Putování kolem Rukávečské obory

Kam a jak jedeme?

Putování kolem Rukávečské obory

Příjemně naladěni hezkým slunečným počasím při vítání jara 20. března jsme rychle rozhodli uskutečnit putování kolem Rukávečské obory hned další dtředu dne 27. března. V letošním roce jaro přichází vždy tak na 2 hodiny a potom dlouho nic. A v den D, kdy mělo být putování kolem výše jmenované obory uskutečněno platilo pro jaro právě ono dlouho nic. Přes nepřízeň počasí jsme se sešli na nádraží ČD v Branicích a odtud po zelené turistické značce kolem větrného turistického ukazatele ke kapličce postavené na počest vojáků, kteří padli v I. Světové válce. K větrnému ukazateli cesty je nutné dodat krátké vysvětlení. Ukazatel se otáčí podle větru. Není radno se jím řídit, protože jde o recesi místních. Uprostřed obce jsme se zastavili u kapličky Sv. Saturina a pak vpravo do kopce směrem na Květov. Asi po 600 metrech nás odbočka vlevo po ZTZ zavedla do lesa. Tady jsme šli chvilku po naučné stezce Vejrovského zemanství. Na křižovatce směr Skalka/bývalé sídlo ministra zemědělství Ďuriše, dnes hájenka Schwarzenberga/ jsme stezku opustili a vydali se vpravo ke křižovatce lesních cestu U Huberta. Červená turistická značka nás vedla vlevo směrem k Čertovu koni. Podívali jsme se na louku s názvem Blatná, kde byly na velké ploše pěstovány topinambury jako potrava pro vysokou zvěř na zimu. Pak nás čekal památný strom Žižkův dub viz fotogalerie. Další zvláštností je malý domeček těsně u cesty, ale v oboře, který nese název Vonduška a nebo Šupanda. Druhý název vznikl svérázně a popisuje se jen mimořádně. Došli jsme na křižovatku Čertův kůňa pokračovali až k místu, kde ZTZ vede k Hrejkovickému potoku. My se ovšem vydali vlevo směrem na Jetětice.. Další křižovatka nám dávala možnost podívat se po červené značce až na místo, kde do přehradní vodní nádrže Orlík ústí Hrejkovický potok. Vzhledem k časové rezervě, jsme tuto odbočku provedli. Porozhlédli se po vodní hladině a vraceli se na křižovatku po cestě, kterou se kdysi přijíždělo k hospodě U Pazourka. Odtud pak vpravo k hájovně pod strážným železničním domkem. Odbočka vlevo kousek po asfaltové silnici a už se před námi objevují domky Jetětic. Na hlavní silnici pak naše kroky směřovaly do restaurace U Šáchů, kde nás vřele uvítali a úžasně pohostili. Ke každému chodu pronesl Pepa Šácha pár vtipných vět a všechno jídlo do nás padalo jako do studny. Nutno dodat, že s vynikající masovou zelňačkou se šťouchanými bramborami a neméně výbornými přeuzenými domácími buřtíky, se všichni chtějí potkat ještě jednou v létě. K tomu bude přítomna harmonika, protože my máme mezi sebou harmonikáře. Všichni již teď čekají na letní putování. Možná, že se nám podaří vidět kapli Schwarzenbergů přímo na Tyrolském domě. Tak tedy někdy v létě vyrazíme znovu. TK Blamiš a strakoničtí turisté.

Za čím jedeme?

Za krásnými hlubokými lesy kolem obory, najít Žižkův dub a podívat se na ústí Hrejkovického potoka do přehradní vodní nádrže Orlík.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Vzhledem k jednodennímu výletu nebylo třeba ubytování. Pojedli a popili jsme na trase z vlastních zásob a pak výtečné občerstvení v hospodě U Šáchů- Jetětice Samoty.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Větrný ukazatel směru v Branicích, tamtéž kaplička s. Saturnina, Žižkův dub u obory a pohled na vodní hladinu pod Vůsím.

Ostatní informace

Kdo by chtěl přejít na druhou stranu vodní hladiny do Oslova, potřebuje nutně převozníka. Chůze po téže barvě k Červenskému železničnímu mostu je v zmním období nebezpečná.