Rozhledna na Hůrce zve opět návštěvníky.
Kam a jak jedeme?
Na počátku tohoto výletu byla novinová zpráva o zpřístupnění rozhledny na Hůrce ( 498 m.n.m.). Tento výrazný vrchol Klatovské kotliny vystupuje nad západní části města Klatov a jeho minulost je úzce spjata s městem. Vždyť již v první polovině 14. století byl na vrcholu postaven gotický kostel. Ten sice o století později zanikl, ale dochoval se z něho presbytář s torzy gotických pilířů. V 18. století se stavělo znovu a výsledkem byl barokní kostel sv. Anny, který se brzy stal oblíbeným poutním místem. Původní presbytář byl upraven a k němu byla přistavena poměrně velká kostelní loď. Přesto ani tato stavba neměla dlouhého trvání a byla v osmdesátých letech 18. století na základě reforem císaře Josefa II. zrušena. Kostel se postupně proměnil v romantickou zříceninu, která ve druhé polovině 19. století znovu přitahovala návštěvníky.
V této době dostává rozhledna svůj rodný list. V roce 1984 byl zřícený presbytář opět sklenut cihlovou klenbou ve tvaru kopule. Nad ní byla umístěna vyhlídková plošina s cihlovým zábradlím. Na plošině byla postavena dřevěná věžička se schodištěm. Od Roku 1925 se rozhledna dostala do správy Klubu československých turistů. V roce 1929 musela být pro špatný stav odstraněna dřevěná vížka. V tomto období se objevily plány na výstavbu nové rozhledny a výletní restaurace. Nenašly se ale potřebné finanční prostředky, ale rozhledna byla přece jenom obnovena. Došlo i k oživení celého areálu, ochotníci zde hráli divadlo a byla také otevřena výletní restaurace. Vše končilo v roce 1963, kdy byl na rozhledně umístěn vysílač České televize a vstup na rozhlednu byl zakázán. Na lepší časy se začalo blýskat až po roce 1989. Místo začalo postupně ožívat a od Roku 2006 se novým nájemcem stal občanský spolek Klub přátel Klatovska. Zásluhou jeho členů byla po více jak padesáti letech dne 22. srpna 2015 rozhledna znovu otevřena veřejnosti. A tak v tento den jsem nasedl do vlaku v Sušici, abych po hodince jízdy vystoupil na klatovském nádraží.
Za čím jedeme?
Od klatovského nádraží vychází modře značená cesta. Jde se okrajem sídliště, poté vilovou čtvrtí k okraji lesa na východním svahu Hůrky, kde stojí hezká boží muka. Je odtud pěkný pohled na město. Těmito místy prochází i naučná stezka s několika informačními tabulemi. Okolní les je složen z listnatých stromů s menší příměsí jehličnanů. Při stezce je i nejvyšší strom Hůrky, douglaska tisolistá. Svahy Hůrky jsou protkány stezkami a několik jich stoupá k vrcholu. Po zdolání svahu má návštěvník celý areál před očima. Vstup k rozhledně je vchodem bývalého kostela. Stoly v restauraci jsou plně obsazeny a jak je vidět pivo teče proudem. Zbývá zdolat, tuším, že 77 schodů. Z vyhlídky 14 metrů nad zemí se otevírají průhledy mezi stromy do všech světových stran. Viditelnost je dnes trochu horší a vzdálenější hory jsou hůře viditelné. Na východě je město Klatovy a v pozadí Plánický hřeben v Nepomucké vrchovině. Na severu a západě je Chudenická vrchovina a na jihu Klatovská kotlina, nad ní kopečky Šumavského podhůří a v dálce se modrá hřeben Šumavy. Z Hůrky je dobré sejít na východní svah, odkud je hezký pohled na město a Šumavu. K severu vede stezka kolem barokního sloupu a stejnou cestou se lze vrátit na nádraží.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Klatovy jsou město pohostinné a o ubytování a stravování tady není nouze. Jak již bylo výše zmíněno, posezení v restauraci pod rozhlednou je pro milovníky pěnivého moku jistě vítané.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
I když z rozhledny jsou výhledy přerostlými stromy dosti omezené, stále lze objevit zajímavé výhledy do okolí.
Ostatní informace
Celá cesta z nádraží a zpět se vejde do 3 km s převýšením okolo 100 metrů. Další otevření rozhledny bude 19. září 2015 od 10,00 do 19,00 hod. Pravidelná otevírací doba bude stanovena až v příštím roce. K otevření rozhledny byly vydány v omezeném počtu pamětní pohlednice. Z dalších památek Hůrky je nutné uvést barokní kostel sv. Martina na západním svahu hory. Zajímavostí je, že i když je Hůrka v těsné blízkosti města, žije v jejich lesích hodně ptačích druhů. Hůrka je na mapě KČT č. 64 Šumava – Železnorudsko.