Radnice

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Za kulturou

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (6 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Naše společná cesta začíná na Exitu 41 dálnice D5. Odtud směřujeme na Kařez / Zbiroh. Po příjezdu do Zbiroha jedeme stále po hlavní silnici až dorazíme na kruhový objezd, ze kterého vyjedeme na druhé odbočce směrem na Zvíkovec. Po opuštění Zbiroha směřujeme na Drahoňův Újezd. V Drahoňově Újezdu odbočíme dle ukazatele na Radnice doleva. Projedeme Biskoupky, Vejvanov a Chomli až dorazíme do Radnic. U kostela je parkoviště, kde odstavíme automobil.

Za čím jedeme?

První zmínka o Radnicích je z roku 1336, kdy je prodal král Jan Lucemburský Petrovi z Rožmberka spolu se Zbirohem, Týčkem, Mýtem a Újezdem. Již tehdy jsou nazývány městečkem. Roku 1418 získává městečko privilegium od Oldřicha z Rožmberka, které kromě jiných zlepšení přineslo i zrušení práva odúmrtí. Roku 1478 Radnice odkoupili Jaroslav a Zdeslav ze Sternberga. Tím se poprvé dostávají Sternbergové do spojistosti s Radnicemi. Ale ještě koncem století prodávají Radnice Pešíkům z Komárova.

Za nich došlo též poprvé k rozdělení města na dvě části mezi členy rodiny. Někdy před rokem 1541 získal Radnice Drslav Černín z Chudenic. Dočasně sice došlo ke spojení, ale později má město opět dvě vrchnosti. Poprvé též došlo ke spojení s březinským panstvím. Roku 1547 se podařilo radnickým cechům získat samosprávu. Roku 1570 byly Radnice povýšeny Maxmiliánem II. na město. Po Bílé hoře byly Radnice Černínům zkonfiskovány a získal je Jan z Klenové a Janovic. Za třicetileté války bylo město několikrát vypleněno. Poté Radnice ještě několikrát vystřídali vrchnost. Za Ludmili Konstancie z Bubna a Litic a jejího manžela byl barokně přestavěn kostel sv. Václava na náměstí a to plzeňským stavitelem Jakubem Augustonem, který byl i autorem zdejšího barokního zámku. Poté zdědil panství Ludmilin synovec Jan Václav. Ten na vrchu nad městem nechal vystavět křížovou cestu zakončenou kaplí Panny Marie. Tu postavil významný český architekt Kilián Ignác Dienzenhofer. Až v roce 1758 získal panství Jan Nepomuk Sternberg. Za jeho vlády zde byly dosti často ubytovány vojenské oddíly. Roku 1790 se stal majitelem Jáchym ze Sternberga. Ten sem také roku 1806 přivedl jako faráře významného českého obrozence Antonína Jaroslava Puchmajera. V této oblasti působili i další význační vlastenci - v Žebráce Šebestián Hněvkovský, v Mirošově Vojtěch Nejedlý, v Plzni Vojtěch Sedláček, ale jezdil sem i Jan Nejedlý, Josef Jungmann, Josef Dobrovský a jiní. Zde též vznikla myšlenka propagovat český jazyk a literaturu pomocí čtenářských společností. První taková vznikla roku 1818 v Radnicích pod protektorstvím Kašpara ze Sternberga. Kašpar se ujal dědictví roku 1808 po smrti bratra Jáchyma. Byl význačným přírodovědcem a mnohé jeho vývody z botaniky a paleobotaniky jsou platné dodnes. Spolu se svým bratrancem Františkem Sternbergem se zasloužili o vznik Národního muzea v Praze. Kašpar se znal s mnohými předními osobnostmi politického a vědeckého života Evropy a k jeho přátelům patřil i známý německý básník a spisovatel Johann Wolfgang Goethe.

Z dalších významných osobností se roku 1843 narodila v Radnicích známá operní pěvkyně Gabriela Roubalová, uměleckým jménem La Boema. Působil zde cestovatel Josef Kořenský. Dále odsud pochází teolog a farář Jakub Rafael Macan, spisovatel Petr Fingl, působili zde i hudební skladatelé Josef Bartovský a Emanuel Jaňour.
V Radnicích byl rozvinutý i průmysl. Od 16. století máme zprávy o těžbě černého uhlí a to buď povrchově nebo v malých hloubkách. Těžba skončila roku 1986. Vyráběla se zde česká kyselina sírová zvaná oleum, a i jiné chemikálie a hnojiva. Byly zde sklárny, hutě, těžily se zde i jiné suroviny. Přímo v Radnicích byly mezi válkami dvě sklárny, dva pivovary, jiný průmysl a zemědělská výroba. Roku 1893 byla prodloužena do Radnic železniční trať Chrást Stupno. Dnes je většina průmyslových odvětví zaniklá.

Bohatý byl i spolkový život. Od roku 1850 zde byl založen ochotnický spolek a divadlo se hraje do dnešní doby, dále to byl spolek Sokol, Orel, ostrostřelci, různá pěvecká sdružení a orchestry. Byly zde baráčnické spolky Kozina a Puchmajer.

http://www.mestoradnice.cz/mesto-radnice-1/historie/