Posázavskou stezkou za vodníkem Třebem a jeho synem

Kam a jak jedeme?

Jedno z nejkrásnějších míst řeky Sázavy je v úseku mezi Týncem n.S. a Pikovicemi a to nejen pro vodáky, ale i pro pěší turisty. Stezka vede krásnou romantickou krajinou kolem řeky s velice pěknými vyhlídkami.                                                                                                                                                               Otevřena byla již v roce 1920 a je stále udržována klubem českých turistů a je značena červenou turistickou značkou. Nebudu se rozepisovat o samotné stezce kolem Sázavy, určitě o tom bylo již napsáno více než dost. Stezka je hojně navštěvována v každém ročním období. Mohu to potvrdit z vlastní zkušenosti, jak se krajina mění v různých období roku. Pro mě je asi nejkrásnější počátkem jara, když už se to začíná krásně zelenat. S výšlapem začínám vždy v Pikovicích, kam dojedu Posázavským pacifikem a končím v krásné malé hospůdce u řeky v Kamenném Přívoze. Většina turistů absolvuje tuto trasu bez jakýchkoliv odboček po červené značce. Já tímto příspěvkem chci upozornit ještě na jedno krásné a většinou opomíjené místo. Pokud jdete z Pikovic po červené, zhruba po 4,5 Km je zeleně značená odbočka vpravo. Doporučuji, vydejte se po ní, stojí to zato. Je to jen krátká zacházka, necelý kilometr. Vede do Třebsína a než dojdete do samotného Třebsína, tak se dovíte, jak Třebsín k svému jménu přišel a seznámíte se se starým vodníkem a jeho synem.  U sídla vodníka byla vyvěšená cedule, kde bylo vše podrobně vypsáno. Při mé poslední návštěvě tohoto místa, cedule již tam nebyla. Asi se někomu zalíbila a odnesl si ji domů. Na štěstí jsem si ji již dříve vyfotil, tak ji také přikládám. Pokud dojdete až sem, ještě se nevracejte a pokračujte nahoru do vesničky, kde krom hospůdky je nádherná zvonička. Pokud se vrátíte zpět na červenou a budete pokračovat dále, doporučuji se zastavit na jídlo, či jen na pivko v Kamenném Přívoze. Na mapě jsem zadal souřadnice oblíbené hospůdky. Je trochu zastrčená, mnoho lidí o ní ani neví. Zde já obvykle svoji cestu končím a vydávám se na vlak.

 

Za čím jedeme?

Vyrážíme za krásami dolního toku řeky Sázavy.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Doporučuji Kamenný Přívoz, malá zastrčená hospůdka na levém břehu, hned u vody. Úžasný presonál, jak majitel, tak i kuchař. Všude je musím chválit, oba jsou velice střícní. Stalo se, že jsme tam přišli v zavírací den. Venku byl majitel, litovali jsme, že je zavřeno a musíme jít dále. Když jsme se otočili, majitel na nás volal, ať neodcházíme, že nás o hladu nenechá odejít. Zavolal kuchaře a za chvilku jsme měli před sebou každý talíř s pořádným řízkem a k tomu ná natočil i pivko. Oba si pak k nám přisedli a dlouho jsme si s nimi povídali. Cena, kterou nám účtovali byla poměrně nízká a velice rádi za takové služby, které se jentak nevidí, jsme rádi nechali slušné dýško. Od té doby jsem tam byl mnohokrát a musím je jen chválit. Ještě upozornění, hned za mostem po levé straně je také restaurace. Pozor to není ta popisovaná. V táto restauraci jsem byl pouze jednou, poprvé a naposledy. Neochota, až arogance personálu, pivo teplé a řádný podměrák.  Při upozornění na tento stav, nám číšník řekl "když se vám to nelíbí, tak si jděte jinam" a ještě požadoval zaplacení piva, kterého jsme se ani nedotkli. Poslední dobou byla hospoda zavřená, vůbec se nedivím, že skrachovali.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Krásná procházka v každém ročním období s pohledem na řeku, jak se řeka mění, úžasné vyhlídky, Třebsín a výborné zakončení v Kamenném Přívozu.

Ostatní informace

Ceny mírné, zavírací den v Kamennské hospůdce bylo pondělí.