Opava – Slezské zemské muzeum (i virtuálně)

Kam a jak jedeme?

Do Opavy. Bývaly doby, kdy jsem jezdil do takřka hlavního města Horního Slezska rok co rok, po té, co přišel rychlý internet a všechno se víc zdigitalizovalo, už jsou návštěvy bohužel méně časté (jezdil jsem tam pro tiskové podklady a do tiskáren). Ovšem přišlo léto, zájezd do Krnova a protože předposlední den našeho pobytu nesliboval vysloveně krásné počasí, vypravila se nás početná skupina do blízké Opavy. Vlakem je to pár zastávek, celková doba jízdy asi 40 minut.

Za čím jedeme?

Nejprve jen tak bloumáme ulicemi, nicméně už předem mám plán navštívit instituci úctyhodnou a starobylou. Už kolikrát jsem nahlížel na budovu zdejšího muzea, ale protože jsem tu vždycky jezdil jen tak pracovně, nějak nevybyl čas.

 

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Je ale fakt, že po cestě vlakem nám trošku vytrávilo a zejména vyprahlo a protože přeci jen dopoledne to ještě vypadalo, že chvíli nezaprší, zasedli jsem na zahrádku poblíž obchodního domu Breda & Weinstein u místního malého pivovaru Nová Sladovna, po skromném přípitku tedy směřujeme k výstavné budově, ale ouha, otevřeno bude až po obědové přestávce (kterou ovšem nemají na normální otevírací době uvedenou, ale teď je vše nenormální). Takže ještě chvíli hledám něco poblíž, mezitím se ovšem spouští déšť, přesněji regulérní průtrž mračen, takže azyl nacházíme v restauraci u zimního stadionu.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Dobu do otevření tedy trávíme s pohledem na ledovou plochu, déšť sice neustává, ale nebudeme v hospodě pořád, takže zrychleným přesunem do muzea.

Předchůdce Slezského zemského muzea vznikl v roce 1814 a tím je opavské muzeum považováno za nejstarší instituci svého druhu u nás. Nesmíme zapomínat, že Opava jako královské město byla vždy významným centrem Slezska a svým způsobem její význam posílil po válkách s Pruskem v 18. století, kdy jsem přišli (jakožto české země) o Dolní Slezsko, kde bylo hlavní město celého Slezska Vratislav, tím pádem Opava zůstala ve zbytku Slezska (Horního) největším městem. Ostrava byla tenkrát celkem malým městem.

Výstavná budova byla už jako muzejní budova navržena a v letech 1893–95 vystavěna v novorenesnačním stylu podle návrhů Johanna Scheiringera a Franze Kachlera z Vídně. Budova byla poměrně silně zasažena bombardováním v roce 1945 (při Ostravsko-opavské operaci), takže přestavba vnitřních prostor byla více přizpůsobena tehdejším muzejním potřebám. Zachována byla bez větších zásahů ale i vnitřní vstupní reprezentační dvorana. Tam návštěvníky přivítají dva sloni. Respektive velký slon a slůně. Jde o uhynulé jedince z ostravské ZOO, kteří se tu dočkali zvěčnění. Z dvorany se pak vchází do jednotlivých částí expozic a do výstavních prostor, kde jsou krátkodobější expozice.

Budova muzea prošla poměrně nedávno (2010–12) rozsáhlou opravou, při které byla značně změněná a aktualizovaná celá muzejní expozice. Ta je řešena tak, aby se průběžně mohly měnit a střídat vystavené exponáty. Podle údajů je ve sbírkových fondech muzea cca 2 400 000 sbírkových předmětů, což řadí opavské muzeum na třetí místo v ČR (do počtu). Je jasné, že tak velké sbírky se nedají vystavit všechny (nakonec muzeum má i své pobočky).

Dá se říci, že to hlavní muzeum v Opavě je vlastně klasické vlastivědné. Najdeme tu tedy vše základní od geologie, biologii po historii. V oblasti přírody se tak můžeme potkat s exponáty, které zahrnují preparáty z poměrně pestrého území. Ač tedy náš zbytek Slezska není nějak územně rozsáhlý, je poměrně členitý. Najdeme tu nížiny i hory, byť takové středoevropské. Ale k českému masivu patří oblast Jeseníků na západě, která už geologicky má jinou stavbu než východně položené Beskydy, které patří ke Karpatům. Obě soustavy oddělují nížina kolem Odry a jejích přítoků. Na jejich odlišný vývoj je i částečně vázaný přírodopisný vývoj, i když vzhledem k relativní blízkosti se druhy poměrně často střídají.

Co vše tu je k vidění asi nemá cenu popisovat, trošku mě zklamalo, že v oddělení třetihor není k vidění bílý krokodýl, medvěd a liška i kamenní trilobiti. Ve skutečnosti oddělení třetihor tu není vůbec.

Co se týče historie, tedy tomu, čemu říkáme pozůstatky lidské kultury je rovněž zaměřeno na území Horního Slezska. V menších expozicích jsou tu zastoupena významnější sídla (Jeseník nebo Krnov, samozřejmě Opava), pozornost je věnována i významným osobnostem z regionu (aktuálně to byla Karel Engliš). Exponáty tu jsou od dob neolitu až skoro po současnost, vidíme tu zemědělské nářadí, lidové kroje, sakrální umění, ale i světské, nezapomíná se i na industriální charakter oblasti zejména kolem Ostravy.

Ostatní informace

V současné době jak známo, je zase vše zavřeno. V běžnou mimokaranténní dobu bývá klasicky otevřeno út–ne od 9–12, 13–17 hod. Vstupné tou dobou bylo základní 65,.- Kč a 30,. Kč za focení mi přišlo skoro směšné. Je otázkou kdy vůbec dojede k znovuotevření. Je paradox, že v muzejích obvykle nával a hlava na hlavě nebývá. Snad pokud není výstava s Rembradtem či s faraony. Ale to v Opavě nehrozí. Doufejme, že se ta pitomá doba změní a dopřejeme si i reálnější prohlídku než takovou virtuální, jakou tady nabízím.