Loading...
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Za kulturou • Do přírody
V dobách počátku českého státu již v 10. století zde stával hrad, ze kterého byl až do vymření Přemyslovců spravován celý Prácheňský kraj. Hrad je cílem naší dnešní cesty a protože se chceme i trošku projít, jedeme vlakem do Velkých Hydčic, kde naše cesta začíná. Odtud po zelené značce jdeme z počátku po silnici, ze které asi po 2 km odbočujeme vlevo, přes louku, k lesu. Okolí hradu je zároveň národní přírodní rezervací, kde se nachází spousta druhů chráněných rostlin. V podhradí je, na malém hřbitůvku, kostel sv. Klimenta a samotný hrad je ještě hodně rozlehlá zřícenina. Dochovaly se mohutné zbytky věže, hradeb a čtyř bašt. Od hradu pokračujeme po zelené nejprve lesem a poté mezi loukami, kolem velké zemědělské usedlosti do Horažďovic. V městě je co obdivovat a tak začínáme hned za řekou s Městským opevněním. Následuje náměstí, několik církevních staveb a zámek. Zacházíme i na židovský hřbitov. Odpočíváme v malé hospůdce na náměstí a následuje cesta na nádraží, kde naše putování končí
Jedeme poznat místo z dávné minulosti a jeho okolí. Za pozornost stojí kaplička ve Velkých Hydčicích. Další hezká kaplička je asi 0,5 km za vsí. Přírodní rezervace Prácheň byla vyhlášena již v roce 1953 a dnes má rozlohu 27 ha. Roste zde několik druhů orchidejí, lilie zlatohlavá, velké množství jaterníků a další rostliny. Nás zaujaly velké trsy kvetoucích sněženek. Kostel sv. Klimenta stojí na místě, kde stál v pořadí devátý postavený kostel na území Čech. Byl údajně vysvěcen sv. Metodějem. Dnešní úprava je novogotická z roku 1859. Hrad zde stál již v 10. století a byl sídlem rodu Bavorů ze Strakonic. Později byl přestavěn Půtou Švihovským a v roce 1558 je uváděn jako pustý. U statku pod hradem jsou zajímavé sochy z balíků slámy. V roce 2008 byla kolem cesty obnovena alej jabloní. Horažďovice jsou od roku 1992 městskou památkovou zónou. Město má velmi zachovalé raně gotické opevnění a nejpůsobivější je Červená brána. Zámek je barokní s prvky renesance a byl přestavěn v 16. a 17. století z původního hradu. Nejhezčí v něm je sál se zrcadlovým stropem a s vyobrazením bitvy u Vyšehradu. Církevní památky reprezentuje raně gotický Kostel Sv. Petra a Pavla, z let 1260 až 73. Klášterní Kostel Nanebevzetí P.Marie je z roku 1504. Kostelík sv.Jana Křtitele zde stojí od roku 1598 a je v renesančním slohu. Masné krámy jsou v uličce nedaleko kostela. Město má mnoho dalších památek, je zde hodně zajímavých domů. Na náměstí stojí mariánský sloup zroku 1723 a gotická kašna, která zde je od roku 1503. Na kopci severně od města je židovský hřbitov a nádherný výhled do všech stran. Popis není zdaleka vyčerpaný, ale něco si každý turista musí objevit sám.
Hospod má město několik. Jedna malá, která za návštěvu stojí je přímo na náměstí. Posezení je příjemné a pan majitel o městě hodně ví. Možností k občerstvení je ale daleko víc. Pokud by někdo chtěl najít ubytování, není to problém a ve městě je v hotelu Prácheň informační centrum.
Zřícenina hradu a její okolí patří mezi skvosty naší země. Líbilo se nám toho moc. Trsy kvetoucích sněženek v lese pod hradem. Horažďovický zámek má zdi směrem k řece porostlé břečťanem, prostě nádhera. Čistá řeka a její rameno s kačenami a labutí. Slaměné sochy při cestě u statku. Několik nádherných starých hrušní u cesty a mohli bychom pokračovat ještě hodně dlouho.
Nelíbil se nám příšerný nepořádek kolem silnice od V.Hydčic. Dokonce sem lidé vozí odpad v pytlích a házejí po příkopech. Nepořádek u hřbitova pod hradem by se také měl řešit. Staré hrušně už dávno měly být prohlášeny za chráněné stromy.
Vycházka je to velmi krátká. Ušli jsme se okolo 6 km. Mimo jiné při cestě objevíte několik kouzelných výhledů na Otavu a Hrad Rabí. Zámek je otevřen až od května. Hrad je přístupný bez omezení po celý rok
Na výlet jsme jeli vlakem. Jedná se o trať č. 185 Horažďovice - předměstí - Domažlice. Vlaky zde jezdí v dvouhodinových intervalech. Dobré vlakové spojení je z Plzně i Českých Budějovic, trať č.190. Z Klatov se sem dostanete bez přestupování.