Podhůřím Lužických hor

Kam a jak jedeme?

Trasa našeho dnešního výletu začíná na nádraží ve Svoru, nacházejícího se na trati Česká Lípa - Jedlová. Velká, nevábně vyhlížející budova nádraží, už těžko u někoho vzbuzuje pocity, že kdysi tu bývala rušná železniční křižovatka. Trať do Jablonného v Podještědí byla již v sedmdesátých letech minulého století zrušená, zachovaly se pouze koleje, ztrácející se po několika stech metrech v křovinách.

Hned za nádražní budovou, na vzrostlém kaštanu, nalezneme turistický rozcestník. Pro nás je důležitá červeně značená turistická cesta, vedoucí ze svahu do obce. Po levé straně nemůžeme přehlédnout dominantní kužel Klíče (759m.nm.). Sejdeme na místní komunikaci, značená cesta nás kousek vede okolo Boberského potoka, pak zahýbá vlevo na polní cestu lemovanou pastvinami. Odtud je pěkný Rozhled na Svor, rozkládající se v údolí pod Klíčem.

První zmíňky o Svoru pocházejí již z konce 14. století, kdy zde stál panský dvůr a několik usedlostí. V 19.století zde vznikla rozlehlá sklářská huť, z které se dnes zachovaly díky divoké privatizace pouhé rujny. Projdeme pod železniční tratí, všimneme si opuštěného lesního koupaliště pod stejně zanedbaným sportovnímm areálem. Přejdeme rušnou silnici 9/I. vedoucí do Rumburku, chvíli kopírujeme železniční trať, pak loukami a úvozovou cestou dojdeme do Rousínova.

Rousínov je dnes převážně rekreační obec, katastrálně přináležející ke Svoru. I zde se ještě v době docela nedávné nacházelo několik sklářských hutí a dílen. Přejdeme potok a za needlouho se vnoříme do lesního porostu, typického pro tuto oblast. Napojíme se na asfaltovou komunikaci, dnes hojně využívanou těžařskými společnostmi, nemilosrdně ničící zdejší krásné lesy. Cesta začíná pozvolna stoupat, v okolí je mnoho potoků a potůčků, stékajících ze svahů Lužických hor. Cesta nás posléze zavede až k odbočce k zřícenině hradu Milštejna.

Milštejn byl pravděpodobně založen Ronovci v polovině 13.století na ochranu důležité zemské stezky. Za husitských a lužických válek byl pobořen a dnes se zachovaly jen nepatrné zbytky zdí. Při vstupu procházíme rozlehlou skalní bránou, nad ní se ještě nachází malé skalní okno. Co nezničil dobyvatelé a čas, to doničila těžba tvrdého pískovce s příměsí křemene, který se používal na brusné kotouče a mlýnská kola.

Stále po červené pokračujeme dál,až se dostaneme k odbočce k Ledové jeskyni. Jedná se o zajímavou unikátní přírodní památku, o pseudokrasovou jeskyni. Jediným otvorem v horní části v zimě sem prochází těžký Studený vzduch a díky tomu, že v jeskyni není žádná cirkulace, udržuje se zde po celý rok chladná teplota, díky niž se udržuje na dně jeskyně stálá vrstva ledu. Dnes je jeskyně bohužel pro návštěvníky nepřístupná a můžeme do jejiho nitra pouze nahlédnout přes mřížemi zakrytý vchod.

Za nedlouho nás cesta zavede k přehradní nádrži Naděje. Vznikla v letech 1938 - 1939, jako akumulační nádrž sloužící k pohonu pily, mlýna a brusíren v níže položené obci Hamr. Vodní plocha zabírá 1,16 ha, přehradní nádrž je dlouhá 90 metrů a vysoká 9metrů. Dnes již spíše slouží k regulaci vody při hrozících záplavách. V přehradě je sice možné se koupat, ale nenajdete zde žádné pláže a voda bývá navíc dosti studená.

Od přehrady pokračujeme po žluté značce. Cesta nás vede podél Hamerského potoka přes nově upravené lávky. Na některých místech můžeme nalézt zbytky po bývalém náhonu.Projdeme-li údolím dojdeme až k samotné osadě Hamr. Po náročné cestě se můžeme občerstvit v Penzionu Pod Přehradou a pak budeme pokračovat dále romantickým Antoninovým údolím, kde opět narazíme na zbytky původního náhonu.

U Domu důchodců se napojíme na modře značenou cestu, která nás provede obcí Trávník. Pak nás čeká poměrně dlouhá cesta po okresní silničce, až dojdeme k poslednímu velice zajímavému místu našeho výletu a tím je Vrch Kalvárie. Kalvárie, nebo-li také Křížový vrch, bylo známé poutní místo již od 18.století, udajně zde došlo k několika zázračným uzdravením i tajemným zjevením. Byla zde vybudována Křížová cesta s kapličkami s plastickými obrazy zpodobňující ukřižování Ježiše. Místo doplňovala kaple a boží hrob, dále se zde také nacházela poustevna. Toto místo je opravdu velice poutavé, poskytuje prostor pro odpočinek i rozjímání.

Opustíme Kalvárií a za nedlouho dojdeme k městečku Cvikov. Z místních památek určitě stojí kostel sv. Alžběty, původně ze 14.století, později renesančně a nakonec barokně přestavěn do dnešní podoby. Před kostelem nalezneme také barokní sousoší. Zde se nacházícíl našeho výletu, ze Cvikova je poměrně dobrá autobusová Doprava všemi směry.

Za čím jedeme?

Dnešní trasa nás zavedla do podhůří Lužických hor, vede převážně krásnými hlubokými lesy, zajímavá je svou rozmanitostí, spatříme nejenom malebné podhůrské vesničky se zachovalou lidovou architekturou lužického typu, ale můžeme navštívit i unikátní Ledovou jeskyni,- byť nepřístupnou-, pokochat se pohledem na romantickou přehradu a nakonec si zameditovat na tajuplném Křížovém vrchu.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Velice slušně se dá najíst v Penzionu Pod přehradou v Hamru, pokud chcete blížeji poznat Lužické hory, dá se zde i ubytovat. Podobný penzion najdete i v Trávníku. A ve Cvikově, zatím co budete čekat na autobus, se můžete dobře najíst třeba v hospůdce U Frajera, nebo Na Radnici, na cvikovském náměstí.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Trasa, byť trochu delší,- asi 18 km, potěší každého milovníka přírody. Na své si tu příjdou i cykloturisté, protože cesta vede po příjemných cyklostezkách. Lužické hory jsou neprávem opomíjenou turistickou oblastí.

Ostatní informace

Mimo výdaje za občerstvení a nezbytné potravinové doplňky do vašich baťohů, není na trase nic, co by zatížilo vaší peněženku.