Pohádkový Zámek Červená lhota

Kam a jak jedeme?

Nejlepší cesta k tomuto zámečku je autem zastavíme si na zámeckém parkovyšti a mužeme se kochat krásamy malebného pohádkového zámku červená lhota.

Za čím jedeme?

Expozice představuje autentický byt posledních majitelů, knížat Schönburg-Hartenstein, v podobě, jakou měl po roce 1910, kdy byla dokončena nejmladší přestavba zámku. Jednotlivé funkce místností logicky rozdělují patro na část reprezentační, společenskou, soukromou a hostinskou. Během padesátiminutové prohlídky návštěvníci uvidí: hostinský salon, Dittersův salonek, hostinskou ložnici, toaletní pokoj, věžní pokoj, předsíň, ředitelnu, pracovnu, jídelnu, salon, budoár, dámskou ložnici, garderobu, spojovací pavlač, pánskou ložnici, pánskou šatnu a Kamarýtovu ložnici.

Místnosti jsou zařízeny takřka výhradně autentickým mobiliářem, mezi nímž je i několik uměleckých děl, která výrazně předčí průměrnou úroveň zámeckého vybavení. Při letmém výčtu nelze mlčet o Seiseneggrově dětském portrétu Jáchyma a Zachariáše z Hradce (1529), o Mülichově portrétu bavorského vévody Albrechta V. (1555), o Flegelově zátiší s květinami, knihou a brýlemi, o Wallerantově portrétu Jana Karla Jáchyma Slavaty a o snad návštěvnicky nejpopulárnějším exponátu, podobizně ošklivé vévodkyně Markéty Pyskaté zvané též Maultasch.

Stávající instalace vznikala za provozu v letech 2004-2006. Návštěvník, který zná její dřívější podobu bude jistě překvapen útulností a vybaveností interiérů, které evokují pocit, že šlechtický majitel odešel z pokoje před okamžikem.

Sklepení:

(Přístupno pouze o víkendech v červenci a srpnu.)

Expozice představuje tři pozoruhodné sklepní prostory z části zapuštěné do skal. Prohlídka je vhodná pro všechny, kteří se chtějí dozvědět více o původní podobě někdejší lhotecké tvrze.

 

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

kemp křivonoska levný kemp kde je v okolí spousta památek jídlo v restauracích v kempu levné a dobré velké porce.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

příběhy co se vše na zámku točilo za pohádky a pověsti o zámku.

ukázka z krásné literarury:

(…)„Zde v této síni jsem učinil před křížem otci svatý slib, že neuvedu do domu našeho ženu nevěřící. Než, kde je kříž? – Stěna, na které visel, je prázdná!“ Probíhá všecky komnaty – nikde ho nelze nalézt. Tu jej pojímá přehrozná lítost. – „Otče,“ volal, „ co se to děje – paladium našeho rodu je pryč! – Oh, toho duše má nesnese!“ Přistoupí k oknu- rám jest přeražen- zdá se, že na rozbitých kusech skla lpí krev. – Jakoby ledová ruka srdce mu smáčkla, ohromen hledí dolů do té syčící propasti, nyní ví vše- co se stalo.(…)

trocha literární teorie:

Takto popisuje Bedřich Kamarýt ve své próze Kábové z Rybňan pohnutí hlavního hrdiny, Rytíře Káby, ve chvíli, kdy je svědkem strašlivého skonu své ďáblem posedlé manželky. Bedřich Kamarýt, známý regionální malíř, spisovatel a v neposlední řadě dlouholetý zdejší farář, koncipuje tuto povídku jako jakousi parafrázi místní krajové pověsti o nehodné zámecké paní, kterou odnesl čert. I zde se setkáváme s krásnou zámeckou paní, kterou oknem odnese čert, její tělo není nikdy nalezeno a jen krvavé stopy na bělostných stěnách zámku svědčí o jejím strašném konci. Nesmazatelné skvrny jsou posléze podnětem k provedení krvavě červeného nátěru zámeckých zdí. K tomuto základnímu lidovému syžetu Kamarýt připojuje motiv konfesijního sporu mladého šlechtického páru a přidává rekvizitu – památný starý krucifix, který se jako symbol katolicity a pravověrnosti starého rytířského rodu prostupuje prózu v několika paralelách. V okamžiku tragického ďáblova ataku musí být odmrštěn a zneuctěn.

pravda nebo smyšlenka:

Co je na tomto romantickém vyprávění pravdy? Je to jen lidová báchorka vkusně stylizovaná do dojemně nabádavého textu katolického kněze? Odpověď je složitější. Zdá se, že žádná dáma ze zdejších oken nikdy nevypadla. Všechny dostupné historické prameny o tom mlčí. Odnesl-li někoho ďábel patrně zjistíme ještě hůře, protože o spáse či zatracení zdejších majitelů nemáme pochopitelně žádné písemné svědectví. Přesto se zdá, že příběh nemůžeme jen tak jednoduše odsunout do oblasti pověstí. Autor vyprávění poměrně rafinovaně použil motivy ze zdejších zámeckých dějin, které záměrně, snad s pietní úctou k nebožtíkům, zcizil, vložil do umělých příběhů smyšlených postav. Zrnka pravdy jsou tak roztroušena ve fiktivním textu. První pravdivý moment jsou hádky a sváry probíhající za zámeckými zdmi. Dědici stavebníka zámku Jana Káby, Bohuchval a Jiří, se spolu přeli o majetek. Dle svědectví kronikářů si jejich manželky vjely do vlasů tak, že nezřídka tekla krev. Tento spor měl i náboženský aspekt, neboť Bohuchval byl katolík, Jiří utrakvista. Zde tady máme další pravdivý motiv – konfesijní spor. Skutečná je také rekvizita příběhu- památný starý krucifix rodiny Kábů. Ten je dodnes chován v kostele sv. Ottona v Deštné. Ostatně i červená barva je na zámku nepůvodní. Stavba byla skutečně původně bílá, červenou barvu získala až začátkem 17. století. V té době se také objevuje poprvé místní jméno Červená Lhota. V tomto kontextu je tedy možné považovat celou pověst za etymologickou.

Ostatní informace

Vstupné - 2023

Historické interiéry prvního patra (základní okruh)

• Prohlídky s cizojazyčným výkladem poskytujeme pro předem objednané skupiny.
• K dispozici jsou cizojazyčné texty (v pokladně).
• Objednané skupiny cizinců s vlastním tlumočníkem platí vstupné jako za prohlídku v českém jazyce.
• Vedoucí skupiny nad 25 osob má vstup zdarma.
• Děti do šesti let mají vstup zdarma, musí však být uvedeny na vstupence svého dospělého doprovodu (z důvodu omezeného počtu míst ve skupině).
• Hromadné návštěvy dětí do 6 let (mateřské školy apod.) platí 20,- Kč za dítě.
• Rodinnné vstupné platí pro dva dospělé s maximálně třemi dětmi.
• Mimo otevírací dobu se vstupné zvyšuje o 100%.