Přes vrchol Pramenáče k hrobu ruského vojáka v Krušných horách

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Do přírody

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (1 fotografie)

Kam a jak jedeme?

V Krušných horách nedaleko Dubí u Teplic se v lese nachází kdysi pietní místo Hrob ruského vojáka.
Pro turisty,kteří do těchto míst přijíždějí z jiných krajů uvedu,že na místo výchozího bodu-parkoviště u horské chaty Vitiška se dostaneme z hlavního tahu Dubí-Litvínov,když sjedeme směr Moldava.Mezi obcemi Mikulov a Nové město je nepřehlédnutelně označená odbočka k chatě Vitiška.
Naše cesta tedy začíná na parkovišti a vydáváme se zhruba sto metrů po silnici k rozcestí u sousedící chaty Mikuláška.Naše cesta jde po Krušnohorském okruhu,vedoucímu k dubskému nádraží.Vydáváme se po označené pěšině.Cesta mírně stoupá a vede nás zvolna řidším smíšeným porostem.Přichází ostrá zatáčka se šipkou Pramenáč na velkém kameni a my pokračujeme vzhůru.Přichází první odbočka vlevo,kterou přecházíme o pokračujeme v původním směru.Po chvilce již spatříme posezení s přístřeškem s odbočkou vrchol Pramenáče.Pokud nechceme posedět a pokochat se pohledem na Bouřňák,vyrážíme tedy zhruba 300m k vrcholu.Jdeme do prudšího kopce,ale na vrcholu jsme za chvilku.Na vrcholu je kříž s označením výšky ve které se nacházíme.Pramenáč je se svou výškou 909m n.m. nejvyšším bodem cínovecké hornatiny.
Naše cesta pokračuje dál,tentokrát již dá se říci po rovině.Velmi příjemná procházka pokračuje cca kilometr v porostu klečí,kdy se občas odhalí panoráma teplicka.Cesta nás dovede do místa křížení cest,které je viditelné už z dálky a my se dáme do prava.Nyní se bude cesta svažovat a panaramatický pohled se otevře až ke Komáří vížce.Docházíme po chvíli k dalšímu rozcestí a jdeme do leva ve směru Krušnohorského okruhu.Po cca 0,5km přicházíme k místu,kde se cesty kříží a jsme u cíle naší cesty.Je zde malý Hrob a pomník s poděkováním Rudé armádě.Kdysi se zde konaly pietní akce ve dnech výročí osvobození.Hrob byl několikrát zdevastován a náhrobky povaleny.Nyní je místo upravené a opravené.Podle mnohých na sobě nezávislých názorů domorodců pamětníků však šlo o ideologický omyl,neboť na tomto místě byl zastřelen německý voják oblečen do ruské uniformy prchající před Rusy.....
Nyní máme dvě možnosti cesty zpět.Buď pokračovat v cestě dále a po zhruba kilometru narazit na asfaltovou cestu,která nás pohodlně kolem samoty Jedlovka dovede zpět na Vitišku,nebo se vrátit.My se však vrátíme,abychom se mohli pokochat další přírodní zvlástností-kamennými sluncemi.
Vracíme se tedy po stejné cestě,kterou jsme přišli.Na rozcestí jdeme rovně(zde jsme se napojovali zprava).Cesta v tuto chvíli mírně stoupá a po chvíli se nám zjevují první bizarní skalní útvary.Jsou po obou stranách cesty a je k nim dobrý přístup.Neprosel jsem všechny,ale několik posledních skutečně nese paprsky sluncí.Tyto útvary vznikaly během sopečné činnosti,kdy při výbuchu dopadaly dopadaly tuhé kusy horniny do magmatu a vlivem prudkého ochlazení vznikly paprskovité útvary připomínající slunce.Trošičku zklamání,když jsem se na stránkách infocentra Dubí dočetl,že v tomto případě se nejedná o geologickou zajímavost,ale o porušení horniny odstřelem skály při těžbě pro stavební účely.Ať už je ale pravda jakákoli,na kráse přírodních scenérií to nic neubere.
My se vydáme však dál a po opravdu krátké chvilce jsme zpět u přístřešku pod Pramenáčem.Kdo má chuť se prodrat porostem pichlavých smrků,může ještě vyrazit k jezírku ve svahu po levé straně.Zhruba v polovině vzdálenosti mezi dvěma odbočkami se vydat do porostu a po chvilce prodírání se objeví jezírko.Pokud se od jezírka vydáme stále z kopce,ušetříme cca 0,5 km cesty na kterou se napojíme.A to už se blíží závěr,kdy docházíme na parkoviště.
Okruh má cca 8km a výškový rozdíl je cca 100m.