Skalní kaplička Lurdy u Modlíkova

Kam a jak jedeme?

Výlet ke skalní kapličce "Lurdy" na Nadějkovsku. Navíc se v Modlíkově kdysi vykopaly pozůstatky pohanského pohřebiště.
Osídlení Modlíkova je velmi staré. Roku 1893 byly při přestavbě hospodářských stavení mezi čp. 3 a 9 nalezeny prehistorické popelnice, v nichž byl popel promísený se zemí a kůst­kami. Nádoby se však neuchovaly, neví se ani, kolik jich bylo a jak vypadaly. U stodoly čp. 9 odkryli při přestavbě zasypaný kanál se zbytky ztrouch­nivělých trub ze starého vodovodu a rozbitými kachly z kamen. Na jednom větším úlomku byl zřetelný obraz Adama a Evy s hadem, obtočeným kolem stromu. Z těchto nálezů se usuzuje na bývalé panské sídlo asi ze 13. – 14. století. Prvním doloženým majitelem Modlíkova byl na počátku 15. století Mikuláš Luknas z Měšetic u Sedlce, v roce 1432 jej prodává svobodníku Petru Chroustovi. V té době byla ves zcela opuštěna.

Za čím jedeme?

Váže se k ní zajímavá pověst.
Tento příběh má reálné jádro a skutečně se stal, ale lidovým podáním se z něj stala pověst.
Štěpán z chalupy U Dvořáků v Modlíkově od dětství toužil, aby se stal knězem. V nadějkovském kostele se zatajeným dechem sledoval pana faráře, s jakou důstojností slouží mši svatou, líbilo se mu, že má důvěru farníků a těší se jejich úctě. Ale i pro něj platilo, že je mnoho povolaných, ale málo vyvolených. Štěpánův sen se nikdy nesplnil.
Když pak po čase získal podíl z prodeje chalupy, uzrál v něm nápad uskutečnit svůj dávný sen a navštívit zázračné Lourdy. Že byl mužem činu, skutečně se záhy vydal na dalekou cestu. Osud ale rozhodl, že vyzkouší sílu Štěpánovy víry. V daleké cizině onemocněl zákeřnou nemocí a naděje na vyléčení byla pramalá. Štěpán se zoufale modlil k Panně Marii a prosil ji o přímluvu, aby ho Bůh uzdravil. Za to jí slíbil, že po návratu domů nechá ve skalách u Modlíkova vybudovat podobný svatostánek, jako je v Lourdech.
Stal se zázrak, Štěpán se uzdravil a šťastně se vrátil domů. Na svůj slib nezapomněl. Z Lourd si přinesl sošku Panny Marie, zjednal kameníky, kteří podle jeho nákresu otesali skálu nad říčkou Smutnou a upravili ji tak, aby alespoň trochu připomínala slavné místo v Lourdech. Místo se pak stalo cílem řady zbožných poutníků.
Doplnění: Původně tam skutečně byla dřevěná soška, ale byla ukradena, stejně jako její další kopie. Nyní tam je soška sádrová, zobrazující Pannu Marii z Mariazell. Krátce před svou smrtí ji v devadesátých letech opravil některý rodák z Nadějkova.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Z vlastních zásob.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Návštěva místa byla podnětná.

Ostatní informace

Neplatilo se nic.