Okolím Krupky

Kam a jak jedeme?

Osídlení tohoto místa s bohatou hornickou historií je datováno již do doby bronzové, kdy snadné získávání cínu z naplavenin sem přivedlo první osadníky. Cín a jeho těžba byly jistě i jedním z důvodů, proč si místa všimli i panovníci českých zemí. Na počátku 14. století za vlády Václava II. se začíná se stavbou gotických hradů Krupka a Kyšperk a v roce 1330 Jan Lucemburský uděluje hornické osadě status města. To prožije své nejlepší období v 15. a 16. století, kdy se začne rozvíjet hlubinná těžba rud. Úpadek pak přichází v 17. a 18. století, kdy se město připojí nejprve na stranu českých stavů a následně je za třicetileté války několikrát vydrancováno Švédy. Po cínu již také není taková poptávka a tak se od 19. století začíná s omezováním těžby, která je v polovině 20. století definitivně ukončena.

Za čím jedeme?

Za poznáváním zajímavostí v okolí města Krupky jsme se vydali přímo z jeho nynějšího centra v místní části Bohosudov. Na zdejším Mariánském náměstí si ještě před cestou samotnou můžeme prohlédnout baziliku Panny Marie Bolestné, která byla vystavěna v barokním slohu na počátku 18. století a je jedním z hlavních poutních míst v severních Čechách. Od baziliky naše kroky směřují po žluté a následně modré turistické značce k prvnímu z hradů na katastru Krupky.
Hrad Kyšperk byl postaven na počátku 14. století a dnes je z něj romantická zřícenina ukrytá v lesích. Za zánik hradu může požár z roku 1526, po kterém již nebyl obnoven. Do dnešních dnů se dochovaly obvodové hradby, zbytky hradního jádra s obytnou věží a sklepení.
Od zříceniny pokračujeme stále po modré značce až na rozcestí Fojtovická pláň, odkud je krásný výhled na zdejší vrcholové pláně Krušných hor. Těm dominuje vrchol Komáří vížky, na který následně vystoupáme. Komáří vížka nabízí úžasný výhled do kraje. Je zde i restaurace a u ní rozhledna, která je však veřejnosti nepřístupná.
Hned pod vrcholem jsou již k vidění místa spjatá s hornickou minulostí zdejšího kraje. Nejprve přicházíme na místo, kde byl důl Glatz. Býval to nejhlubší místní důl, kde se těžilo až 200 metrů pod povrchem. Nedaleko od něj se nachází kaple, která je zasvěcena patronovi horníků svatému Wolfgangovi. Od kaple bude naše cesta pokračovat po žluté turistické značce, z které odbočíme doprava cca 50 metrů za rozcestím Pod Komáří vížkou, kde přejdeme na trasu NS Po stopách horníků. Naučná stezka nás provede územím, kde byl cín a ostatní rudy dobývány povrchově. Tato místa jsou v terénu velice dobře poznat. Dobývalo se zde však i hlubinně. Na tato místa, kde bývaly dříve štoly a která jsou dnes nepřístupná z důvodů bezpečnosti, nás upozorní informační panely. 
Vrcholem cesty po naučné stezce je prohlídková štola Svatý Martin. Jde o štolu s nejdelší cínovou žílou v Čechách, která je od roku 2000 přístupná veřejnosti. Ve štole Svatý Martin se cín těžil již od 14. století a k ukončení těžby zde došlo v padesátých letech století dvacátého. Přes štolou se také nachází těžební stroje, které se k dobývání rud používaly.
Od štoly následně sejdeme po silnici do samého historického centra Krupky, které je i se svou dominantou, kostelem Nanebevzetí Panny Marie, vyhlášeno městskou památkovou zónou. Přímo nad centrem se na skalnaté vyvýšenině nachází zřícenina hradu Krupka. Hrad jež byl založen se zahájením zdejší systematické hornické činnosti na počátku 14. století, byl obýván až do roku 1621. Za třicetileté války jej využívala různá vojska, čímž hrozně trpěl a poté byl ponechán již svému osudu. Do dnešních dnů se z hradu zachovalo opevnění se vstupní branou, štítová zeď a zbytky masivní věže. Součástí hradního areálu je i panský dům, který zde nechali na ruinách středověkého hradu vystavět pro své úředníky Šternberkové na konci 17. století.
Z historického centra Krupky nás do centra Bohosudova, kde jsme cestu započali, dovede modrá turistická značka.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Občerstvení je možné v restauraci na Komáří vížce a nebo v některé z restaurací v Krupce. Jedna z nich se nachází i přímo v prostorách bývalého hradu.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Komentovaná prohlídka štoly Svatý Martin byla asi to nejvíc.

Ostatní informace

Zříceniny hradů Kyšperk a Krupka jsou celoročně volně přístupné.
Restaurace na Komáří vížce je v provozu celoročně.
Štolu Svatý Martin lze navštívit také po celý rok. Od června do konce září od pondělí do pátku, v ostatních měsících v pátek, sobotu a neděli. Základní vstupné do štoly 130,- Kč.