Šauenštejn, hrad loupežáků

Kam a jak jedeme?

Na Šauenštejn. To jest do oblasti Českého (Českosaského Švýcarska). Skalní oblast na severní hranici naší republiky patří zaslouženě k nejpřitažlivějším oblastem u nás. Při našem cyklozájezdu do Chřibské jsme nemohli opomenout nějakou zříceninu či hrad, kterých tu také pár najdeme. Výchozím místem je blízká Vysoká Lípa, či nedaleké Jetřichovice, tedy téměř centrální oblast Českého Švýcarska. Jak už bylo naznačeno, k cíli jsme dorazili kolmo, ale silničky umožňují i přísun jinými vozidly, pěšky sem můžeme třebas od Malé Pravčické brány.

Za čím jedeme?

Skalní hrady jsou specialitou, kterou nacházíme ve většině skalních oblastech naší země. Stavitelé těchto opevnění užívali terénních útvarů, které díky obtížnější dostupnosti s poměrně malým úsilím posloužily jako účinný obranný prvek. Ty důležité a velké měly štěstí, že se dochovaly po přestavbách dodnes v plné parádě. Ty menší a méně důležité celkem brzy zanikly, nebo ztratily svůj význam a dodnes se z nich mnoho nedochovalo, kromě těch skal, na kterých hrad stál. Ale pokud je na skály přístup, většinou je na co koukat, nebo někam koukat.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Nejblíže je to na hrad z Vysoké Lípy a zrovna tam je možno nějaký bufet objevit. Třebas v hotelu s odvozeným názvem Lípa, případně téměř na výpadovce do lesa v hospodě U Loupežáků (ne Loupežníků).

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Orientujeme se po žluté TZ nebo cyklotrase č. 3029, od vsi to je kousek ke křižovatce červené a k hradu pár set metrů. Musíme překonat nějaké stoupání, načež následuje nejobtížnější část výstupu, totiž pár žebříků. Ty jsou naštěstí bytelné, železné (dřevěné stupně) a ukotvené ve skále.

Šauenštejn vznikl zřejmě koncem 14. století, doložen je v r. 1413. Mezi majiteli lze uvést Vartenberky, nebo Berky z Dubé. Pevnost patřila spíš k menším a v podstatě byl celý hrad ze dřeva bez větších zděných objektů. Jako regulérní hrad přestal sloužit zřejmě již na konci 15. stol. Později se zde usídlili různí pobudové a loupežníci, za 30tileté války i Švédové a tyto skutečnosti daly zřícenině pověst sídla lapků.

V dolní části hradu můžeme ve skále objevit vytesanou místnost, zřejmě původní strážnici. U paty skal byla zřejmě předsunutá palisáda s hospodářským zázemím posádky. Další objekty zřejmě stály na vrcholových plošinách skal. Upravená čtvercová plošina je zřejmě místem, kde stávala hradní věž. Podélně nějaké Budovy jako ubykace mužstva a sklady. Kruhový otvor je zřejmě bývalou spižírnou.

Skály jsou poměrně předsunuté před severní masiv a umožňovaly a stále umožňují daleký výhled do kraje. To zřejmě vedlo ke stavbě hrádku. Pomineme-li tedy severně položené kopce s Malou Pravčickou bránou, na východ, jih a západ se můžeme kochat dosyta. Jen namátkou blízké vrcholy Lužických hor (Studený), všudypřítomný Růžovský vrch, v dáli na západě najdeme Děčínský Sněžník či stolové Hory v Německu.

Ostatní informace

Šauenšejn může být jen zastávkou na další pouti do tajemného labyrintu skal. Mimo zvýšeného úsilí při šplhání do žebříků nemá hrad větších překážek (tedy ani pokladnu), tudíž zcela zdarma.