Rudawy Janowickie – barevná jezírka

Kam a jak jedeme?

Rudawy Janowickie, pohoří rozprostírající se na severovýchod od Krkonoš, patří do Krajinného parku Rudawy (Rudawski Park Krajobrazowy). Milovníci přírody zde najdou zalesněné kopce, rozkvetlé louky, množství skalních útvarů a jednu zvláštnost, kterou jsou barevná jezírka.

Při prohlížení fotografií jezírek v prospektech jsme si kladli otázku, zda jsou jejich vody skutečně tak sytě barevné. Odpověď nám měl dát sobotní výlet.

Předpověď počasí meteorologům naštěstí nevyšla. Místo zatažené oblohy s občasným deštěm nás po pár hodinách vítá polojasné nebe, ideální pro turistiku i fotografování.

Jako výchozí místo pro náš výšlap volíme obec Raszów na úpatí Velké Kopy (Wielka Kopa, 871 m n.m.). Obec leží stranou civilizace, cesta dál z ní nevede. Obavy ze špatné příjezdové silnice se však ukazují jako liché. Nový živičný povrch poskytuje příjemné svezení. Na konci obce je dokonce odstavný pruh s podélným stáním. Parkování je bezplatné.

Za čím jedeme?

Z Raszówa stoupáme převážně lesem po žluté značce asi 1,5 km k rozcestí pod Velkou Kopou. Zde se přeorientujeme na zelenou značku. Po ní půl kilometru mírně klesáme k prvnímu Zelenému jezírku (Zielony Stawek), které je nazýváno také Černým jezírkem (Czarne Jeziorko). Nebýt tabule oznamující přítomnost jezírka, zřejmě bychom prošli kolem bez povšimnutí. Nejen proto, že jezírko leží nepatrně stranou cesty, ale že bývá bohužel po většinu roku vyschlé. Bez vody bylo i v době naší červnové návštěvy. Možná bychom měli štěstí začátkem jara, kdy taje sníh nebo po vydatných deštích. Pokud je v jezírku voda, její zelené zbarvení způsobují minerály mědi.

Jezírko o velikosti přibližně 50 m x 50 m se nachází v nadmořské výšce 730 metrů. Vzniklo propadem starých důlních štol a šachet dolu Gustav, který zahájil provoz v roce 1796. Hornická činnost v oblasti trvala déle než sto let, přesněji v letech 1790 až 1902. Vydolovaná ruda se svážela do obce Raszów, odkud se dopravovala ke zpracování do nedaleké obce Płoszów.

U vyschlého jezírka jsme se dlouho nezdrželi a pokračovali po zeleném značení dál ke druhému Azurovému jezírku (Błękitne Jeziorko). Říká se mu také Smaragdové (Szmaragdowe) nebo i Modré jezírko (Niebieske Jeziorko). Toto druhé jezírko je od prvního Zeleného vzdálené necelý jeden kilometr. Už při scházení k němu vidíme mezi stromy velice zajímavě smaragdově zbarvenou vodní hladinu. Jezírko zčásti obcházíme a ocitáme se na jeho západním břehu. Usedáme a kocháme se nevšedním zabarvením vody. Není divu, že jezírko je zařazené mezi nejkrásnější přírodní místa Polska.

Smaragdové jezírko se nachází v nadmořské výšce 635 metrů jihozápadně od vrchu Mnichy (694 m n.m.). Vzniklo obdobným způsobem jako předchozí Zelené jezírko. I zde barvu a její sytost mají na svědomí minerály mědi a síran měďnatý. Jezírko je oválného tvaru délky přibližně 150 metrů. Jeho východní břeh je zalesněný, skalnatý a poměrně strmý. Protější západní břeh je méně zalesněný a umožňuje přístup k vodní hladině.

Voda v jezírku je čistá, bez zápachu, sytě zabarvená. Někdy může, jak jsme se dočetli, intenzita zabarvení kolísat. Plocha hladiny není barevně jednolitá, řasy rostoucí v okrajových částech jezírka mění barvu vody.

Po roce 1950 bylo jezírko zcela vypuštěné z důvodu provádění jeho průzkumu. Opětovné napuštění nezpůsobilo ztrátu zabarvení vody.

V roce 1793 zde zahájil činnost důl Nové štěstí (Nowe Szczęście). V těsné blízkosti severovýchodně a východně od jezírka po něm zůstaly dvě štoly. První je dlouhá 45 metrů a je z velké části zaplavená. Na jejím konci krátká chodba vede do malého prostoru. Teplota vzduchu ve štole se pohybuje od 3,1o C do 5,2 o C, relativní vlhkost potom v rozmezí 85% až 89%. Druhá štola je dlouhá pouze 10 metrů a je z poloviny zaplavená. Do obou štol je přísný zákaz vstupu.

Jezírko a okolní smrkový les jsou domovem obojživelníků (ropuchy, čolka a salamandra), dále zmije obecné (líbí se mi polský název źmija zygzakowata), ještěrky, a malých savců (ježka, veverky a lišky).

Od Smaragdového jezírka sestupujeme i nadále po zelené značce. Přibližně po 500 metrech přicházíme ke třetímu Purpurovému jezírku (Purpurowe Jeziorko). Ani toto nemá jen jeden název, říká se mu také Červené jezírko (Czerwone Jeziorko).

Přítomnost Purpurového jezírka předznačuje dřevěné zábradlí nad roklí a malá dřevěná plošina, ze které je jezírko již vidět. Celá scenérie jezírka je způsobená dřívější hornickou činností. Koncem 18. a celé 19. století se zde v dolu Naděje (Nadzieja) dobývala železná ruda a pyrit (síra byla zdrojem pro výrobu kyseliny sírové).

Jezírko má dvě části, horní a dolní. Nachází v nadmořské výšce 510 až 620 metrů a je ze všech barevných jezírek největší. Jeho délka zasahující do rokle je ve směru sever – jih 430 metrů. Šířka jezírka je 110 metrů. Výška stěn ve východní části rokle dosahuje až 150 metrů, v západní části 30 metrů.

Barva vody v jezírku se mi zdála spíše rezatá, oranžová, tmavohnědá, možná černočervená, jen ne červená. Na zabarvení vody mají vliv minerály železa a síra. Na informační tabuli u jezírka je uvedeno, že voda mající ph=3 je roztokem kyseliny sírové a v létě mohou být její výpary až dusivé. Nevím, jak je tomu v parném létě, ale při teplotě vzduchu okolo 20o C jsem nic necítil.

Břehy jezírka jsou členité, trochu divoké a lákají k lezení a obcházení. Severně od jezírka jsou břidlicové skalní útvary, které upoutají zajímavým pestrým zbarvením, o které se opět starají především různé minerály a sírany železa.

Pod Purpurovým jezírkem se nacházelo ještě Žluté jezírko (Żółte Jeziorko), které od Purpurového oddělovalo asi dvacetimetrové skalnaté pásmo. V něm je vyražený tunel.

Z Purpurového jezírka voda uniká do zasypaných šachet a štol pozůstalých po dřívějším dolu. Voda vyvěrá níže a oranžově (rezatě) zbarvená protéká obcí Wieściszowice. Neradi zde vzpomínají na rok 1997, kdy povodeň způsobila v obci nemalé škody.

Rostlinstvu se v přímém okolí Purpurového a bývalého Žlutého jezírka příliš nedaří. Převažují borovice a břízy. V okolí roste ještě vřes, borůvky, brusinky a různé druhy trav.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

U Purpurového jezírka si můžete koupit párek, pivo, nealko. Občerstvení tu ale prodávají sporadicky podle počasí. Větší spolehnutí je na krámek s potravinami ve Wieściszowicích, který je otevřený i v sobotu.

Největší jistotou však bude obsah vašeho batohu.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Těžko říct, které jezírko je pěknější, zda Azurové nebo Purpurové. U Azurového jezírka nás více uchvátilo zabarvení vody, u Purpurového členitost terénu a skalní břidlicové útvary severně od jezírka.

Nelíbilo se nám množství pohozených odpadků kolem cest.

Ostatní informace

Jezírka jsem popsal ve směru, ve kterém jsme je procházeli.

Pokud budete chtít jezírka pouze obhlídnout a neplánujete výšlap po kraji, potom nejjednodušší přístup k nim je z parkoviště vzdáleného přibližně sto metrů od Purpurového jezírka. K parkovišti vás z obce Wieściszowice přivedou ukazatelé (malé cedulky). Parkovné činí 5 zł, alespoň tolik je napsáno na ceduli při vjezdu.

V mapě je o pár metrů blíže k obci zakreslené ještě jedno parkoviště. To však není v provozu, příjezd na něj je přehrazen.

Přístup k vlastním jezírkům je bezplatný.