PŘÍRODNÍ SKVOSTY ČESKA-Méně známá místa,část 2
Tipy na výlet • Romantika • Vycházka - půldenní • Celodenní výlet • Putování (více dnů) • Do přírody • Na hory • Na kole
Kam a jak jedeme?
Rádi poznáváme zajimavá místa naší republiky.V pokračování článku o méně známích místech u nás,Vás vemu na sever Čech, do drsné přírody,která byla do revoluce veřejnosti nepřístupná a která svoji krajinou připomíná tak trochu Šumavu.Trampové ji dali přívětivý název Severská Šumava a rozkládá se na Šluknovsku.V nedalekých Lužických horách pramení jejich důležitá řeka Mandava a zde, budeme hledat její pramen(nebo spíše prameny ).Chvilku se ještě budeme v této oblasti toulat a omrkneme pozoruhodné skalní útesy nedaleko Jetřichovic na hranici Českého Švýcarska,kde jsou do skály tesány reliéfy trpaslíků. Známá skalní místa Lužických hor nebyla uplně straněna lidské dovednosti.Nedaleko Ranska nalezneme uchvátnou přírodně -umělou skalní průrvu řeky Ploučnice.Na hranici Vysočiny a Skutečska si budeme připadat jako někde ve Slovenském ráji,zabloudíme tady do rokle Pivnice,nedaleko známějších Toulcových maštalí.Západně odtud teče od města Chrudim romantickým údolím řeka Chrudimka a vstupuje tak do romantických Železných Hor zajímavým divokým údolím Krkanka.Železné Hory mají také svoji chloubu v nespoutanosti.Je to kaňon řeky Doubravy a jeho vodopád.Odtud to není daleko do tajemných lesů dominantního vrcholu Ranský babylon,jenž je se svým okolím chráněn v překrásné rezervaci Ransko.Chloubou jsou zde Ranská jezírka. Mnoho znás už poznalo překrásný a legendární Český Ráj,ne každý,ale v něm strávil tolik času,aby poznal všechny jeho krásy.Můžeme se pozastavit u jedné z těch příjemných zajímavostí a to Klokočských průchodů na okraji Klokočských skal. Na Svitavsku se honosí královský Hrad Svojanov.Jeho okolí je velice zajímavé na výlety a kdo sem zavídá tak ať určitě neopomene cestu od Svojanova do Letovic,kde bude projíždet úzkou skalní soutěskou lemovanou vysokými stěnami.To jsou Bohuňovské skály. Na Hané nás zase kromě jedinečné lidové architekrury a památek zaujme i několik krasových jevů.Především v okolí Javořičských jeskyní je jich několik.Pozastavíme se u jedné znich-Průchodnické jeskyně. V malebných lesích Nízkého Jeseníku,nedaleko Olomouce bysme mohli hledat prameny železité kyselky.Tu známější, Ondrášovku, jistě nalezneme hravě u městečka Mor.Beroun,ale je zde ještě jedna stojící za návštěvu-Těšíkovská kyselka. Pojdmě teď na výlet na majestátný vrchol Radhošť v Beskydech.Jedno z nekrásnějších míst u nás.A určitě nás překvapí i vodopády,které se ukrývají na svazích tohoto legendárního vrcholu. Teď zase trochu sluníčka,Jížní morava nás uchvátí vínem,líbeznými vinicemi,pestou nabítkou pámatek a také dominantním masívem Pálava.Zde nalezneme také romantické Kočičí skály s výhledem na celou Pálavu. O stovky kilometrů dále,v Jižníh čechách,nedaleko města Soběslav,propadneme do tajemství stejších blat a projdeme se rozsáhlou oblast Borkovické blaty.
Mno máme toho dost..a určitě je toho ještě více,ale to zase příště..A když bychom měli cestu a chtěli bychom tyhle cíle navštívit,hravě to zvládneme,do všech vedou Cyklotrasy nebo tur.stezky.
Za čím jedeme?
SEVERSKÁ ŠUMAVA(Šluknovsko)-drsná příroda na Šluknovksu láká více a více k návštěvě.Určitá místa byla našim očím dlouho skryta.Dnes už,ale můžeme i pohraničí navštívit a podívat se třeba do míst zaniklých obcí Fukov a nebo do lesů okolo vrcholu Jitrovník(také Pytlák, 509 m.n.m). Podle pověsti se zde prováděly čarodějnické reje. Byl zde pionýrský tábor ZPA Praha (1962 – 1990) chata Pytlák. Dnes už jsou známky jen velice chatrné jen z pahýlů budovy zarůstající vegetací. Na kopci je vyhlídkové místo do KRAJINY, na něž se dá dostat po turistické značce .Zde také najdeme překrásné rybníky.Jeden znich,Černý rybník je přístupný po žluté značce od Šluknova-Království.Je to kouzelné místo a hodně připomíná Šumavu.odtoho jistě trampové přiřkli také těmto místům svůj název.O oblasti se dočtete nelépe v článku https://www.turistika.cz/tipy-na-vylet/show/sluknovsko-zapomenuta-mista-drsneho-severu.html
PRAMENY MANDAVY(Lužické hory)-Mandava (německy Mandau) je říčka ve Šluknovské pahorkatině, jejíž jihovýchodní část odvodňuje. Jako levý přítok Lužické Nisy náleží k povodí Odry.Mandava pramení ve výšce 433 m nad mořem západně od Starých Křečan (severně od Vlčí hory)Je zde oblast několika pramenů a podmáčených luk a lesů.U pramene je opravené odpočivadlo.vede sem odbočka z tur.trasy. u Rumburka řeka poprvé opouští české území, aby se do Česka v krátkém úseku ve Varnsdorfu opět vrátila. Ke státní hranici ve Varnsdorfu má délku 21 km, z toho na českém území 16 km, povodí má k tomuto místu plochu 101,7 km² (na území Německa 30,9 km²), průtok pak 1,20 m³/s. Po dalších přibližně 20 km toku na německém území se vlévá do Lužické Nisy v nadmořské výšce 228 m v Žitavě. Největším přítokem Mandavy je Lužnička o délce 11,95 km. V povodí Mandavy se nachází 252 vodních ploch na území České republiky o celkové výměře 104,22 ha. Největšími vodními plochami v povodí Mandavy jsou Rybnišťský Velký rybník, Světlík a Varnsdorfský rybník.
TRPASLIČÍ SKÁLA(České Švýcarsko)-nachází v lese podél levé strany silnice z Jetřichovic na Rynartice. V roce 1833 do této skály místní lidový umělec a kronikář Ernest Wahr zajímavé kamenné reliéfy Sněhurky a sedmi trpaslíků. Trpaslíci se těší velké pozornosti výletníků, zejména dětí. Jejich hledání je zábavné nejen pro děti, protože přestože barevní trpaslíci nejsou daleko od sebe, zjeví se vždy ve chvíli, kdy to nejméně čekáte.
KLOKOČSKÉ PRŮCHODY(Český Ráj)-Severovýchodně 4 km od Turnova nad obcí Klokočí leží cca 1600 m dlouhý masiv pískovckových skal zvaný Klokočské skály. Roku 1985 byla tato oblast vyhlášena přírodní rezervací. Skalní masiv ze svrchnokřídových kvádrových pískovců je místy rozeklán do rozsedlin a samostatných věží.
Největší rozsedlina tzv. Klokočské průchody má délku cca 70 m. Klokočské skalní město je oblast nádherných Vyhlídek do širokého kraje, údolí Jizery a na vrch Kozákov. Jsou zde též četné skalní dutiny, mezi nimiž je nejznámější pseudokrasová jeskyně Postojna. Zde byly objeveny stopy nejstaršího osídlení v Českém ráji.Klokočské skály jsou přístupné také od zříceniny hradu Rotštejn.
PIVNICKÁ ROKLE(Skutečsko,Vysočina-Je až podivuhodné, že takto nádherné místo zůstává nadále pro mnohé tursity velkou neznámou. Hlavním důvedem je fakt, že přes tuto krásnou lokalitu nevede klasická turistická značená stezka, a tak se o ní člověk může dozvědět často jen náhodou.Přesto leží nedaleko navštěvovaných skalních měst Toulcovy Maštale.Vydáme se sem od Nových Hradů po červené okolo chaty Polanka a dále údolím Novohradky až do vísky Dolany.tady přejdeme na žlutou a dáme se údolím směr Zderaz.Do rokle ze žluté pak odbočíme.Průchod roklí,především ke konci zajištujé žebříky a stupačky.
Zalesněný kaňon s velkým množstvím pískovcových skal, malými jeskyněmi a tunely můžeme považovat za český “Grand canyon”. Roklí vede stezka, kterou označilo Sdružení obcí Toulovcovy Maštale a mapku s touto stezkou lze koupit v hospůdkách v obci Zderaz. Místo klasických značek Klubu českých turistů je zapotřebí se přeorientovat na bílá kolečka s tečkou uprosřed. Pivnická rokle je dlouhá více než 1,5 kilometrů. Díky členitému terénu, občasným překážkám v podobě naplaveného dříví a někdy i úzkosti samotné rokle (nejužší místo je široké pouze 0,5 metru) však na projití Pivnické rokle budete potřebovat alespoň hodinu
ÚDOLÍ KRKANKA(Železné hory)-V úseku mezi Křižanovickou a Práčovskou přehradou,nedaleko městečka Nasavrky na Chrudimsku, vytvořila řeka Chrudimka v žulových horninách nasavrckého masivu hluboké údolí, které bylo pro svoji jedinečnost postupně začleněno do dvou vyhlášených přírodních rezervací - PR Krkanka a PR Strádovské peklo.Krkanka je strmé skalní údolí Chrudimky, svahy jsou porostlé přirozenými a přírodě blízkými lesními společenstvy, převažují listnaté porosty bučin a pomístně dubin. Vzácnější jsou suťové lesy, reliktní bory a podmáčené olšiny v nivě toku. V těchto porostech žije mnoho ohrožených a chráněných druhů.V řece s kamenitým řečištěm lze spatřit množství zajímavých vodních organismů, najdeme zde také 3 metry vysoký vodopád(při parném létě ale mnohdy vysichá) při ústí potoka do Chrudimky v části zv.Peklodalší vodpády bychom pak našli proti proudu řeky.. Údolí je přístupné zejména z pravého břehu po zelené a modré turistické trase.
VODOPÁD DOUBRAVY-KORYTO(Železné hory)-Skalami sevřené údolí řeky Doubravy začíná u obce Bílek. Doposud klidný, meandrující tok řeky se zde zařezává do ortorul a spadá v následujícím úseku četnými prahy i vodopády až k obci Sokolovec. V horní části tohoto údolí – na úseku 1340 m překonává řeka výškový rozdíl 55 metrů.Postupujeme-li údolím po proudu z obce Bílek, zaujmou nás hned na začátku údolí asi 18 m vysoké skály na pravém břehu řeky. Nazývají se „Vláček“ a mrazovým zvětráváním vzniklo pod nimi charakteristické úpatní suťovisko s balvany až 1,5 m velkými. V místě zvaném „Mikšova jáma“, asi 1 km pod obcí Bílek, spadá Doubrava 1,5 m vysokým vodopádem do hluboké tůně. Skály zde vystupují přímo z řeky a dosahují ve dvou stupních výšky až 20 metrů. Asi 300 metrů pod Mikšovou jámou se nachází na pravém břehu skály „Hrádek“. Jejich hradba je široká asi 70 metrů a maximální výška činí 20 metrů. Pod nimi leží opět úpatní suťovisko sahající až k řece. Nedaleko po proudu stojí nevysoká skála „Doupě“, která je zajímavá stropovitým převisem s přesahem až 2 metry.Údolí se v této části výrazně zužuje a stává se skalnatější. Řeka zde vytvořila v ortorulách úzkou nepřístupnou soutěsku zvanou „Koryto“(částečně sem dojdeme odbočkou od tur.trasy). Soutěska je široká pouze 4 metry a skály, vystupující přímo z řeky, mají výšku až 15 metrů. V soutěsce překonává Doubrava převýšení dvěma vodopády, vysokými 2 a 2,5 metru. Pod oběma se vytvořily hluboké tůně. Délka soutěsky je přibližně 200 metrů. U dolního konce „Koryta“ se vyvinul erozní činností řeky dokonalý obří hrnec o průměru 120 cm a hloubce 35 – 105 cm. Dnes je 1 m nad vodní hladinou. Je tedy vidět, že řeka se do podloží stále zařezává.Po dalších 150 m se zvedá z říčního zákrutu do výšky více jak 40 metrů nejvyšší skála v údolí „Sokolohrady“. Na vrcholu, kam nás zavede turistická stezka, je upravená Vyhlídka. Při troše zvídavosti nám neujdou pozůstatky hradu ze 13. století – obranné valy.Na protějším, levém břehu Doubravy se nad koruny smrků vypíná jediná skalní věž oblasti, nazvaná „Čertův stolek“. Údolní stěna dosahuje výšky asi 30 m, vrchol je turisticky zpřístupněn. Pod Čertovým stolkem se mrazovým zvětráváním vyvinulo nejrozsáhlejší kamenné moře v údolí Doubravy.
RANSKÁ JEZÍRKA(Vysočina,Hlinecko)-Přírodní rezervace Ranská jezírka se nachází v katastrálním území obcí Havlíčkova Borová a Staré Ransko patřící k obci Krucemburk. Rezervace byla vyhlášena roku 1990.Jedná se o zatopené prohlubně vedle starých zarostlých hald železných limonitových rud po dřívější těžbě. Podložím jsou olivinická gabra s troktolity a peridotity, vykazující místy značné sulfidické zrudnění.Velice pěkné okolí jezírek dolaďují nedotčené lesy a skalky.Prochází zde řada cyklotras.
PRŮCHODNICKÉ JESKYNĚ(Haná,Bouzovská pahorkatina)-Přírodní rezervace Průchodnice, asi 5,5 km severně od města Konice při silnici mezi Hvozdem a Ludmírovem. Na stejnojmenném kopci (534 m.n. m.) porostlém bukovým lesem vystupují z podloží dva vápencové skalní útvary. Větším z nich, dlouhým asi 60 m a vysokým v nejvyšším místě od úpatí asi 12 m, prochází tři chodbovité jeskyně, které jsou však bez krápníkových ozdob. Jelikož lze dvěma z nich pohodlně projít celým skalním masívem, dostalo podle toho toto místo i útvar přiléhavý název Průchodnice. Tyto malé jeskyně bez krasové výzdoby zůstávají logicky ve stínu nedalekých nádherných jeskynních komplexů Javoříčka a Mladče. V každém případě stojí za návštěvu, a to i proto, že v okolí byly nalezeny pozůstatky pravěkého osídlení s kosterními pozůstatky čtvrtohorních zvířat, zbytky keramických nádob a další důkazy pravěkého osídlení.Na území rezervace se vyskytují vzácné druhy rostlin a živočichů.V současné době je ve zdejších jeskyních zimoviště ohrožených druhů netopýrů a to netopýra velkého a večerního.Z Konice se sem dostaneme po červené značce.CCa 6km odtud jsou Javořičské jeskyně.
BOHUŇOVSKÉ SKÁLY(Českomoravská vysočina,Svitavsko)-Při silnice z Letovic na Svojanov v údolí Křetínky nalezneme řadu pěkných tur.cílů.Nedaleko obce Bohuňov jsou vysoké skalní stěny a velice úzká soutěska. Někdy je místo také nazýváno také Zemská brána (údolí zde protíná historická hranice Čech a Moravy). Bohuňovské skály tvoří součást přírodního parku Údolí Křetinky. Samotné Bohuňovské skály jsou tvořeny skalnatou soutěskou v údolí říčky Křetínky, která zde obnažila téměř 150 m dlouhé a až 50 m vysoké amfibolitové skalní výchozy. Na těchto výchozech je místy detailně detailně zřetelné provrásnění tzv. ptygmatickými vrásami.
RADHOŠTSKÝ VODOPÁD nebo také Radhoštnický(Beskydy)-severně od vrcholu Radhoště,romantické kaskády na svazích a 2m.vysoký vodopád.okolí chráněno v přírodní rezervaci Radhošť.těžko přístupné,přesto,ale pěšinou do vrcholu po příkrém svahu.Přístup na vlastní nebezpečí.
TĚŠÍKOVSKÁ KYSELKA(Nízky Jeseník)-. V blízkosti obce Těšíkov,nedaleko města Šternberk na Olomoucku se nachází prameniště minerální vody. Pramen Těšíkovské Kyselky je zdrojem železité minerální vody, který je doložen již v roce 1669 jako přírodní kyselka. Těšíkovská Kyselka je vyhledávaným přírodním pramenem pro obyvatele širokého okolního regionu. Vedle lékařského významu vody je tato minerální voda oblíbená i pro své chuťové vlastnostiPřístupné po červené značce od Šternberka nebo silnicí od Bělkovic,romantickým Bělkovickým údolím.Také tady vede naučná stezka.
KOČIČÍ SKÁLA(pálava)-Důvodem vyhlášení je ochrany vápencového skalního útvaru s typickou pálavskou stepní květenou (hlaváček Jarní, koniklec velkokvětý aj.) nacházejícího se v blízkosti silnice vedoucí z Mikulova do Klentnice.Překrásné panorama na masív Pálavy,především na hřeben a vrchol Děvín.Nedaleko přístupné jeskyně Na Turoldu.
BORKOVICKÁ BLATA(Jižní čechy)-Rašeliniště Borkovická blata se nachází asi 5 km jihozápadně od Soběslavi nedaleko obce Borkovice. Hlavní ložisko rašeliny ohraničuje spojnice obcí Borkovice, Mažice, Zálší, Klečaty a Komárov.Těžba rašeliny v podobě borků se dříve prováděla primitivním způsobem zvaným "píchání borků". Speciálními rýči se ukrajovaly rašelinné cihly, které se sušily a po vysušení používaly pro domácí otop. V 50. letech dvacátého století byla v oblasti Borkovic zahájena průmyslová těžba rašeliny, jež byla po vytěžení hlavních ložisek zastavena.Nejzachovalejší část blat o rozloze 54,5 ha byla v roce 1980 vyhlášena chráněným územím. Jím dnes prochází 4,5 km dlouhá naučná stezka Borkovická blata.
PRŮRVA PLOUČNICE(Lužické hory)-nebo také Pekelný jícen-Řeka, která přitéká od Stráže mezi loukami, zde vtéká do soutěsky mezi strmými pískovcovými stěnami. Asi po 50 metrech se stáčí vpravo a vtéká do prvního tunelu, dlouhého asi 13 metrů. Poté se asi na 10 metrů vynoří na povrch v rokli a pokračuje druhou, 41 metrů dlouhou chodbou. Tunely byly zhotoveny ručně krumpáčem a mají výšku i šířku 3,5–4 m. Ve stěnách jsou patrné otvory sloužící k zapuštění dřevěných jezů a uzávěr. Na konci padá voda asi metrovým stupněm do tůně pod skalní stěnou.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Pokud budeme na Šluknovksu a zavítáme do okolí města tak pod vrcholem Jitrovník nalezneme stejnojmenou restauraci v obci Království.
V Rynarticích,nedaleko Trpasličí skály je mnoho penzionů.6km odtud potom penzion Na Tokání,vynikající místo pro východisko tůr do Národmího parku České Švýcarsko.
jestli budeme objevovat rokli Pivnice,dobře se ubytujeme na chatě Polanka(cca 4OO-5OOkč/noc) v údolí Novohradky
U Těšíkovské Kyselky..nedaleko křižovatky a silnice na Šternberk je stylová roubená hospůdka Za Bukem.Čato tady mívají sraz trampové a večerní atmosféra tady bývá veselá.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Všechna místa která jsem popsal jsou něčím zajímavá...mají svá osobitá kouzla
Ostatní informace
Ceny se neplatí nikde....jen k bych chtěl upozornit at se dbá zvýšené opatrnosti při průchodu Pivnisckou roklí a při hledání Radhoštského vodopádu.
Pivnická rokle se objevila také v toulavé kameře viz
http://toulavakamera.ct24.cz/article.asp?article_id=834
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Svět
Půjčovna aut