Novoroční výstup na Knížecí Stolec - r. 2014
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Pro zdatnější • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Tentokrát jsme podnikli výstup na Knížecí Stolec, který se nachází ve vojenském újezdu Boletice.
Autem si dojedeme přes Prachatice, Volary a Záhvozdí, až na parkoviště v Uhlíkově. Tady zaparkujeme a dál jdeme pěšky - asi 14km.
Za čím jedeme?
Vyrážíme po modré značce, která vede zpočátku po asfaltové silnici. Tu asi po půl druhém kilometru u rozc. Uhlíkovský potok opouštíme a stáčíme se Doprava na lesní cestu.
Cestou k vrcholu se zastavíme pouze dvakrát a to krátce.
Poprvé u informační mapy s odpočívadlem, poblíž Adolfova kamene, což je malá skalka tvořená pár balvany na sobě s opracovanou plochou a téměř neznatelným nápisem: Adolfstein nad nímž je knížecí koruna.
Podruhé, nedaleko pod vrcholem u památníku, který je věnovaný všem, kteří se zúčastnili na odklízení následků větrné pohromy orkánu Kyril, který 18.-19. ledna 2007 celý lesní porost zcela zničil.
Odtud jdeme vzhůru poměrně po neschůdné místy kamenité stezce, na níž jsou zbytky suché vysoké loňské trávy zapadané sněhem. Čím blíže vrcholu, tím lepší výhledy se nám otevírají.
Zanedlouho přicházíme na vrchol, z něhož je vidět celá jeho rozloha.
Nejen Knížecí Stolec ale i sousední vrch Lysá, jsou dnes už zase zalesněny neuvěřitelnými čtyřmi milióny stromků a tak je vidět, že vojenské lesy, jimž celý areál patří, se snaží.
Od roku 2012 zde stojí nová dřevěná rozhledna, pojmenovaná místními příznačně, dle jejího vzhledu „Hříbek“ s celkovou výškou 7,9m a výškou vyhlídkové plošiny 4,3m.
Rozhledna není vysoká a má pouhých 25 schodů. Přesto je z ní nádherný výhled na blízké vrcholky, které vidíme úplně jinak, než je známe. Kleť, Libín, Plechý a ostatní šumavské kopce.
V tuto chvíli oceňujeme i dalekohled, díky němuž můžeme zahlédnout i vzdálené Alpy.
Pro zpáteční cestu jsme se rozhodli vyrazit druhou stranou, opět po modré zpět k autu.
Sestup z vrcholu je po velmi zledovatělé pěšině, ale o kus níž přicházíme na rozcestí Skalky, kde navážeme na lesní asfaltku, po níž jdeme pohodově až na parkoviště.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Svačinu jsme měli s sebou, neboť se jednalo o půldenní výlet.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Líbil se nám výhled, a také jsme měli štěstí, protože jsme se zde potkali s místním lesníkem, který nám ochotně pomohl s popisem pozorovaných kopců a vesnic.
Ostatní informace
Parkovné ani vstupné se zde neplatí žádné