Oslavanská halda

Kam a jak jedeme?

Naše cesta k haldě bývalého oslavanského černouhelného dolu začíná na autobusovém nádraží v Oslavanech. Odtud se vydáváme po Hlavní ulici, přejdeme řeku Oslavu a hned za řekou odbočíme doleva na starou hornickou cestu, která je součástí naučné stezky Permokarbonem Boskovické brázdy. Po hornickém chodníčku dojdeme k parkovišti zábavního parku Permonium. Celou cestu je nám ukazatelem správné cesty těžní věž dolu Kukla vysoká 37 metrů, k níž se blížíme.
Obcházíme areál Permonia, po pravé straně se nám ukáže popílková halda, pozůstatek oslavanské tepelné elektrárny. Ta vznikla kvůli rostoucím požadavkům města Brna na elektřinu, byla postavena v letech 1911-1913 a elektrickou energii dodávala až do roku 1993. Popílková halda pro nás není zajímavá, směřujeme proto dál pěšinou kolem silnice směrem na Padochov na druhou haldu vzniklou těžbou uhlí v dolu Kukla (od roku 1947 byl přejmenován na Důl Václav Nosek). Zde nás zajímají především nerosty, které se na haldě dají nalézt. 

Od haldy se vracíme zpět k Permoniu, kde se napojujeme na další úsek naučné stezky, po které pokračujeme zpět do Oslavan. Na stezce, která měří 1,4 km a končí u druhého oslavanského mostu všude potkáváme stopy hornické činnosti. Ze stezky vidíme na protějším břehu Oslavy po levé straně čističku důlních vod, ve které je čištěna voda hromadící se v odvodňovací Dědičné štole, kterou míjíme pro změnu na straně pravé. Ze štoly vytékají důlní vody z celého zatopeného dolového pole Rosických uhelných dolů. Čistička je poměrně nová, její výstavba byla nutností, jelikož důlní vody vyvěrající do řeky Oslavy činily řeku mrtvou kvůli vysokému obsahu železa a dalších látek posbíraných ve štolách.

Krátkou zastávku si ještě děláme na místě, kde se vyskytují tzv. balinské slepence nazvané podle nedalekého potoka Balinky, který nedlouho poté přecházíme. Balinské slepence jsou typické svoji načervenalou barvou. Sem tam obsahují zelené krystalky, které byly považovány za malachit, nedávné mineralogické výzkumy však tuto teorii vyvrátily s tím, že jde o zelenou slídu.

Za čím jedeme?

Na haldu, čili umělý kopec, byla soustavně vyvážena hlušina z těžby uhlí, a to až z hloubky 881 m (důl měl 11 pater). Také oslavanskou haldu, stejně jako haldu v nedalekých Rosicích, potkal osud podobných hlušinových kopců. Zbytky uhlí v ní se působením povětrnostních podmínek vznítily a prohořívaly na povrch, proto z haldy vyvěraly obláčky dýmu obsahujícího hlavně oxid siřičitý. Uvnitř takové hořící haldy byla teplota až 1300° C, což odpovídá teplotě v sopce - jedná se proto o lidmi vytvořenou sopku. Nyní již je halda klidná, zčásti porostlá náletovými dřevinami. Její výška je v současnosti asi na třetině původní velikosti, neboť postupně sesedá a také je vytěžována.
Halda je zajímavá po mineralogické stránce - lze najít např. kalcity, hematity, sádrovce a zkameněliny různých prvohorních rostlin. Právě v prvohorách vznikalo uhlí, které se zde až do roku 1973 těžilo. Černé uhlí v této části Rosicko-oslavanského revíru nebylo moc kvalitní, proto od vzniku elektrárny v Oslavanech sloužilo k provozu elektrárny, na což jeho kvalita stačila.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Zavítali jsme do Zámecké restaurace, která se nachází, jak jinak, na oslavanském zámku. Příjemné prostředí, obsluha i ceny. Na čepu piva vařená Městským zámeckým pivovarem Oslavany sídlícím přímo na zámku.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbila se nám procházka k haldě, pěkné výhledy na Oslavany od Permonia.

Ostatní informace

Při cestě míjíme jedinečný zábavní park Permonium, který bývá pravidelně cílem našich výletů. Otevírací dobu a cenu vstupného naleznete přímo na webu Permonia.
Na oslavanském zámku sídlí Muzeum hornictví a energetiky a také Muzeum hasičské techniky. Obě muzea mají otevřeno od května do září o víkendech 9-17 hodin. Vstupné je pro dospělého 50,- Kč; děti 6-15 let, studenti, senioři, ZTP si mohou expozici prohlédnout za 25,- Kč.
Z dřívější návštěvy obou expozic mohu prohlídku jedině doporučit, sbírky jsou poměrně rozsáhlé a vidět můžete např. i velín zrušené Elektrárny Oslavany. Imitací hornické štoly nás provázel bývalý horník, který prohlídku obohatil o vlastní zkušenosti s těžbou v místním dole.