Nezamyslická gotika a ještě něco navíc.
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Obdivovatelé a znalci krásného gotického slohu jsou jistě při zmínce o této obci doma. Ves najdeme v západní části Bavorovské pahorkatiny, přibližně 5 km od Hradu Rabí . Prochází tudy silnice ze Žichovic na Katovice. Nejbližšími většími městy jsou Horažďovice a Sušice. Je nepochopitelné, že tudy nevede jediná turistická cesta. Již z dálky upoutá gotický kostel Nanebevzetí P. Marie. Původně románskou stavbu ze 13. století dnes připomíná jen věž s několika románskými prvky. V roce 1390 byl postaven presbytář, který se zachoval v nezměněném stavu. Na počátku 16. století bylo sklenuto trojlodí zpevněné opěráky. V roce 1736 byly provedeny barokní úpravy. Roku 1800 byla zvýšena věž a poslední větší oprava proběhla roku 1935. Kostel je síňové trojlodí s presbytářem, na půdorysu rovnoramenného kříže. V přízemí hranolové věže je sakristie. Presbytář se pyšní trojdílnými okny s kamennými plaménkovými kružbami. Trojlodí je sklenuté sklípkovou ( diamantovou) klenbou hvězdového vzorce. Je podpírané dvěma páry osmibokých pilířů. Patří ke klenotům gotické architektury a údajně jsou pouze dvě takové v celé zemi. Kruchta je zděná na mohutných pilířích, podklenutá dvěma poli křížové žebrové klenby. Hlavní oltář je pseudogotický z 19. století a byl navržen J. Rockerem. Další vybavení je především z období baroka. Zajímavá je cínová křtitelnice z roku 1710. Nedaleko kostela se nachází kaple sv. Erazima. Původně raně barokní stavba z 1. poloviny 17. století byla v roce 1860 opravena. Z té doby je průčelí v novogotickém slohu. Mimořádné je vnitřní vybavení. Jedná se o vyřezávaný oltář s lavicemi a kůr, který podle odborníků je zcela ojedinělý. Je to práce řezbáře Jana Rinta, z doby kolem roku 1850. Kaple je rodinnou hrobkou šlechtického rodu Lamberků. Fara před kostelem moderní úpravou hodně ztratila. V samotné obci najdeme několik zajímavých domů z doby kolem roku 1900. Soška sv. J. Nepomuckého na návsi má podstavec z roku 1726, ale ona je o mnoho mladší. Především v okolí kostela je mnoho nádherných starých stromů, většinou se jedná o lípy. Mimořádně romantické je okolí s dalekými výhledy do kraje. Vidět je odtud Javornická hornatina, vrchy kolem Sušice a severozápadním směrem kopce Buděticka. Na jihozápadě je vidět i kousek Šumavy. Nedaleké vršky Kozník a Pučanka, ta je dnes přírodní rezervací, jsou domovem vzácných druhů rostlin. Procházku lze ukončit u Panského nezamyslického rybníka, který je největším v oblasti.
Za čím jedeme?
I z první písemné zmínky o vsi z roku 1045 je jisté, že kraj byl osídlen o mnoho dříve. Podle tohoto údaje, daroval kníže Břetislav I. ves, spolu s 18 dalšími místy, benediktinskému řádu. V Nezamyslicích byl klášter, zřejmě v místech dnešní školy, který byl majetkem Břevnovského kláštera. Jeho osud se naplnil při prvním tažení husitů na Hrad Rabí. Klášter byl zničen a sedm zajatých mnichů bylo upáleno pod hradbami Rabí. Klášter už nebyl obnoven. Ve 13. století byl postaven farní kostel, následná přestavba ve 14. století dala vsi i jméno - Bílý kostel. Po roce 1420 byla připojena ke Hradu Rabí. Roku 1525 ves kupují bratři Švihovští. Ve století sedmnáctém byli majiteli Libštejnští z Kolovrat a od roku 1707 Lamberkové. Poslení mužský majitel rodu Kunibert Lamberk umírá v roce 1930. Tento starobylý rod pocházel z Dolního Rakouska. Známou osobností byl Karel z Lamberka, který byl od roku 1607 pražským arcibiskupem. Lamberkové v roce 1710 přikupují žihobecké panství. V roce 1797 po bezdětném Janu Bedřichovi přechází panství na bavorskou linii rodu. A nyní ono slíbené něco navíc. Karel Eugen, budovatel již zmíněné hrobky, měl syna Gustava Joachima a ten se zamiloval. Bohužel nebo možná bohudík se jeho vyvolenou nestala žádná urozená dáma, jak to šlechticům určovaly tehdy daná pravidla, ale krásné, obyčejné děvče Kateřina Hájková z Čejkov., přezdívkou „ Černá Káča“. Pan Gustav byl skutečně šlechticem a s Kateřinou se dne 16.1.1855 v kostele ve Strašíně oženil, za velké účasti obyvatelstva. Je jasné, že jejich život nebyl procházkou v růžové zahradě a jejich děti nemohly dědit a tak rodový majetek přechází na Rudolfa z uherské větve. Je to pravdivý příběh a pokud se chcete dozvědět mnohem více tak je možné otevřít knížku autorů Františka Procházky a Karla Štěpána Lamberka „ Kněžna Káča a Lamberkové v Čechách“. Poslední zajímavosti, na které se rod podílel, je prodej Hradu Rabí horažďovickému spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v roce 1920 za 1, - Kč.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Nezamyslice mají velmi výbornou hospůdku, která je známá v širokém okolí. Výborně tam vaří a nabídka je poměrně široká. Ubytování se nejde v nedalekém Rabí nebo v Žichovicích.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Nezamyslická gotika je mimořádná a dívat se na klenbu je zážitkem. Staleté stromy v okolí kostela také mají něco do sebe. Okolí obce, hlavně nyní na podzim, se předhání v barevnosti. Procházka kolem rybníka je kouzelná. Rozhledy po kraji nebo z okolních vrchů na ves jsou nádherné. U jednoho z domku je roztomilý holubník, hezká kaplička ve zdi a zcela jistě nám něco uniklo. Nedala se ale přehlédnout rozbitá střecha kostela a navlhlá klenba, kam zatéká. Dá se omluvit mnoho věcí, ale pokud se jedná o tak významnou památku, pak je to ostuda na druhou. V přiložené galerii je dobře vidět jak strop vypadá. Viník tohoto stavu ale někde musí být a je nezbytné ho objevit. Hrůza je také za hřbitovní zdí a to není o penězích, ale v přístupu obce. Nu, a tak jsem zase blíže k infartu a slyším slova matinky: „ že se na to hochu nevykašleš“. Pravdou je, že nevykašlu. Totiž i tohle k turistice patří, jinak by mohli naši potomci, za pár let, obdivovat jen rozvaliny.
Ostatní informace
Pokud chcete vidět vnitřek kostela, je to možné v čase bohoslužeb. Návštěva hrobky je složitější a člověk by měl respektovat přání majitelů. Ještě jsem zapomněl údaje o vsi. Leží na konci hezkého údolí ve výšce 488 m.n.m. a má svého starostu, který pečuje o 214 obyvatel. Oblíbený spisovatel a člověk, který kraj dobře znal, Karel Klostermann, zde chodil v letech 1854 až 55 do školy. Pokud sem zavítáte, tak značené cesty zde nejsou, ale s mapou KČT č.68 Pootaví, se jistě nikdo neztratí.
Na výlet vlakem
I když to na první pohled Na výlet vlakem moc nevypadá, opak je pravdou. Na trati Horažďovice - předměstí – Klatovy jezdí vlaky v dvouhodinových intervalech. Pokud vystoupíte v nedalekých Žichovicích, za slabou hodinku vcházíte do Nezamyslic. Odtud polní cestou přímo na sever, kolem vrchu Hraštice, na Pučanku, kde hlavně jaro je rájem botaniků a všech, kdo obdivují naši květenu. A zase pokračování stále k severu do Vísky Hejná a za dvacet minut je člověk na nádraží ve Velkých Hydčicích. V nohách bude něco kolem 7 km, hezký pocit, že se opět něco udělalo pro zdraví a zcela jistě zůstane vzpomínka na hezký kraj. Výhodné spojení je jak z Plzně tak i z Českých Budějovic a turisté z Klatov to mají bez přestupování.