Po proudu říčky BLATY-Hanácké Amazonky

Kam a jak jedeme?

Rovinatou Hanou,mezi úrodnými lány a klasickými vesnicemi se klikatí říčka Blata.Pojďmě za poznáním tohoto kraje po jejím toku.

Blata je pravostranný přítok řeky Moravy, který protéká okresy Olomouc, Prostějov a Přerov v Olomouckém kraji. Délka toku činí 45,3 km. Plocha povodí měří 313,1 km².

Pramení poblíž obcí Bílsko a Vilémov v nadmořské výšce 423,8 m. Vlévá se do řeky Moravy nedaleko Lobodic v nadmořské výšce 193,8 m. Řeka Blata(jak nese i název) mezi nejčistější řeky nepatři.Svoje kouzlo ale určitě má. K rozvodnění této řeky dochází jen velmi málo. Naposled se rozvodnila v roce 2006, kdy zaplavila je menší části okolních polí.Mezi významější přítoky patří -levé – Stouska, Romza a pravé – Šumice, Zlatá stružka, Deštná.

Za čím jedeme?

Nad obcí Vilémov,v hlubokých lesích na svazích vrcholu Kamenice(523m.n.m) naše putovaní začíná.Říčka Blata se zde rodí v malém prameni (dnes upraven) aby ji čekala dlouhá a nesmrtelná pouť přes střední Hanou.S kopců stéká okolo obce Vilémov.Kde je na ni vystavěná malá přehrada(Vilémovka nebo také Prátná).Vilémov je starobylá obec. První písemná zmínka pochází z roku 1365. Litovelský historik Viktor Pinkava dokládá, že při kopání hrobů na vilémovském hřbitově bylo nalezeno mnoho starých mincí, nádob a jiných předmětů. To dosvědčuje pravdivost pověsti o vilémovské hradu, který patřil jistému panu Vilémovi. V písemných pramenech je, ale vilémovská tvrz na místě dnešního hřbitova zmiňována až v 17. století. Pravděpodobně ji šlechta později opustila a lidé ji rozebrali.S panětihodností zaujme kostel kostel Sv.kateřiny a kaple Sv.Floriána.Svahy okolo obce směrem na Bohuslavice jsou osázeny višnovými stromy.A daří se jim tady.Směrem na Cakov jsou zase rozsáhlé aleje rybízových keřů.

Údolím říčka pokračuje do vísky Cakov.Sbírá zde několik menších potůčků.Jeden z potůčků pramení na poutním místě zv.Sv.Voda,kousek od silničky mezi Cakovem a N.Dvory.Je zde kaplička,posezení a upravený pramen.Blata se poté line údolím pod kopcem Bořík,okolo vesničky Senička, aby opustila lesy a vstoupila do rovinatých Hanáckých plání v obci Senice n.Hané.Jedná se o typickou hanáckou obec s bohatou historií doloženou několika významnými památkami. Poloha v hornomroavském úvalu v jedné z nejúrodnějších částí Moravy jí předurčila zemědělský ráz. Je zde železniční uzel lokálních tratí do Olomouce, Litovle a Prostějova. Ve vzdálenosti 8 km severně leží město Litovel, 13 km východně Olomouc, 16 km severně město Uničov a 17 km jižně Prostějov.S historických památek zde nalezneme Kostel svaté Maří Magdalény na náměstí Míru,Socha svatého Jana Nepomuckého před kostelem svaté Maří Magdalény,Fara na náměstí Míru,Kaple svatého Josefa v Sokolské ulici.

Od Senice říčka Blata,okolo rozsáhlích chmelnic a mezi poli míří do obce Těšetice(přesněji na její okraj,kde je soutok s říčkou Šumicí).Těšetice jsou jednou z nejstarších vesnic na Moravě. První písemná zmínka o Těšeticích pochází již z roku 1078. Velkou roli v životě občanů sehrála stavba pivovaru, který v Těšeticích fungoval až do roku 1970.Najdeme zde překrásná kostel Sv.Petra a Pavla.V přidružené obci Rataje najdeme pěkné Hanácké statky.Říčka Šumice,která se vlévá do Blaty,pramení nedaleko Náměště n.hané,kde potom při své cestě protéká překrásným Terezským údolím.

Blata od Těšetic míří rovně okolo remisků a lemována topoli teče dále na jih.Míjí místo zvané Spáleniště u Lutína (podle tragické události,kdy zde vyhořel býv.mlýn),kde přijímá potůček Stouzka tekoucí od Ústína.Na potůčku najdme v Ústíně pěkný starobilý most.Z prava pak bere vody dvou potůčku pramenících na svazích Velkého Kosíře a to Zlaté stružky a Slatinky.Velký Kosíř (442 m n. m.) je výrazný vrch v geomorfologickém podcelku Bouzovská vrchovina . Jeho vrcholová část náleží ke katastru obce Slatinky, okres Prostějov. Jméno kopce prý pochází z protáhlého tvaru, který připomíná kosu. Pro svou nápadnou polohu v rovinaté hanácké krajině bývá humorně nazýván "Hanácký Mont Blank". Přes kopec a okolní obce vede naučná stezka. Na západním úpatí Kosíře je památník čtyř letců, kteří zde zahynuli při havárii vrtulníku v roce 1998.Vrchol a okolí byly vyhlášeny přírodním parkem.Nejvýznamnějšími lokalitami parku jsou přírodní rezervace Malý Kosíř, národní přírodní památky Růžičkův lom, přírodní rezervace Andělova zmola a přírodní památka Studený kout.
Velký Kosíř je z jižní strany porostlý zakrslou doubravou se suchomilnou vegetací. Mnohé druhy zde rostou na nejsevernější hranici svého rozšíření.
Kosíř je znám i archeologickými nálezy, byla zde nalezena tzv. Kosířská Venuše (což je torzo hliněné sošky ženy z mladší doby kamenné). Významné jsou i pozůstatky hradiště v poloze u Varhan, několik mohylových pohřebišť a řada dalších nálezů.Na svahu KoSíře pramení také již zmiňovaný potůček Slatinka.Protéká obcí Slatinice a kousek od obce pod Malým Kosířem teče překrásným úzkým údolím lemovaným akátovými svahy a skalními výchozi.Největší zajímavostí jsou zde, ale Lázně Slatinice.Historie Lázní Slatinic sahá až do 16. století. Prvním "lázeňským hostem" byl jistý vladyka Šimon z Nadějova, který byl v roce 1556 písařem zemského menšího práva Markrabství moravského a také po jistou dobu zastával úřad radního písaře v Prostějově.Stejně i první důkladné vědecké pojednání o sirném slatinickém prameni pochází ze 16. století. V roce 1580 proslulý moravský lékař Tomáš Jordán z Klausenburka označil ve své knize s názvem "Kniha o vodách hojitedlných neb teplicech moravských" zdejší prameny jako léčebné. Zmiňuje položení pramene, chemické složení vody a její léčebné účinky.. Stavba lázní započala v roce 1731 a to přímo u léčebného pramene, kde byly dokonce položeny základy. Stavba nebyla nikdy dokončena. Jedním z hlavních důvodů bylo, že stavba na mokré půdě, skoro močále)což bylo široko daleko), by si vyžádala daleko větší náklady. Proto byl nakonec nový lázeňský dům postaven až v r. 1733 na současném místě. Původní architekturu je možné shlédnout i dnes v historické budově lázní, kde je umístěna jídelna, restaurace a místnosti pro léčebné procedury. K léčbě je využíván přírodní pramen středně mineralizované vody s obsahem sirovodíku, blahodárně působíci na kloubní chrupavku.Několik pramenů najdeme i v obci.

Slatinka se vléva do Blaty u průmyslové obce Lutín.První písemná zmínka o obci pochází z roku 1131. V obci nás zaujmou některé pamětihodnosti jako např.Socha anděla se nachází v západní části obce u rozcestí silnice do Slatinic a Třebčína, Kaple sv. Floriána se nachází na jižním okraji obce, asi 100 metrů vpravo od silnice do Olšan, Kaple Nanebevzetí Panny Marie - kaple byla postavena v roce 1756, rekonstrukce proběhly v letech 1930 a 1999.

Nedaleko od soutoku Slatinky a Blaty si povšimneme vlevo výrazného kopce,na kterém dříve probíhalo lámání kamene a vápence.Zůstalo zde několik lomů(dnes těžko přístupných) a přírodní rezervace Na Skále s teplomilnou květenou.

Blata si to pomalinku line dále okolo obce Olšany u Prostějova,kde je nově otevřené hasičské muzeum.Tady se řeka prudce stáčí a míři do obce Bystročice.Obec leží jen 215 m.n.m.Dobře se zde pěstuje chmel.K obci náleží víska Žerůvky.Najdeme zde drobné památky a kostel.

Od řeky Blaty byl vybudován historický Vrbátecký Náhon,vedoucí přes obce Hablov,Dubany a Vrbátky.Zde na pravém břehu historického náhonu ke starému štětovickému mlýnu,roste památný „Vrbátecký dub“ . Dub letní je pravděpodobně 250 let starý, obvod kmene ve výšce 1,3 m od paty kmene je 420 cm. Výška stromu 30 m, výška koruny 25 m, šířka koruny 26 m, zdravotní stav – velmi dobrý.V obci Vrbátky je prastarý cukrovar,který funguje dodnes a s památek je pěkná kaple Sv.Floriána na návsi.Z leva zde Blata přijíma říčku Romzu.

U obcí Vrbátky a Štětovice protéká Blata pozoruhodnou oblastí mokřin a podmáčených luk.Cesta toku potom vrcholí u rezervace Hrdibořické rybníky.Jedná se rozsáhlé slatinné louky se vzácnými druhy rostlin a živočichů obklopené rybníky vzniklé těžbou slatiny pro lázeňské účely.Lokalita je výjimečná výskytem vzácné potočnice drobnolisté (Nasturtium microphyllum) a matizny bahenní (Ostericum palustre). V rybnících vzplývají rdesty (Potamogeton), lakušníky (Batrachium), stolístky (Myriophyllum) a řečanka zubatá (Najas marina), na okrajích roste rákos (Phragmites) a orobinec (Typha).Rybníky z velké části obklopují lesíky s topoly (Populus), vrbami (Salix), olšemi (Alnus) a jasany (Fraxinus).

Na levo od toku říčky Blaty si povšimneme výrazné homole s výškou 23Om.n.m,kousek od Dubu n.Mor, kde najdeme přírodní památku Tučapská skalka při jehož úpatí vyvěrá pramen sirno-železité vody. Na svazích Tučapské skalky se vyskytuje stepní květena.

V nedalekém Dubu n.Mor nás uchvátí poutní kostel Očišťování Panny Marie - nejvýznamnější památka obce. Monumentální barokní stavba z let 1736-1756 (architekt František Benedikt Klíčník), klenba se roku 1853 zřítila a v roce 1860 byla nahrazena nynější. K cennému vnitřnímu vybavení patří především oltářní obrazy a varhanní skříň.

Již poměřně vyspělá řeka Blata po soutoku s Dubanským potokem,obtéka vesnici Biskupice,pod kopcem Bezděkov,přijímá vody ze zdejších zamokřelých luk a okolo Tovačova se stáčí k ustí do řeky Moravy.Vléva se zde v oblasti velkých Tovačovskýcj jezer a pískoven u obce Lobotice v lužním lese zvaném Zástudánčí.(vyhlášeno jako přírodní rezervace).

Dlouhá pouť řeky Blaty zde končí a určitě podél jejího toku nás ledacos zaujalo a pokud ne, s Hané neútíkejte bez poznání,najdete zde mnoho zámků,hradů a kulturních památek.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Navštivte restauraci NA NOVÉ ,na křižovatce u Drahanovic.Vynikající kuchyně a skvělé pivko Bernard.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

nejvíce nas zaujaly památky,povodí říčky a úrodnost kraje.

Ostatní informace

K výletům můžete využít i docela silně značenou síť cyklotras.Především v okolí Tovačova je příjemné spojit výlet s koupáním.

Na výlet vlakem

Haná je protkaná železniční síťí. "Hanácké Pacifik" jezdí docela hojně z Olomouce,přes Senici a Slatinice do Prostějova.V Senici můžete přesednout na vláček do Litovle.Elektrofikovaná je pak trať z Olomouce,přes Vrbátky do Prostějova.