Načeradec – kostel a tvrz

Odjíždíme z Velkého Blaníku a směřujeme dál na západ – směr Přerov. Doslova na trase se nám nabízí zastávka v Načeradci, kde je pozůstatek bývalé tvrze.

Městys Načeradec leží na jihovýchodním okraji CHKO Blaník, cca 13 km jižně od Vlašimi. Historické jádro je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Je to jedna z nejstarších obcí v kraji pod Blaníkem. Založil ji vladyka a vůdce Načerat, který r. 1126 dělal posla mezi knížetem Soběslavem a císařem Lotharem. Padl 25. dubna 1142 v bitvě nedaleko dnešní Kutné Hory. Přesný datum založení znám není. První písemná zmínka je z r. 1184.

Dominantou města je kostel sv. Petra a Pavla, jehož románská část pochází asi z r. 1120. První písemná zpráva o kostele je v kronice Želivského kláštera ze dne 19. února 1184 – v ten den byla v kostele vystavena rakev želivského opata Gotšalka. Byl to vlastnický tribunový kostel s téměř čtvercovou lodí a apsidou. Po požáru r. 1278 byl částečně přestavěn - získal dlouhý a vysoký presbytář. Románské prvky se zachovaly. Západně od kostela stála tvrz, se kterou byl spojen lávkou. Koncem 13. století byl kostel opevněn. V polovině 14. století byly ke kostelu přistavěny dvě kaple, které až r. 1734 byly spojeny se sakristií. Hřbitovní zeď byla zbourána až koncem 19. století. Po r. 1989 se kostel dočkal opravy. V kostele je románská kruchta, barokní hlavní oltář z 1. pol. 18. stol., cínová křtitelnice z r. 1585 a varhany z r. 1660.

Vedle kostela má stát jako pozůstatek opevnění bašta z r. 1278. Je proměněna ve zvonici, kde má být zvon z r. 1512. Asi jsme se špatně dívali, ale bohužel jsme ji neviděli.

Neví se ani kdy byla postavena zdejší tvrz. Poprvé se o ní píše r. 1600. R. 1677 byla již pustá, pravděpodobně i proto, že při velkém požáru r.1661 vyhořela a nebyla již obnovena. Na zbytek tvrze byla postavena nástavba, z jižní strany byla přistavěna r. 1738 barokní radnice. I dnes tam má své sídlo obecní úřad.

Jižně od kostela byl r. 1734 na místě několika měšťanských domů postaven jednopatrový barokní zamek. R. 1925 přestal plnit svoji funkci a využíval se jako dětský domov, od 70. let 20. století jako zvláštní internátní škola. Nyní je tam opět dětský domov. Na zamek navazuje velká zahrada.

Z Načeradce pochází jedna z nejstarších písemných památek benešovského okresu - Načeradský misál. Je to kodex z konce 13. století, který je ozdobně napsaný na pergamenu.

Za zmínku ještě stojí židovský hřbitov, který leží na jihozápadě obce za rybníkem Kačín. Byl založen ve 2. pol. 17. století. Je tam přibližně 100 náhrobků, nejstarší je z r. 1687.

V Načeradci býval dokonce i pivovar. Jeho činnost byla ukončena r. 1928.

My jsme se zde dlouho nezdrželi, takže jsme nesháněli ani, kde by se nechalo najíst. Na zámeckém náměstí v blízkosti obecního úřadu jsme zahlédli hostinec.

Náměstí s kostelem a radnicí se zbytkem tvrze vypadá moc hezky. Navíc jsme měli štěstí, že paní přišla kostel zamykat a vpustila nás dovnitř a dokonce jsme si mohli prohlédnout i varhany.

Z Načeradce se nechá po zelené dojít pod vrchol Velkého Blaníku. K rozhledně je to pak kousek po červené. Až k rozhledně je to něco přes 6 km.

Po zelené na druhou stranu (na jihovýchod) je to necelé 4 km na Holý vrch. Pokud z hlavní silnice odbočíte vlevo do ulice Vinohrad, půjdete po křížové cestě, která byla postavena r. 1738 a která končí na zelené trase v kopci cestou na Holý vrch. Tvoří ji 13 zděných kapliček se stříškou a dvěma výklenky nad sebou. V 90. letech 20. století byla nově zrekonstruována. Je chráněna jako nemovitá Kulturní památka České republiky.