S kolem pod nejvyšší kamenný viadukt v Čechách

Kam a jak jedeme?

Pojedeme navštívit unikátní technickou památku, nejvyšší kamenný viadukt v Čechách, podle některých pramenů dokonce i v Evropě. Trasa výletu se zrodila jak jinak než v mužské hlavě, autorem trasy je kamarád Pepa a musím říct, že se mu povedla.

Vyjedeme od hráze Hostivařské přehrady, přes Milíčovský háj, na Újezd a Průhovice. Ještě před Průhonicemi zahneme u restaurace Bašta na polní cestu, kolem řetězu rybníků, které teď na jaře mají své zvláštní kouzlo.Kolem zadní části Průhonického parku se protáhneme kolem plotu k malebné kapli Panny Marie u Zdimeřic a pokračujeme na Osnici, lesen na Horní Jirčany, kousek po hlavní silnici a za obcí vpravo dolů lesem na Psáry. Dále do Libeře, kde se zastavíme u venkovského kostelíka a pak už zařadíme nejlehčí převod a po zelené značce prudce nahoru na Radlík. Po nenápadné asfaltce pokračujene na Studené a odtud prudce dolů k Josefově štole - bývalým zaltým dolů. Když se pozorně podíváme před sebe, v hustém listnatém porostu ( teď bez listí) uvidíme první kamenné oblouky viaduktu v Žampachu.

Sjedeme až k Sázavě a zpět trochu změníme trasu přes Borek, Chotouň, Pohoří, Sulici a Mandavu, Čenětice, Olešky, Herink, Dobřejivice až ke známým rybníkům u Průhonic.

Za čím jedeme?

Viadukt v Žampachu byl postaven stejnou technikou, jakou již staří Římané stavěli své mosty, tzv. krakorce u patek oblouků nesly ramenáty ( dřevěnné výstužepro fošnové obednění) a můžeme je ve výšce cca40 m vidět dodnes. Celý viadukt je vysoký 41,73 m a je jen o 1 metr nižší než Nuselský most. První vlak po něm projel 1. května 1900 a stavěli ho dělníci z celé Evropy, hlavně italští vězňové. Most bez jakýchkoli oprav slouží železniční Dopravě dodnes.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Pro cyklisty můžeme doporučit bistro U Zdenky v Pohoří, každý ciklista se tu rád zastaví, ale tentokrát tam těch cyklistů bylo i na náš vkus nějak mnoho, končili zan cyklistické závody pořádané Jesenickým cykloklubem.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nejvíce se nám líbilo jarní počasí a trasa pokud možno bez hlavních silnic a hustého provozu. Nikde není kus roviny a tak naše svaly dostaly po dlouhém zimním lenošení zabrat. Viadukt doporučuji navštívit právě v tomto období, dokud jsou stromy bez listí, jem tak ho uvidíte v plné kráse.

Ostatní informace

Těsně nad viaduktel si můžete skusit zfátat do zlatých dolů, vstup 80 Kčna dospělou osobu. S přilbou a šedou halenou se na chvilku vcítíte do těžké práce středověkých horníků. Důl patří mezi tzv. Kocourské doly a zlato se zde těžilo přes dva tisíce let. Prvními rýžovníky zlata v této oblasti byli staří keltové a vytěžilo se ho zde kolen 7 tun.