řáholce, řezající dřevo. Ti ostatní mohou opět využít Dopravy silniční nebo železniční. Každá romantická duše zde však musí být uspokojena …

A nebojte se, žádné vstupné po vás - alespoň prozatím - na Novém Hradě nikdo chtít nebude.