Ostrava - moderní město

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Celodenní výlet • Za kulturou • Na kole

Alžbětínská kaple

Pod haldou Ema

Parčík s fontánkou

Výhled za radniční věže na řeku

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (5 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Jedeme do Ostravy za poznáním města a přesvědčit se, zda je šedivá a nudná nebo je to příjemné město s množstvím kulturního vyžití, což nás zaujalo na plakátech.

Tentokrát jedeme vlakem, do Ostravy je přímé spojení ze všech stran a navíc rychlíky jsou tu opravdu rychle. Nemusíte hledat parkování pro vozidlo, i když jsme potkali dost parkovacích míst blízko centra. Pokud jedete ze směru od Brna, tak auto a bus nepovažuji za nejlepší řešení, neboť dálnice je tu místy jako panelovka a ty havarie nám také zkazí výlet.

Je možné jet i s malými dětmi a upravit prohlídková místa. Také s kolem, protože je tu mnoho míst na pěknou vyjížďku a zase podle toho upravit místa návštěvy.

Za čím jedeme?

Vlakem jsme přijeli do Ostravy, hl. nádraží a odtud trolejbusem k Nové radnici. Přivítal nás hluk na nádraží, protože zde dělají intenzívní opravy, ale vše mají zajištěno, aby se na návštěvníky neprášilo. Protože jsme přijeli brzy a ještě Nová radnice nebyla otevřena, udělali jsme obhlídku okolí. Kousek od radnice je hned řeka Ostravice, tak jsme vyšli na lávku pro výhled na řeku. Okolí řeky bylo velmi upraveno, vysečená tráva, chodníčky, cestičky, posezení se zahrádkou a místem pro hry dětí. Bezvadné místo pro jízdu kolem řeky na kolečkových bruslích či kole.

Nová radnice nás přivítala ve vestibulu krásně ozářena lustrem, výtahem se dostanete do infocentra, kde můžete zakoupit mapy, turistickou známku i různé upomínkové předměty. Odtud pak vyjedete výtahem na věž Nové radnice, odkud máte město jako na dlani a vidíte i do okolí. Z věže mi město připomínalo malou Paříž. Před radnicí moderní fontána s Ikarem. Odtud jsme vyšli do centra uličkami plnými opravených domů a zrekontruovaných fasád měšťanských staveb, také minete řadu staveb konstruktivismu a funkcionalismu od předních zástupců těchto směrů. Mezi uličkami zahlédnete malé parčíky, jako oázy ve městě, všude čisto, lavičky, místa pro děti - skluzavka, houpačka - vše udržované, čisté a barevné.

Cestou uličkami potkáte evangelický kostel, Alžbětinskou kapli, Katedrálu Božského spasitele - monumentální stavba. Měli jsme štěstí, že zde probíhala svatba a tudíž jsme viděli ještě interiér kostela s kazetoým stropem, což nás překvapilo a přišlo nám to neobvyklé a také jsme viděli plastické obrazy křížové cesty. Je to velká stavba se 2 věžemi 64m vysokými. Přes Kuří rynek se dostanete na centrální Masarykovo náměstí, je rozlehlé s řadou moderních budov mezi které budova Staré radnice moc nesedí, ale je pěkně opravena a u ní na ceduli najdete seznam skladeb, které hraje zvonkohra z věže muzea. Bylo pěkné počasí, tak nás to dovnitř nelákalo a raději jsme poseděli na zahrádce u kávy a čekali na zvonkohru a užívali si pěkné počasí a dopolení cvrkot města. Odtud jsme se vydali směrem k řece a výstavišti a přes lávku ke Slezkoostravskému hradu, kde jsme se dověděli jeho osud v souvislosti s těžbou. Konala se zde celodení hudební akce a výstava o Indiánech. Nejvíce nás zaujal pohnutý osud hradu a pak vyřezané či vytesané velké dřevěné sochy např. Radegast, Trubači, Bílá paní.... Je to pěkné místo pro odpolení vycházky Ostraváků. Odtud jsme směřovali k haldě Ema do kopce kolem rozlehného hřbitova. Čekali jsme, že budeme cítil nějaké výpary či uvidíme kouř, to se nám podařilo dvakrát, ale nebyli jsme si jisti, zda to nebylo z grilování v přilehlých domech. Obešli jsme haldu Emu a scházíme do Slezké Ostravy, staré zástavby, potkáme malé muzeum Keltičkova kovárna s kapličkou sv. Hedviky. Bylo zavřeno, ale byl uveden telefon, tak se dalo domluvit na návštěvu. Z kopce nám vyhrávala zvonkohra svatební pochod, trochu jsme byli udiveni, ale dole jsme u Slezké radnice/opravená secesní budova/ našli vysvětlení - konala se zde svatba a tak hezky vyhrávali novomanželům. Přes Sýkorův most se vracíme do Moravské Ostravy a míříme k Výstavišti a projdeme kolem Divadla Antonína Dvořáka a Divadla loutek - zajímavá moderní budova přibližující se stylu moderny mezi válkami, získala titul Dům roku 1999 a odtud je to kousek k areálu Miniuni, což je výstava miniatur světových staveb, některé nás zaujali více, jiné méně. Areál je venkovní, tak stavbičky dostávají dost na frak, ale místo je oblíbené rodinami s malými dětmi, kterých tu bylo více a proháněli se tu na odrážedlech a pozorovali jedoucí vláček. Až se nabažili, tak mohli využít koutek se skluzavkou či houpačkami. V sousedství byla restaurace se zahrádkou. Pak jsme se pomalu kolem vyhlášených staveb vydali zpět k nádraží/ Dům knihy Librex, Palác Elektra,budova Komerční banky, budovy býv. Union banky/ až jsme přišli ke Stodolní ulici, krásně opravené a čisté s mnoha kluby. Odtud se vracíme zpět k nádraží kolem hotelu Jindřich a opravené těžní věže Jindřich. Viděli jsme toho mnoho, ale chtělo by to ještě alespoň den na Vítkovice a Hornické muzeum OKD a kopec Landek s vyhlídkou a také večer ve Stodolní navštivit nějaký hudební klub. Tak až si budete plánovat výlet do Ostravy myslete na to.

A propo - Ostrava jako malinká Paříž má podle nás nárok stát je tím kulturním městem Evropy.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Míst pro občerstvení najdete mnoho, rychlé občerstvení na nádraží a pak restaurace na Masarykově náměstí a v přilehlých uličkách nebo u Výstaviště.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nejvíce se nám líbila čistota a úprava města, přilehlé parčíky - kde nazapomínají na děti. Pak výhled z radniční věže, krásné cestičky kolem řeky, opravené fasády domů. Rekonstruovaný hrad - kde jsou stále nějaké kulturní akce, podobně jako na Výstavišti Černá louka. Na hradě vyřezané velké dřevěné sochy. Také opravená Stodolní ulice a také to jak se město s tímto fenoménem popralo a udělalo ze Stodolní přednost.

Mrzelo nás, že máme na Ostravu opravdu jen jeden den!