Skalnatý Janský vrch

„Krajině bratří Čapků a Aloise Jiráska“ dominuje táhlý hřbet Jestřebích hor, vrcholící vyhlídkovým Žaltmanem (739 m) nad malými Svatoňovicemi. Mnohem méně navštěvovaný je severozápadní cíp Jestřebích hor, oddělený od „vlastního“ hřbetu údolím Petříkovického potoka. Údolím se vine jak silnice, tak železniční trať (z Trutnova-Poříčí do Adršpachu a Teplic nad Metují), jde tedy o místa docela dobře přístupná. Ještě v údolí, přímo nad mostem a přejezdem tratě, stojí za pozornost nápadný skalní útvar, čnící z pravého břehu. Jde o skalní věž, vybíhající do výšky asi 20 metrů, na kterém zaujme především její horní partie tvaru „rozpláclé“ hlavy. Je proto známa pod názvem Žabí Skála, ale říká se jí také Vlčí Skála. Při podrobnější prohlídce zjistíme, že příčinou bizarní modelace Skály byla různá odolnost zdejších usazených hornin – pískovců a slepenců prvohorního (karbonského) stáří. Ostatně, ze stejného horninového materiálu jsou celé Jestřebí hory, včetně nedalekého Janského vrchu. Přes Janský vrch přechází zeleně značená cesta, která od železniční zastávky Petříkovice stoupá k severu na okraj lesa, kde je kaplička. Od ní pak cesta sleduje nejen vrcholovou část hřbetu, ale také polskou státní hranici (pas proto s sebou). Na polskou stranu se hřbet sklání celkem mírným svahem, kdežto k jihu a jihozápadu spadá na naše území téměř souvislou soustavou skalních stěn a útesů. Jednotlivé útvary jsou desítky metrů dlouhé, některé až 20 metrů vysoké a nápadně vyčnívající od hrany svahu. V důsledku sklonu vrstev jsou výrazně nesouměrné. Pozoruhodný útes tvoří tzv. Krausovu vyhlídku, vystupující mezi korunami stromů. V méně odolných vrstvách karbonských usazenin v něm vzniklo několik skalních oken a dutin. Podobnou modelací se vyznačují i skaliska v blízkosti vrcholu Janského vrchu (697 m). K nejzajímavějším patří asymetrický skalní srub, čnící z hrany hřbetu asi 100 metrů jihovýchodně od vrcholku. Na jeho západním úpatí se černá asi metr široký i vysoký otvor jeskynní dutiny, nazývané Medvědí doupě. Tato oválná, asi deset metrů dlouhá chodbička vznikla patrně zvětráním méně odolné vrstevní polohy, nelze vyloučit ani umělý původ. Obdobná Skála tvoří i vlastní vrchol Janského vrchu, stěna pak lemuje hranu hřbetu ještě v délce asi 200 metrů. Zeleně značená cesta pak opustí zvolna se sklánějící hřbet i státní hranici a klesá do pramenného úžlabí říčky Ličná. Za osadou Rybníček se přiblíží k táhlé obci Bernartice (která častěji slouží k výstupům do nedalekých Vraních hor) a za frekventovanou silnicí I/16, směřující k hraničnímu přechodu v Královci, pokračuje zvlněným terénem žacléřské vrchoviny. Po úbočí vrchů Kozinec a Na pracovišti bychom došli do Žacléře pod východními svahy Krkonoš. Převzato z časopisu Turistika a Hory číslo 9-10/2000

Fotogalerie