Kam a jak jedeme?

V Praze nasedneme na vlak jedoucí do Kralup nad Vltavou. Vystoupíme v Libčicích nad Vlatavou a sejdeme ze stanice k Vltavě, kde nasedneme na přívoz. Od přívozu se vydáme silničkou do oblasti Dol, kde mimo jiné nalezneme i začátek naučné stezky a včelařský závod, kde je možno zakoupit výrobky z včelího vosku a medu, včetně několika druhů medoviny. Pokračujeme po silničce dále až k odbočce do Máslevic. Tím se dostaneme na lesní cestu po níž můžeme zpozorovat zajímavá zastavení. Stoupavše dále dospějeme k nevelkému skalnímu ostrohu, kde se nachází několik zajímavých informací o zdejší přírodě. Vrátíme se zpět na cestičku a pokračujeme ve výstupu. Navštívíme ukázku okolních hornin a cestička se změní na uzounkou asfaltku, která nás dovede až na náměstíčko v Máslovicích. Zde je možné navštívit Muzeum másla. Následně se vydáme po silnici směrem na Kralupy nad Vltavou. Od konce Máslovic nalezneme ve vzdálenosti zhruba 300 metrů od cedule, odbočku na polní cestu a tedy vlevo (jako orientační bod je možno užít i zdejší letiště, které se nachází vpravo a je od odbočky dobře vidět. Po polní cestě ujdeme cca 1 km a dostaneme se do jakéhosi lesíka. Z cesty odbočuje jedna cesta vlevo. Zde prosím pozor jedná se o složitější křižovatku - je nutno odbočit opravdu vlevo na cestu a nikoliv jen částečně vlevo a spustit se ostřeji spadající cestou. Po zvládnutí odbočky pokračujeme zhruba 250 metrů a dostaneme se do přírodní památky Hlaváčková stráň. Odtud se vrátíme zpět na hlavní cestu a pokračujeme dolů až k toku Vltavinu a následně odbopčíme vlevo k plavební komoře. Zde se nachází zahradní restauračka, kde se můžeme občerstvit. Následně pokračujeme proti proudu Vltavy až zpět k přívozu. Přes vodu ještě můžeme spatřit velkou skálu na které se kdysi nacházela zřícenina hradu Liběhradu. Přeplavíme se zpět k železniční zastávce Libčice nad Vltavou, kde počkáme na vlak a vydáváme se k domovu. Odvážnější mohou absolvovat celou cestu i na kole, ale pěšky je procházka mnohem romantičtější

Za čím jedeme?

LIBČICE NAD VLTAVOU

obec 7 km JV od Kralup nad Vltavou

Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 16 F1

kostel sv. Bartoloměje (1763)

socha Krista

archeologické nálezy

mohyly

památná lípa, jilm a platan

evangelický kostel (1862)

První zmínka o objektu 993

Jiný název objektu Libšice

Vlastní popis objektu ve stručné formě

Vychází odtud žlutá TZN, která zanedlouho přivede turistu na křižovatku s červenou TZN od Kralup nad Vltavou a Chvatěrub k Husinci a Praze - Tróji. První zmínka o Libšicích pochází z roku 993, kdy zdejší pozemky vlastní klášter na pražském Břevnově. Jistý díl zde také zapisoval klášter ve Staré Boleslavi. Rok 1159 znamenal změnu majitele, když celé libčické zboží bylo darováno klášteru rytířů sv. Jana (maltézští rytíři). Ve století čtrnáctém přešel libčický statek pod správu kláštera na Zbraslavi. Tento majitel je zapisován do roku 1558, kdy jsou Libčice pro zadluženost prodány a novým majitelem se stal Jáchym Šlik z Holíče. Již o rok později však dochází k další změně majitelů a tak se zde zapisují Gryspekové z Gryspachu. Tito šlechtici však pro účast ve stavovském povstání byli potrestáni konfiskací majetku a novou držitelkou se stala kněžna Polyxena z Lobkovic, která připojila Libčice k panství v nelahozeveskému. Dnešní Libčice od roku 1924 spojují celkom 3 obce. Vlastní Libčice, Chýnov a Letky. Libčice byly povýšeny na město až roku 1948. Archeologické nálezy prokázaly osídlení již před 250 000 lety. Věnujme se závěrem archeologickým nálezům, které na území Libčic a místní části Chýnov prokázaly přítomnost osídlení již v období kolem 5. století před naším letopočtem. Tehdy se zde trvaleji usídlily keltské kmeny, které zde vybudovali jednak sídliště a jednak nám zanechali několik desítek hrobních mohyl. Mohyly se nacházejí v Chýnovském lese. Toto osídlení zde trvalo až do 2. století př.n.l. a na další staletí zde není nikdo trvaleji usazen. Slovanské nálezy pocházejí ze stejného století, kdy je zde dokázána první zmínka. Kostel sv. Bartoloměje byl vystavěn na místě původního románského svatostánku, v roce 1763. Roku 1903 proběhla jeho rekonstrukce a tehdy získal dnešní podobu.

MÁSLOVICKÁ STRÁŇ

přírodní lokalita 0 km JZ od Máslovic

Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 16 F1

Máslovická stezka

První zmínka o objektu

Jiný název objektu

Vlastní popis objektu ve stručné formě

Přírodní rezervace byla vyhlášena v roce 1999. Na skalních srázech se nacházejí zajímavé ukázky chráněných a často i ohrožených druhů rostlin. Rezervací prochází i tzv. Máslovická stezka, která začíná u obce Máslovice a klesá do údolí Vltavina, kde končí u přívozu. Na stezce nalezneme několik zajímavých dřevěných předmětů s přírodní tématikou. Součástí Máslovické stezky je i tzv. Palouk, který je vybaven taktéž několika dřevěnými prvky s přírodními náměty a toto místo je také často využíváno rodinami s dětmi pro výlety do okolí Máslovic. Naučná stezka Máslovická stráň, byla otevřena na podzim roku 2003. Délkou dosahuje 1,2 km a nalezneme zde 13 zastavení. Jedná se o Máslovický přívoz dokládaný již vroce 1557 při mlýně, letní sídlo dra. Julia Grégra - neboli původní Máslovický mlýn, Výzkumný ústav včelařský vMáslovicích - Dole, Objímací strom, kaplicka, kukačka a lavička, orchidej, houpajda, ptačí strom, naučná chýše, kameny, kompas a Muzeum másla vMáslovicích. Lokalita ani Máslovická stezka nejsou značeny žádnou z TZN a proto je nutné využíti místního značení.

MÁSLOVICE

obec 1 km Z od Vodochod

Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 16 F1

archeologické nálezy

kaplička

muzeum másla

První zmínka o lokalitě 1052

Jiný název lokality

Vlastní popis lokality ve stručné formě

Prvotní osídlení katastru proběhlo v mladší době kamenné a do dnešní doby se zachovalo v nálezech několik kosterních pozůstatků. Další kostrové hroby byly nalezeny koncem 19. století západně od obce. Dle jednotlivých předmětů byly nálezy datovány do přelomu 10. - 11. století. Ves, při datu první zmínky byla darována staroboleslavskému klášteru. Vroce 1298 je majitelem uváděn Vojtěch zPoděhus, který ještě téhož roku daroval hradčanskému Svatému Vítu. Vcírkevních državách se ves uvádí až do roku 1706, kdy Máslovice zakoupili Voračičtí zVoračic a následně je připojují kChvatěrubům. Dalším majitelem se stal Mathias Friedrich zReise Stallburgu, který celé Chvatěrubsko připojil kpanenskobřežanskému zboží. Vobci nalezneme také Muzeum másla, kde je možno spatřit expozici výroby a zpracování másla, včetně opisů historických dokumentů týkajících se obce. Nejsnadnější přístup do obce je po silnici z Vodochod k Chvatěrubům. Obec je v hraničním pásmu přírodního parku Dolní Povltaví.

HLAVÁČKOVÁ STRÁŇ

přírodní lokalita 2 km J od Zlončic

Mapa 9 F3

Vlastní popis objektu ve stručné formě

Přírodní památka byla vyhlášena v roce 2002. Důvodem ochrany je výskyt suchomilných a stepních společenstev. Název lokality byl zvolen podle výskytu hlaváčku Jarního, který se zde vyskytuje ve zvýšeném počtu. K lokalitě nevede žádná z turistických tras. K přístupu je nejvhodnější využít lesní cesty od plavební komory v Dolánkách do Máslovic. Z této cesty je však nutno odbočit jižním směrem a pokračovat po vrstevnici. Přístup je však orientačně poněkud náročnější.

LIBĚHRAD

lokalita 1 km S od Libčic nad Vltavou

Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 9 F3

zřícenina hradu

První zmínka o objektu 1532

Vlastní popis objektu ve stručné formě

Lokalitu nalezneme 1 km severním směrem od Libčic nad Vltavou poblíže silnice z Libčic do Kralup nad Vltavou a železničním náspem. Přístup je umožněn po neznačené pěšině. Kdy byl vlastní hrad založen dnes přesně nevíme a tak se domníváme, že jeho zakladateli byli opaté jednoho z klášterů, který toto území vlastnili od roku 993. Nevíme zda se jednalo o hrad či tvrz. Jediné zprávy o něm přináší nevěrohodný Václav Hájek z Libočan, který jej také nazýval Liběhradem. Jistě však víme, že hrádek zcela zanikl ještě před 30-ti letou válkou. Nejpravděpodobnější doba založení hradu spadá na přelom 11. a 12. století. Některé prameny však kladou vznik hradu až do období mezi 13. a 14. stoletím. Na přesnější určení však budeme muset patrně ještě dlouho čekat. O jeho majitelích nevíme však téměř nic. Můžeme se však domnívat, že sdílel stejné osudy jako Libčice. Původní stavba hradu byla odstřelena roku 1850 při stavbě železniční tratě. Do dnešní doby se tak zachovala pouze část příkopové a valové fortifikace a nevelké zbytky původního zdiva - snad věže. Protože je však zřícenina porostlá stromovím, je zde příjemné pobytí sromantizujícími pohledy.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

K jídlu a pití zahradní restaurace u plavební komory v Dolánkách. K pití je možno využít i hospůdku v Máslovicích. JInak v Máslovicích vedle muzea je hospůdka "U depa", kde mají moc dobré točené Krušovice a klasickou nabídku studené kuchyně k pivu.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Výlet je poměrně pohodlný. Cesta vede povětšinou podrostech s vyjímkou úseku z Máslovic po polní cestě a úseku od plavební komory k přívozu. Dobrý nápad je si u včelařů koupit medovinu a pak ji doma vychutnat.

Ostatní informace

Vstupné do Máslovického muzea je 20,- Kč a otevřeno mají mimo únor jen v sobotu a v neděli s polední přestávkou

Autor: Limick

Další články autora: 38

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli