Náchod, město, zámek a zámecký park.

Kam a jak jedeme?

Jedním z měst v údolí řeky Metuje, které turisté houfně navštěvují je jistě i Náchod. Je městem, které člověk během svého života navštíví mnohokrát. V mém dětství byl častým cílem školních výletů a později při různých zájezdech do této oblasti tu měl zastávku skoro každý zájezd. I když v současné době máme Náchod tak trochu z ruky, zůstává skoro povinností se v tomto městě zastavit, když do této oblasti přijedeme. Naše cesta začíná z místa dočasného pobytu ve vísce Kleny. První zádrhel je hned na počátku cesty. Po silnici č. 33 od České Skalice se valí jedno auto za druhým, asi jsme si vybrali nesprávnou dobu. Po chvíli se nám daří nacpat se do mezery před starší škodovkou a za kamionem. Po pár minutách zastavujeme v koleně a pomalu popojíždíme k městu. Z té se dostáváme až na křižovatce ve městě, kde odbočujeme vlevo a popojíždíme k náměstí. Dvakrát náměstí objíždíme a máme štěstí zabrat místo, které se uvolnilo. Řidiči to tady nemají jednoduché. Zbývá zaplatit parkovné a náš výlet může začít.

Krátký pohled do minulosti nás zavádí před rok 1254, ze kterého je o městě první písemná zmínka. Před tímto datem byla v místech dnešního Starého Města nad Metují trhová osada. Lepší místo se časem objevilo proti proudu řeky Metuje a město bylo na světě. Na návrší nad řekou byl postaven hrad k ochraně cesty z Čech do Kladska a v podhradí vyrostlo postupně město. O jeho historii bylo napsáno hodně stránek a k úplnosti jen několik důležitých dat. Hrad byl mezi roky 1566 až 1614 přestaven na renesanční zámek. V této době panství vlastnil bohatý rod Smiřických ze Smiřic. K velké barokní přestavbě zámku došlo v letech 1650 až 1659 a v přibližně v této podobě přečkal do současnosti. Po tomto datu však výraznou proměnou prošly interiéry zámku a to v 18. století. Tehdy byla postavena i jízdárna a založena francouzská zahrada. K velkému rozvoji malého městečka došlo až ve druhé polovině 19. století. Tehdy výrazně narostl počet obyvatel a rozvinul se průmysl. Plusem bylo i železniční spojení.

Za čím jedeme?

Naše cesta městem začíná na Masarykově náměstí. První pohled sice patří zámku ale památky města mají také co říci. Ve středu náměstí je původně goticko renesanční kostel sv. Vavřince z let 1570 – 78. Dvojice věží s velkými báněmi jsou v patře obloženy dřevem. Zajímavý je i vnitřek kostela.Na náměstí jsou dvě radnice, starší barokní je z let 1637 až 1659 anová novorenesanční byla postavena mezi roky 1902 až 1904. Secesní hotel Beránek je v horní části a je zde i městské divadlo. Domy na náměstí jsou opravené a některé interiéry jsou staršího data. Budova děkanství je z roku 1727. Z období baroka je i Mariánský sloup z roku 1695. Kalvarie, socha sv. Jana z Nepomuku a Nejsvětější Trojice jsou z 18. století. Dvě kašny na náměstí přibyly v 19. století. Nejmladší památkou je lavička s panem Škvoreckým. Pěší zónou je ulice Palackého na Karlovo náměstí a pokračuje ulicí Kamenickou. Na opačné straně starého města je v Komenského ulici barokní kostel sv. Michala z let 1709 až 1716. Za zmínku stojí v nové části města Husův sbor z let 1925 – 1929. Po městských hradbách toho moc nezbylo a dají se určit do ulic Hradební a snad i Parkány. Nová část města vyrostla i na levém břehu Metuje. Údolím prochází železniční trať a tak i přeplněná hlavní silnice.

Vycházka starým městempokračuje Regnerovými sady k zámku. Procházíme kolembývalé jízdárny, ve které je dnes galerie, níže je parkoviště a pod silnicí hotel. Jaro parku sluší, kvetou azalky a objevujeme i nádherný keř klokoče.Cesta nás vede k medvědímu příkopu, ale jeho obyvatelé zřejmě ještě spí. Dostáváme se na nádvoří u zámku. Samotný zámek je skutečně rozsáhlý objekto čtyřech patrových křídlech a několika nádvořími. Z prohlídek zámku si vybíráme zámecké komnaty a další hodina patří prohlídce. Od poslední návštěvy se toho dosti změnilo a tak si člověk připadá, že tu ještě nikdy nebyl. Prohlídka končí, procházíme terasou, ze které je nádherný pohled na město a do údolí Metuje. Následuje prohlídka francouzské zahrady a poté procházíme zámkem ke druhé vstupní bráně. Jdeme parkem k bývalému letnímu divadlu, které se stalo součásti obory.Zvířectvo je někde rozběhnuté jen velký muflon na protější stráni si dopřává odpočinku. Socha sv. Jana z Nepomuku je díky blížícím se mračnům konečnou a vracíme se do města.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Stravovali jsme se a bydleli v pensionu Edison v obci Kleny, nedaleko přehrady Rozkoše. Jídlo bylo poměrně dobré a snad jen blízkost hodně rušné silnice trochu vadila.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Náchodská stará část města a především zámek jsou místy, která se musí líbit každému. Pohledy z města na zámek a od zámku na město jsou prostě kouzelné. Navíc jsme tu byli na začátku sezóny a tak tu moc turistů ještě nebylo. Procházku parkem a francouzskou zahradou jsme si skutečně užili. Do Náchoda se člověk rád vrací.

Ostatní informace

Nepříjemnou skutečností je provoz na silnicích jak ve městě, tak i v jeho okolí. V podstatě to je auto za autem a při zpáteční cestě jsme se z města dostávali skoro dvacet minut a to spíše přískoky než jízdou. Městem prochází silnice od České Skalice a druhá č. 14 od Nového Města nad Metují. Provoz z Polska je také velmi hustý a snad jen silnice směrem na Hronov je na tom trochu lépe. Potíže jsou i s parkováním a jak na náměstí, tak i v okolních ulicích se místo hledá špatně. Navíc průjezd městem byl v době naší návštěvy řízen světly a kolony byly hodně dlouhé. Náchod má i dobré vlakové spojení. Městem prochází i několik značených turistických cest a město se najde na mapě KČT č. 26 Broumovsko – Góry Kamienne a Stolowe. V okolí města jsou i objekty opevnění z doby před světovou válkou.