Přes Sněžku, Úpské rašeliniště, Luční boudu do Pece

Kam a jak jedeme?

Další výlet po Krkonoších zahájíme zase v Peci pod Sněžkou. Do Pece autem, nebo autobusem a z Pece po svých.

Za čím jedeme?

Tentokrát se kromě Sněžky podíváme na Úpské rašeliniště a na několik horských bud ( Růžohorky, Polská bouda, Slazski dom, Luční bouda, Výrovka a Chata Na Rozcestí) . Bereme s sebou i našeho psa, který se tváří hrozně důležitě, protože má nové kšíry . Z Pece jdeme směr lanová dráha na Sněžku. Kdo bude chtít, může se na Sněžku, nebo alespoň na Růžovou horu vyvézt lanovkou. My šli pěšky a proto jsme vyrazili brzy. Chtěli jsme se vyhnout davu turistů, což se nám nakonec i podařilo. Hlásili hezké počasí, takže jsme čekali nával. Pod dolní stanicí lanovky jsme se napojili na zelenou po které jsme vyšlápli až na Růžohorky. Výstup nám trval necelou hodinu, volnou chůzí a přestávkami na vydechnutí. V chatě na Růžohorkách měli ještě zavřeno, ale ochotně nám poskytli razítko . Posnídali jsme z vlastních zásob a vydali se dál po žluté, přes Růžovou horu na Sněžku. Další hodina a čtvrt. Takže Pec - Sněžka bez pauz, počítáme tak něco přes 2 hodiny... (jistě to někdo dělá rychleji ). Tady jsme si na horní stanici lanovky v bufetu dali čaj a venku začalo krápat, později pršet a nakonec přišel pěkný slejvák. Když už to vypadalo, že trochu přestává, tak jsme přeběhli do nové české poštovny jménem Anežka . Vichr cloumal Anežkou, takže jsme na terásku nemohli. Nakonec zavřeli i dřevěné klapky. Chvilku jsme poseděli, poslali pohledy a když trochu zase přestalo, tak šli do Polské boudy pro jejich razítko. Nepotkali jsme téměř ani nohu - lanovka nejezdila a ti co nahoru ještě stihli vyjet a pěší byli schovaní kde se dalo , takže to vypadalo, že jsme na Sněžce sami . Podívali jsme se do kaple sv. Vavřince a pak se po červené vypravili k Slazskemu domu - rozcestí u bývalé Obří boudy. Museli jsme sestupovat pomalu, protože se do nás opíral vítr a kameny byly mokré. Náš pes vypadal dost vyděšeně, když mu vichr zvedal uši a chvílemi nebylo přes déšt vidět na krok, ale nakonec jsme se dolů bez úhony všichni dostali. Ve Slazskem domě jsme si dali další razítko a vykročili po modré k Luční boudě. Pomalu se vyčasilo, takže když jsme došli na lávky přes Úpské rašeliniště , občas na nás Sněžka skrz mraky i vykoukla. Úpské rašeliniště je moc hezké ( nedaleko je prameniště Úpy a Bílého Labe). Prochází se po chodníčku a na okrajích jsou informační tabule, kde jsme se dočetli, co zde můžeme vidět, nebo tušit . Pak jsme došli k Luční boudě . Tady jsme se najedli opět ze svých zásob - odradila nás hned cedule u vchodu, ceny hotovek za 160Kč, tatranka 30Kč na recepci, v přízemí je okénko s pečivem, ale ceny mi také přišly celkem vysoké - velký rohlík 30Kč (nevím jak velký byl ). Pořídili jsme tedy jen turistickou známku a razítko a po krátké pauze se vydali kolem Rennerova kříže - (postaven na počest Jakuba Rennera, majitele Luční boudy, který zahynul ve sněhové vánici v roce 1868) , dál k památníku obětem hor - (kaplička, kde jsou vypsaní nešťastníci, kteří v Krkonoších zahynuli , ať už následkem zavalení lavinou, pádem nebo umrznutím). Pak šli dál na Výrovku , kde jsme si dali něco k pití a probrali, kudy se dál vydáme. K našemu milému překvapení už nevypadá restaurace ve Výrovce tak šíleně, jako před dvěma lety. Snaží se to tam trochu zútulnit, takže už se tam člověk necítí jako na nádraží. No a protože to vypadalo s počasím všelijak, rozhodli jsme se pro sestup zpět do Pece. Vyšli jsme ještě půl kilometru k chalupě Na Rozcestí, kde nás zastihl další slejvák a když začaly létat kolem i blesky,tak jsme rychle zapluli dovnitř. Dali si pivo, čaj a borůvkový koláč a u krbu čekali, až to přejde a budeme moci vyrazit dál. Dostali jsme další razítko a protože stále pršelo, tak jsme objednali kyselo - moc dobré. Nakonec pršet zase přestalo, takže jsme uvolnili místo u krbu ostatním mokrým a vydali se po zelené, lesem přes Hnědý vrch dolů do Pece. Cesta je velmi příjemná. Vede většinou lesem, ale i výhledů si užijete. Jde se kapradím a borůvčím - moc hezká pohodlná cesta. V Peci vyjdete za garážemi kousek nad Veselým výletem. Takže pokud budete chtít jít z druhé strany Pec - chata Na Rozcestí, dejte pozor , protože zelená je nakreslená na rohu garáží, takže do lesa hned za nimi !! No a nakonec byla celá trasa dlouhá 23km.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Cestou jsme se najedli převážně z vlastních zásob, ale dá se občerstvit na Růžohorkách, na Sněžce také . Luční bouda nám přišla drahá , Výrovka - docela přijatelné ceny akorát neměli žádnou vodu, protože jim ještě nedovezli a z kohoutku mají jen užitkovou, Chata Na Rozcestí je také v pohodě - ceny jako na horách. Mají výborné krkonošské kyselo 40Kč. Všude jsou misky s vodou pro pejsky a nikde neměli problém a mohli jsme vzít psa dovnitř. Ubytovaní jsme byli v hotelu Corso. Pro méně náročné - ubytování i strava v pořádku, obsluha příjemná a vyjdou Vám vstříc. Sprchy a WC na chodbě, na pokoji pouze umyvadlo.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo se nám rašeliniště a "pohledový" pohled přes rašeliniště na Sněžku. Mlha která se válela na Luční hoře, luční kvítí, brusinky, panoramata . Mile nás také překvapilo, že jsme cestou ani moc neviděli Odpadky. Cesta je místy i pro cyklisty a na žádné bezohledné jsme také nenarazili. Všechno bylo příjemné i ten slejvák cestou byl dobrodružný - náhlé změny počasí hold k horám patří , takže spokojenost velká. Užili jsme si všeho dost .

Ostatní informace

Ceny se většinou pohybují tak nějak stejně polévka 40Kč, pivo, čaj také tak. Jídlo kolem 90Kč +/-. Jen na Luční, jak jsem psala nám přišlo 160Kč za hotovky dost. Ale takový rohlík se salámem někde na pařezu má také něco do sebe. Lanovka na Sněžku jezdí každou celou hodinu, na střechu Anežky se za 10Kč dostanete pouze za příznivých povětrnostních podmínek. Tak na výlet vyražte . Věřím , že se Vám bude také líbit