Pluhův Žďár a zámek Červená Lhota

Jedeme z Plzně do Drnholce. Zásadně nejezdíme po dálnici. Tentokrát nás objížďka zavedla do obce Pluhův Žďár, jehož součástí i Červená Lhota, kde je známý zámek.

Historie obce úzce souvisí s historií nejen tvrze, ale také kostela Narození Panny Marie. Nejdřív – již r. 1542 na jeho místě byla postavena kaplička nad údajně zázračně léčivou studánkou, která se stala poutním místem. Loď kostela byla přistavěna r. 1718, o rok později byla zvýšena věž. Další přestavba je z r. 1861. V interiéru je barokní kazatelna ze 17. stol. s pozdně gotickou sochou P. Marie s Ježíškem. V kostele je několik náhrobků majitelů panství ze 16. a 18. století . Okolo kostela se nachází hřbitov.

Přestavba tvrze na zámek začala zhruba v polovině 17. století. Ve východním křídle se zachovalo mohutné původní zdivo ze 14. století. Tehdy byla vybudována i krytá pavlač z patra zámku do nedalekého kostela. Ta se již nezachovala. Majitelé se střídali, zámek přestavovali. Druhá vlna větší barokní přestavby byla v 18. století. Na konci 18. století zámek koupil kníže Václav z Paaru. Tento knížecí rod na zámku dělal jen menší opravy. Vlastnili ho až do r. 1928, kdy byla první pozemková reforma. V té době ho od nich odkoupil Bedřich Beneš, bratr našeho budoucího prezidenta Edvarda Beneše, který jako poslední zámek opravoval. Po znárodnění byl ponechán svému osudu. Využívalo ho i místní JZD. Po restituci r. 1992 byl rodině Benešových chátrající zámek vrácen. Je opraven, ale veřejnosti je nepřístupný.

Veřejnosti přístupný je 3 km vzdálený zámek Červená Lhota, který také patří pod Pluhův Žďár. Zdejší gotická tvrz je pozdějšího data, někdy z pol. 14. století. Byla postavena na skalním útesu, který vznikl přehrazením Dírenského potoka a odtěžením části skály. První písemná zmínka o vesnici je z r. 1378. Bylo to jen několik usedlostí a hospodářských stavení, které sloužily pro potřeby zámku. Stále tam jsou vidět stavby s lidovými stavebními prvky a stará sýpka.

V zemských deskách je zápis až z r. 1465, kdy došlo k dělení pozůstalosti. Jak bylo tehdy zvykem, majitelé se střídali. Po r. 1530 byla tvrz přestavěna na pohodlnější renesanční bílý zámek s názvem Nová Lhota. Název Červená Lhota se používá od počátku 17. století. Co bylo důvodem ke změně barvy zámku a tím i názvu, zda je to pověst nebo pravda, to si běžte na zámek poslechnout.

Po první přestavbě zámku, zhruba v 50. letech 16. století, byla na kopečku nad jedním z malých rybníčků severně od zámku postavena soukromá zámecká kaple. R. 1557 zde bylo pohřbeno 5 zemřelých členů rodiny tehdejšího majitele. Během třicetileté války kaple zchátrala. Nový majitel přímo z trosek vybudova kostelík Nejsvětější Trojice, který nechal r. 1635 vysvětit. Od té doby se v kostele sloužili pravidelné bohoslužby. V souvislosti s josefínskými reformami byly bohoslužby zrušeny, zachovala se pouze poutní mše v den slavnosti Nejsvětější Trojice.

Nejdelší dobu zámek vlastnili Slavatové, kteří ho koupili r. 1641 a přestavěli na letohrádek, kam jezdili z nedalekého Jindřichova Hradce. V jejich vlastnictví, příp. ve vlastnictví dědiců bylo panství až do pol. 18. století. Posledními majiteli byly čtyři generace rodiny německých říšských knížat Schönburg-Hartenstein. První majitel byl major rakouské armády, diplomat. I ostatní dědicové pracovali v diplomatických službách. Zámek vlastnili ho v letech 1835 – 1945. Ti přistavěli zámeckou věž a štíty nechali upravit novogoticky. Poslední, tentokrát neorenesanční přestavbu udělali ještě v letech 1903–1913. V té době obnovili i bohoslužby v kostelíku Nejsvětější trojice. Na severní straně kostelíka si nechali postavit hrobku, ve které byl r. 1937 pohřben poslední majitel.

Po válce zámek převzal Československý stát, který zde r. 1946 zřídil dětskou ozdravovnu. V kostelíku byly opět zrušeny bohoslužby a ponechány pouze poutě slavnosti Nejsvětější Trojice. Hned o rok později zámek však převzala Národní kulturní komise a od r. 1949 je přístupný veřejnosti.

V současné době je kostelík Nejsvětější trojice opět funkční, konají se tam pravidelné mše i církevní svatby. Zámek je po Hluboké a Českém Krumlově nejnavštěvovanějším zámkem v Jihočeském kraji.

Prohlídka je rozdělena do 3 okruhů – přízemí, podkroví, sklepení. V 16 pokojích uvidíte, jak zde bydlela šlechta v 19. století a na počátku 20. století. Zachoval se historický nábytek, kachlová kamna, obrazy, lustry, koberce, nádobí, sklo i porcelán. V podkroví jsou zařízené pokoje pro malé šlechtice a jejich komorné z doby monarchie a první republiky. Můžete se podívat i do malé obrazárny a prohlédnout si unikátní, ale novodobé zámecké divadlo. Je také možná prohlídka sklepních místností, které jsou zčásti zapuštěny do skály. To je nejstarší část zámku – tady zjistíte více informací o podobě dřívější tvrze.

Informace o cenách, otevírací době jednotlivých okruhů a další zajímavosti si můžete přečíst na stránkách https://www.zamek-cervenalhota.cz/cs.

My jsme zde nejedli, ale cestou z parkoviště minete hotel s restaurací. Na parkovišti je přes léto otevřen stánek s občerstvením.

Zámek vypadá moc hezky i interiéry jsou zajímavé, i když jsme byli pouze na prohlídce 1. patra. Měli jsme štěstí i na šikovného průvodce, tak jsme skutečně byli nadšeni.

Doporučit mohu i vycházkový okruh okolo zámeckého rybníka. Je 1 km dlouhý a vidíte tak zámek ze všech stran i s jeho odrazem na hladině rybníka.  V letních měsících si můžete u zámku půjčit loďky a zámek prohlédnout přímo z rybníka.

Zámek Červená Lhota je vyhledávaný nejen turisty, ale také filmaři. Natáčely se zde r. 1970 Svatby pana Voka, r. 1973 Zlatovláska, r. 1979 Pan Vok odchází, r. 1986 O štěstí a kráse a r. 1988 Pan Tau.

Zajímavostí je, že od 25. března 2005 má Pluhův Žďár svůj znak a vlajku – oboje vychází z erbu Pluhů, zakladatele obce.
Když navštívíte oba tyto zámky, tak se můžete zajít ještě cca 3 km podívat do obce Dírná, kde je zajímavý kostel s nádhernou věží a další zámek.

Pluhův Žďár a zámek Červená Lhota na mapě