Na Ruprechtický Špičák z polské strany

Kam a jak jedeme?

Ruprechtický Špičák (881 m n. m.) je nejvyšší horou české části Javořích hor. V Polsku se tyto hory jmenují Suché hory (Góry Suche), jejich vrcholy jsou o málo vyšší. Protože z rozhledny na Ruprechtickém Špičáku je pěkný kruhový výhled, je hora vyhledávaným cílem turistů nejen z Čech, ale i z Polska.

Za čím jedeme?

Míst, ze kterých se můžete na Ruprechtický Špičák vydat, je několik. Z české strany z Vižňova, Ruprechtic nebo můžeme přijít po hřebeni Javořích hor. Z Polské strany je nejvýhodnějším nástupním místem sedlo Třech dolin (Przelęcz Trzech Dolin, 799 m. n. m.).

Sedlo Třech dolin je nejvyhledávanějším místem v Suchých horách. V létě sem míří velké množství turistů, v zimě lyžařů a vyznavačů bílé stopy. Přivádí je sem mimo jiné hustá síť značených turistických cest, snadná dosažitelnost zajímavých cílů, nabídka ubytování a občerstvení na chatě Andrzejówka, možnost bezplatného parkování a dosažitelnost místní hromadnou Dopravou z nedalekého Wałbrzychu.

Do sedla jsme přijeli poměrně brzy ráno, kdy bylo parkoviště ještě poloprázdné. O pár hodin později, po otevření chaty, bývá za pěkného počasí obsazené. Od Andrzejówky vycházíme po modré turistické značce směrem na Mieroszów. Záhy se k modré přidá i černá značka. Obě barvy nás dovedou k rozcestí pod Waligórou (Rozdroże pod Waligórą, 845 m n. m.), kde se modrá značka odpojí a zůstane jen černá. Bez velkého převýšení pokračujeme terénem, který umožňuje částečné výhledy na hraniční pásmo hor i na českou stranu. Kolem cesty poletují okáči ječmínkoví s krásnými oky na hnědých křídlech se světlým lemováním.

Černá značka končí na česko-polské hranici u dřevěného přístřešku. Přecházíme na zeleně značenou hraniční hřebenovou cestu. Po pár metrech se k ní přidává modrá značka z Vižňova a Meziměstí. Obě značky vedou společně na Ruprechtický Špičák. Nejdříve bez výrazného převýšení, od pěšího hraničního přechodu však strmě stoupají. Krpál je naštěstí jen půl kilometru dlouhý, takže jsme brzy nahoře. Ještě zbývá několik desítek schodů a stojíme na ochozu rozhledny.

Již v roce 1999 chtěla Lesní správa Broumov postavit na Ruprechtickém Špičáku jednoduchou dřevěnou rozhlednu. Nebyly však peníze, zůstala pouze víra. Naděje svitla v roce 2000, kdy Český mobil projevil zájem postavit zde telekomunikační stožár. Při jednáních účastníci výstavby dohodli podobu věže s vyhlídkovým Ochozem pro veřejnost. V roce 2002 byla rozhledna postavená a slouží ke spokojenosti turistů dodnes.

Z ochozu rozhledny jsou pěkné výhledy do Broumovské kotliny ohraničené Javořími horami, Broumovskými a Polickými stěnami. Dále do Podkrkonoší a vpravo od něj na vystupující Krkonoše. Hřeben Javořích hor pod námi přechází do Suchých hor s dominující Waligórou (934 m n. m.) a dalšími devítistovkami. Východním směrem jsou na obzoru Soví hory (Góry Sowie) s nejvyšší horou Velká Sova (Wielka Sowa, 1.014 m n. m.).

Zpět z Ruprechtického Špičáku do sedla Tří dolin je možné se vrátit toutéž cestou, případně přejít po žluté značce přes Waligóru. Velkou zacházkou není ani návštěva zříceniny středověkého hradu Radostno.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Občerstvit se na popsané trase můžete pouze na jejím začátku a zároveň konci, v chatě Andrzejówka. Čepují tu české pivo. Jinak z vlastních zásob.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Suché hory jsou nenáročné, takřka vycházkové, bez dlouhých stoupání a klesání. Je tu pěkně, rádi sem jezdíme.

Ostatní informace

Rozhledna na Ruprechtickém Špičáku ve volně přístupná, vstupné se neplatí.